Valkenburg 2018: Co čekat od vrcholu cyklokrosové sezony?

Cyklokrosové závody v mužské kategorii elite byly v letošní sezoně často rozhodnuty tak brzy, až si mnozí z diváků začali stěžovat, že se leckdy zvrhávají v nudu. Mathieu van der Poel nenechal nikoho na pochybách, kdo je v současnosti nejsilnějším závodníkem, a vyhrál hned sedm z devíti podniků Světového poháru.

Ty dva, které nizozemskému suverénovi unikly, se jely v německém Zevenu (kde van der Poela zbrzdil technický problém) a belgickém Namuru (kde byl nemocný). V obou případech svého rivala, se kterým se pere o vítězství už od juniorských kategorií, zastoupil na nejvyšším stupínku pódia Wout van Aert.

Belgický cyklokrosař letos vynechal evropský šampionát, trápil se s únavou a na svého soupeře zkrátka nestačil. Sám zdůvodňoval situaci také svou kariérou na silnici – před několika dny byla například potvrzena účast jeho týmu na Paříž-Roubaix a Kolem Flander, kde by měl van Aert debutovat.

Vypětí věnované během roku silnici pak ovšem ovlivňuje zimní výkony v terénu. Pro van Aerta byl však pozitivním signálem víkendový závod v Hoogerheide, kde sice znovu dokončil až za svým hlavním soupeřem, ovšem jen o osm vteřin. Oba jeli prakticky celý závod sami a jejich souboj "na dálku" dopadl ještě poměrně těsně.

Za hlavními hvězdami mužského cyklokrosu ovšem zeje velká díra. Lars van der Haar, dříve pasovaný jako ten třetí ze špičky sportu, se letos trápil se zdravotními problémy. Je to pro něj o to větší škoda, že mu kopcovitá trať ve Valkenburgu v minulosti velmi seděla a v letech 2014 a 2015 tu vyhrál Světové poháry.

Poslechněte si cyklokrosový speciál Velo fokus podcastu:

Vykloubené rameno a poté zvýšená hladina viru Epstein-Barrové (onemocnění, se kterým se loni trápil například Mark Cavendish) však šance nizozemského závodníka výrazně limitují. Na medaili si tak brousí zuby spíše jeho soupeři jako Toon Aerts, jehož vysoká postava však zřejmě bude na náročné trati nevýhodou.

Belgičané, kteří svorně dopředu deklarovali, že jejich hlavním cílem je třetí titul pro van Aerta, ovšem mají i další karty. V Hoogerheide se třetí příčkou blýskl Michael Vanthourenhout, bez šancí nejsou ani Laurens Sweeck či Tim Merlier. Kdo naopak jistojistě medaili nezíská, je pětinásobný bronzový medailista Kevin Pauwels.

Čtyřiatřicetiletý závodník se totiž nevešel do nominace trenéra Svena Vanthourenhouta, což způsobilo značný rozruch. Přece jen není zvykem, aby se loňský medailista a šestý muž pořadí letošního SP nevešel ani mezi elitní belgickou sedmičku. Ať už za tím stála sázka na mládí či týmového ducha, Pauwelse na MS neuvidíme.

České barvy bude v Nizozemsku zastupovat kvarteto Michael Boroš, Jan Nesvadba, Tomáš Paprstka a Emil Hekele. První jmenovaný touží zlepšit své loňské umístění z Bielesu. "Top desítka v dnešní konkurenci je vždy super. Určitě bych rád vylepšil loňské sedmé místo. Uvidíme, co s tou medailí, ta je pořád otevřená," věří český mistr.

"Jsem docela rád, že se jede zrovna tam, protože trať je opravdu náročná a vyhraje ten nejlepší. Nebudou žádné výjimky, rozhodne výkonnost. Takovéhle tratě mám radši než ty rychlé, kde se za vámi někdo může vyvézt a pak na tom vydělat. To tady nebude. Ve Valkenburgu se každý rok pravidelně jezdí SP, závodil jsem tu mnohokrát," ví Boroš.

Cantová vs. zbytek světové špičky

Pokud byly mnohé z mužských závodů letos jasné už po prvním kole, v kategorii žen nic takového nenastalo. Sanne Cantová sice vyhrála hned pět zastávek Světového poháru, pole jejích vážných soupeřek je však podstatně větší a nezřídka dokázalo světové i evropské šampionce dlouho vzdorovat.

Belgická závodnice zažila sezonu snů. "Po loňském MS se už tolik nestresuji. Mám pocit, že už jsem dosáhla ve své kariéře všeho, co jsem chtěla, a nyní už přede mnou není nic, co musím udělat. A to mi dává takový klidný pocit," svěřila se nedávno serveru CyclingTips. Nesměšujme to ovšem se ztrátou motivace.

