Je nám líto, video expirovalo.
Následuje
Panorama

BLOG: Krásná, dramatická, s problémy. Jaká byla letošní Tour?

Tour de France je minulostí a bude trvat nějakých jedenáct měsíců, než se znovu vrátí v příštím roce. Jednotlivé etapy nám brzy splynou dohromady - už se bude jen těžce vzpomínat, kdo vítězil kde a komu se dařilo jinde. Jaká tedy vlastně byla letošní Tour? V pondělí od 17:00 zhodnotíme letošní Tour také v živém podcastu s komentátorem Tomášem Jílkem.

Tadej Pogačar a Jonas Vingegaard
zdroj: Reuters

Jestli něco nezestárne, pak je to dánský Grand Départ. První den závodu byl jediný, kdy během letošní Tour de France pršelo. Ani to však neodradilo tisíce a tisíce (a tisíce) domácích příznivců cyklistiky. Dánsko je cyklistická země a Kodaň speciálně je místem, které je s jízdním kolem spjato takříkajíc neodmyslitelně. 

Příjezd Tour de France to potvrdil. A jistě neublížilo, že o sobě dánští cyklistické dávali od počátku vědět. Především Magnus Cort, jehož gesto zvednutých rukou během průjezdu horskou prémií, kterou obklopovaly masy dánských příznivců, bylo dozajista jedním z momentů letošního ročníku. Cort dlouho vezl puntíkovaný dres a vyhrál i etapu, než musel vinou covidu odstoupit.

Je nám líto, video expirovalo.
Magnus Cort slaví s diváky vítězství na vrchařské prémii

Covid, to byl také důležitý faktor během letošního ročníku. Kvůli němu závod nedokončil Chris Froome, který se vytáhl třetím místem na Alpe d'Huez a předvedl se v nejlepší formě od svého vážného zranění v roce 2019. Snad jsme čtyřnásobného vítěze neviděli na Tour naposledy. Ze stejného důvodu nedojel ani Enric Mas, Guillaume Martin či Mike Woods.

Problémy s nákazou měli mimo jiné i v sestavě UAE Team Emirates, tedy týmu obhájce vítězství Tadeje Pogačara. Tato stáj nakonec dorazila do Paříže pouze ve čtyřech a byla to právě týmová podpora, přesněji řečeno její nedostatek, čemuž někteří příznivci přisuzují letošní Pogačarovu porážku. 

Na ní se podepsalo více věcí: třeba vysoká vedra, která sužovala červencovou Francii. Slovinský cyklista exceluje v úplně jiných podmínkách, než jsou teploty nad 35 stupňů. I díky počasí si budeme pamatovat letošní Tour de France. Organizátoři chladili vozovku před příjezdem pelotonu, jezdci mizeli v ledových bazéncích. 

Je nám líto, video expirovalo.
Sestřih 11. etapy Tour de France

Ale ani to problém neřeší. Silniční cyklistika je coby venkovní sport mezi těmi, kterých se klimatická změna přímo dotýká - tím spíše, že cyklisté na silnici tráví několik hodin denně (narozdíl třeba od 90 minut pro fotbalisty). A také tento sport má své kostlivce ve skříni. Jízda na kole patří mezi ty "nejzelenější" způsoby pohybu, co si můžeme představit.

Méně to už ale platí o množství automobilů, které závod doprovázejí. Nebo o předmětu podnikání, jimiž se zabývají někteří z týmových sponzorů. Tour de France je fantastické divadlo a nabízí nám množství příběhů, které probouzí to nejlepší v nás. Zároveň ale poukazuje i na věci, které už tak oslnivé nejsou. A není jich málo.

Když už jsme u nepříjemných věcí - doping. Na Tour de France se letos naštěstí žádný pozitivní případ nevyskytl, jako tomu ostatně bylo i v minulých letech (poslední nález se v roce 2015 týkal italského jezdce Lucy Paoliniho). Závěr Tour ale přinesl minimálně na sociálních sítích vzrušené diskuze.