"Nemám žádný pocit, že bych nevěděla, co teď se sebou. Pro mě to je pořád zábava. Není to tak, že bych pokaždé vyhrála o minutu. Pořád to jsou napínavé bitvy," dodává Cantová. Na šampionátu ve Valkenburgu bude obhajovat svůj triumf – ovšem na trati, kde nikdy předtím nezvítězila. A to na rozdíl od některých svých soupeřek.

Jednou z těch, které už na svazích slavného Caubergu v minulosti triumfovaly, je Eva Lechnerová. Italská závodnice, která velmi úspěšně zdolává i podniky bikerského Světového poháru, navíc ukázala o víkendu formu, když dojela za Cantovou druhá v Hoogerheide. Strmé výstupy drobné Italce budou navýsost sedět.

Ve Valkenburgu v minulosti vyhrála také Katie Comptonová, která přijíždí v čele silné americké sestavy. Devětatřicetiletou veteránku, která před dvěma týdny suverénně zvítězila v Nommay, doplňují druhá žena pořadí SP Kaitlin Keoughová a také Ellen Nobleová. Barvy amerického cyklokrosu tak určitě budou vidět.

Na domácí půdě pojedou nizozemské cyklokrosařky. V nominaci nakonec přece jen je mistryně světa z roku 2016 Thalita De Jongová, čtyřiadvacetiletou závodnici ale v posledním roce trápily zdravotní problémy (bolesti nohou a zad). Pořádající země tak spoléhá spíše na Marianne Vosovou, Maud Kaptheijnsovou, Lucindu Brandovou či Sophie De Boerovou.

Svou kartu budou mít ve Valkenburgu také francouzští příznivci, neboť Pauline Ferrandová-Prévotová nakonec z pádu v Hoogerheide vyvázla pouze s odřeninami. Všestranná cyklistka, již v podcastu webu ctsport.cz favorizuje také komentátor Marek Svačina, bude mít na technicky náročné trati co říci.

Ve stejném pádu bohužel skončily šance další z bikerek. Jolanda Neffová, která šla do průjezdu strmou strání zřejmě až příliš agresivně, si v Hoogerheide zlomila klíční kost a loket a její start na MS tím byl pochopitelně vyloučen. Švýcarka však pravděpodobně přijde i o start SP horských kol a také etapový Cape Epic.

V české nominaci figurují dvě jména – Kateřina Nash a Pavla Havlíková. Prvně jmenovaná v letošní sezoně na úplnou špičku nestačí, i když jak říká trenér Petr Dlask, výkonnostně je na tom na prahu světového šampionátu dobře. Musí se však vyvarovat pomalých startů a nesmí ji ani postihnout problémy technického rázu.

"Výkonnostně podle měření okruhů patřila mezi top pět nebo šest závodnic. Ten okruh jí bude sedět, je to opravdu těžké. Věřím, že se dokáže přiblížit loňskému výsledku z MS v Bielesu," říká Dlask, jehož druhou svěřenkyní v závodě bude Havlíková. Ta se letos v lednu stala republikovou šampionkou, ve SP se ale se světovou konkurencí měřit nemohla.

Zlato pro Richardsovou a Pidcocka?

Také kategorie do 23 let mají své suverény. Mezi mladými závodnicemi jde o dvacetiletou britskou cyklokrosařku Evie Richardsovou, která v letošní sezoně dosáhla cenných úspěchů. Jelikož se ovšem Světový pohár v její kategorii nejezdí, docílila jich proti mnohem zkušenějším soupeřkám. 

Richardsová k překvapení, možná dokonce úžasu všech vyhrála na zřejmě nejtěžší trati letošního seriálu v Namuru, kde pod tamní citadelou porazila krajanku Nikki Brammeierovou. Svou výtečnou výkonnost navíc předvedla také v posledním testu v Hoogerheide, kde dojela na výtečné třetí příčce. 

Takové talenty se nerodí každý den, což potvrzuje i česká závodnice Adéla Šafářová. "Zlepšuje se každým rokem, protože když byla mladší, zas tak dobrá nebyla. Ale zlepšuje se a byla strašně dobrá i na horských kolech. Těžko říct. Jezdí dost silově, za zatáčkami se pořád zvedá (ze sedla) a to jí asi pomáhá. A je prostě dobrá," líčí.

Její tip na vítězku je tak jasný. "Pokud se nestane něco úplně výjimečného, tak si myslím, že vyhraje," nepřipouští Šafářová pochyby o tom, kdo bude ve Valkenburgu přebírat zlatou medaili. Skutečně, pokud by zlato získal někdo jiný, patřilo by to k vůbec největším překvapením mistrovství.

Šafářová má skromnější ambice a mluví o nejlepší desítce. "Adéla je jedním z mých černých koní. Je běžecký typ, takže jí by tento okruh měl také sedět. Když jí všechno sedne, dokáže zajet kolem pátého místa a vybojovat slušný výsledek," věří však trenér Dlask, který bude mít v závodě i Magdalenu Mišoňovou, Elizabeth Ungermanovou a Terezu Vaníčkovou.

Velkou šanci na zlatou medaili má britská reprezentace také mezi třiadvacítkáři, kde jejich velmi silnou sestavu vede Tom Pidcock. Stále teprve osmnáctiletý závodník je jedním z nejblyštivějších talentů současných cyklistických disciplín – v juniorských kategoriích totiž získal světové tituly v cyklokrosu a na silnici, na britském mistrovství zase vyhrál ve scratchi.

Jeho všestrannost je taková, že jej belgická média dokonce překřtila na "malého Sagana". Stačí se podívat do letošních výsledků: Pidckock naskočil do pěti závodů SP, z nichž ve čtyřech zvítězil a v jednom, tom posledním v Hoogerheide, dojel na druhé příčce. Sluší se ovšem říct proč. Pidcock měl kolizi na startu a vyrážel prakticky z posledního místa.

I tak se probil až do čela a nakonec nestačil pouze na Eliho Iserbyta. O dva roky starší Belgičan je také tím jediným, kdo aspoň občas dokáže britskému soupeři vzdorovat, což například zjistili diváci na evropském šampionátu v Táboře. Iserbyt to bude mít složité, porazit Pidcocka se mu však už podařilo.

Česká reprezentace spoléhá na Adama Ťoupalíka, kterému patřilo v celkovém hodnocení SP čtvrté místo. V posledních týdnech ale léčil zdravotní potíže. Petr Dlask vysvětluje: "Adam měl problémy v týdnu před SP v Nommay, ale dostal se z toho," říká. Ani o týden později v Hoogerheide však závod nedopadl podle jeho představ, Ťoupalík dojel až jednadvacátý.

"Trochu mu chybí závodní rytmus, ale na takhle těžké trati se to eliminuje a bude to o tom, jak je kdo připravený a odpočinutý na finální závod sezony," věří své hlavní kartě mezi třiadvacítkáři Dlask. Na trati se objeví také trojice dalších českých reprezentantů Josef Jelínek, Štěpán Schubert a Jakub Šulc.

Kopecký může korunovat skvostnou sezonu

Největší česká medailová naděje bude v juniorském závodě, který podruhé – a naposledy – absolvuje také Tomáš Kopecký. Jeho naděje před rokem v Bielesu skončily už na úvodní rovince, kde spolu s dalšími podklouzl na zledovatělém povrchu. To však byl rok 2017, nyní je cyklokrosař žijící v nizozemském Leidenu v úplně jiné pozici.

V letošní sezoně totiž dokázal získat stříbro na evropském šampionátu, vyhrát závody Světového poháru v Bogense a Zevenu a nakonec i zvítězit v celkové klasifikaci seriálu poté, co se svých konkurentů takticky držel v Hoogerheide. "Ani jsem to neměl jako cíl – neočekával jsem, že budu takhle dobrý," popisuje Kopecký skromně.

Terén ve Valkenburgu se mu zamlouvá. "Trať je hodně těžká s velkým výškovým rozdílem – hodně do kopce, hodně do tahu. Bude to náročné technicky, ale i fyzicky. Mám velkou šanci tam vyhrát," říká Kopecký bez zaváhání. Zároveň však ví, že jeho soupeři také na nic čekat nebudou. Zvlášť evropský šampion Loris Rouiller.

Švýcarského cyklokrosaře s velmi dobrým sprintem, který jej porazil ve finále v Táboře, řadí i nyní mezi favority. "Je teď ve formě," míní a přidává jméno dalšího z adeptů na vítězné pódium. "Druhý z víkendu (v Hoogerheide) Jarno Bellens je hodně dobrý. Oba odhaduji jako hlavní favority," myslí si. 

Zlobit budou i domácí Mees Hendrikx a Pim Ronhaar, i když druhého jmenovaného trápila před šampionátem nemoc. Kopeckého však na prahu světového šampionátu nic nebrzdí. "Forma je dobrá, jsem odpočinutý. Tento týden budu jen lehce trénovat, ale forma je a mám na to. Doufám, že se to povede," říká velký talent českého cyklokrosu.