Je nám líto, video expirovalo.
Tisková konference s Pogačarem, Vingegaardem a van Aertem

Týkaly se závěrečné tiskové konference, kde právě na doping dostali otázku Jonas Vingegaard i Wout van Aert. Zatímco dánský vítěz odpověděl jako na ostatní otázky zdvořile a nad věcí, van Aert se vyjádřil následovně: "Taková otázka je prostě na h...o. Jen kvůli tomu, že předvádíme výkony na takhle vysoké úrovni, se musíme bránit. Nechápu to."

Byla to odpověď zčásti pochopitelná - neexistují žádné důkazy naznačující, že by s jejich výkony mělo být něco v nepořádku. Zároveň tu však máme dlouhou historii sportu, který s dopingem měl a má problémy (jak signalizuje vyšetřování Miguela Ángela Lópeze). Je prací novinářů takové otázky klást. A cyklisté by měli být natolik profesionální, že odpoví v klidu a bez invektiv.

To však nakonec byla jedna z mála věcí, které nás na van Aertově letošním výkonu mohou rmoutit. Belgičan byl u všeho podstatného, a tak jako v minulých dvou letech zase ukázal, že na kole je zkrátka nenapodobitelný. Jeho práce byla v týmu Jumbo-Visma potřeba o to více, že tým v závěru postrádal Primože Rogliče i Stevena Kruijswijka. Zastal se jí skvěle.

Gesto fair play bylo letošním velkým momentem

Souboj v celkovém pořadí, na který většinou bývá vzpomínáno nejvíce, byl o mnoho napínavější, než jak tomu bylo v loňském roce, kdy Tadej Pogačar zvítězil o více než pět minut. Mělo to tak dopadnout i letos, jenže slovinský obhájce našel protivníka, který se ukázal jako ještě silnější.

Klíčový moment závodu - Pogačarova krize na Col du Granon - se zřejmě ukáže i jako důležitá chvíle jeho kariéry. Chvíle, kdy jsme uviděli, že Pogačarova dominance nad Tour de France není nezlomitelná a definitivní. Ne, že by se přímo ukázalo, že "král je nahý". Ale určitě není tak neporazitelný, jak si mnozí mysleli.

Pogačar už prohlásil, že se vrátí silnější a ještě více nabuzený. Na třetí žlutý dres nedosáhl, což je ranou pro něj, ale možná nakonec dobrou věcí pro Tour de France i silniční cyklistiku. Dlouholeté dominance bývají většinou kontraproduktivní. Tlumí napětí a fanoušci se pak navíc často obrací proti vítězi. Tak jako proti Miguelu Indurainovi či Chrisi Froomovi.

Jestli tak souboj Pogačara s Vingegaardem bude tématem dalších několika let, může to být jen plus pro nejslavnější závod světa. Z duelu se navíc může stát souboj tří závodníků, to pokud se do špičky po těžkém zranění dokáže vrátit Egan Bernal. Vítěz ročníku 2019 poslední dvě Tour z různých důvodů vynechal, snad se ve startovce jeho jméno objeví v příštím roce.

A nejhezčí gesto? Zcela jistě čekající Vingegaard ve sjezdu z Col de Spandelles poté, co jeho soupeř nevybral jednu ze zatáček a upadl. Oba si podali ruce, Pogačar ukázal palec nahoru. A jeho se dál. Bylo to prosté, krásné, vlastně zcela samozřejmé gesto. Ukázalo lidskou velikost obou závodníků i velikost cyklistického sportu. Dostalo se také k těm, kteří Tour jinak sledují zpovzdálí.

Tour de France tak i letos fascinovala, nadchla, bavila - a bavit bude ještě celý další týden díky Tour de France Femmes. Viděli jsme souboj dvou skvělých šampionů, odehrávající se v podmínkách, které poukazují na to, že ne všechno je v pořádku a dotýká se to také cyklistiky. Jisté je jedno. Tak jako po každé Tour bude čekání na následující ročník zase pekelně dlouhé.

Zdroj
ČT sport

Hlavní zprávy

Nejčtenější články