La Course počítá poslední hodiny do startu. Na programu je Izoard i Marseille

Pořadatelská organizace ASO se rozhodla pro letošní rok změnit formát podniku La Course – poslední tři roky nejlepší cyklistky závodily před špalíry diváků na Champs-Elysées, letos se ale přesunou nejprve na jihovýchod Francie a poté do Marseille. Ženský peloton čeká horská etapa na Col d'Izoard, aby ty nejlepší jely ještě časovku v ulicích přístavního města.

Na této změně nepanuje shoda – jde o krok dopředu, který ukáže ženskou cyklistiku v jiném světle, než se to dařilo sprinterskému finiši v srdci Paříže? Nebo jde od prezidenta ASO Christiana Prudhomma o řešení, jemuž se podaří obrat cyklistky o tak cennou diváckou pozornost? A měl by se nakonec tento závod vůbec přizpůsobovat mužskému pelotonu?

Mnohé závodnice kvitují, že se mohou ukázat i jinak než jako sprinterky na pařížské dlažbě. "Začátek bude jednoduchý a hodně rychlý, ale ten konec – prostě brutální. Předchozí roky na Champs-Elysées byly hezké, ale tady můžeme ukázat, že jsme schopny i něčeho jiného. Trochu se bojím, aby to nebylo příliš těžké, nicméně určitě jsem ráda, že se zkouší nějaké novinky," říká o první etapě Švédka Emma Johanssonová ze stáje Wiggle High5.

V ní na závodnice čeká 67 kilometrů, půjde ale hlavně o těch posledních čtrnáct – výstup na Col d'Izoard. "Je to extrémní stoupání. Byla jsem dobrá v kopcích, ale Izoard je tak dlouhý, že bych neměla šanci umístit se mezi prvními pěti," dodává Johanssonová o prudkém svahu s průměrem 7,3 %. Na slavné měsíční hoře ale La Course ještě končit nebude.

Stíhačka v Marseille

Nejrychlejších dvacet a/nebo všechny závodnice s mankem nejvíce pět minut totiž bude startovat ještě o dva dny později v Marseille. Tam se pojede individuální časovka kopírující trasu, kterou o několik hodin později pojedou muži. Na rozdíl od nich ale budou ženy startovat v odlišném formátu podobném například severské kombinaci – jako první odstartuje nejrychlejší z Izoardu a soupeřky budou následovat podle odstupů z prvního dne.

"Nejdřív jsem si říkala, co to z nás chtějí zase udělat za cirkus. Ale když jsem viděla, jak úspěšné bylo mužské Hammer Series (závod, který také experimentuje s novými formáty závodů, pozn. red.), tak je možné, že to je cesta, kterou se světová cyklistika bude ubírat. Takže jsem tomu nyní více otevřená než předtím," poznamenává mistryně světa z roku 2015 Lizzie Deignanová.

Britská závodnice, která patří mezi největší hvězdy ženského pelotonu, ale mluví i o minusech takového řešení. "Je to náročné logisticky – jak chcete zamluvit letadlo nebo hotel, když ani nevíte, kdo v Marseille skutečně bude startovat? Je to trochu noční můra," krčí rameny Deignanová, která ale i přes možné problémy nové podobě La Course fandí.

S Britkou souhlasí i Cecilie Uttrup Ludwigová, která si také chválí odvahu zkoušet nové věci. "Myslím, že to bude hodně velký moment pro ženskou cyklistiku. Je to pro mě splněný sen, že se můžu zúčastnit. Je skvělé, že zkoušejí něco nového a nebojí se změn. Těším se na to, jak se ten formát vyvine," míní jednadvacetiletá Dánka z týmu Cervélo-Bigla.

Nový formát podporuje i Annemiek van Vleutenová. "Líbí se mi, že je to delší závod než to kritérium na Elysejských polích. La Course by měla prezentovat a propagovat ženskou cyklistiku – a myslím si, že výstup na Izoard bude rozhodně lepším závoděním," říká nizozemská závodnice, která byla před rokem na dobré cestě vyhrát olympiádu v Riu. Měla však tvrdý pád, který její šance zhatil.

Kritika La Course

Ne každý se ale na novou podobu podniku, který je posledním z řady pokusů o ženskou Tour de France (tou první byla Tour de France féminin, která se poprvé jela v roce 1984), dívá podobně optimisticky. Rochelle Gilmorová, která vlastní a vede tým Wiggle High5, zmiňuje možné problémy, které se s přesunem z Paříže do hor pojí. Jedná se hlavně o finance.

"Že nepojedeme na Champs-Elysées, je pro mě velké zklamání. V Paříži jsme vždy získaly více peněz než za všechny ostatní závody dohromady. Je skvělé mít nový formát, ale z tohohle pohledu je to špatně. V ideálním případě bychom měly horskou etapu na Izoard, stíhačku v Marseille a sprint v Paříži, což by bylo úplně skvělé," líčí Gilmorová. Podle ní nebude mít časovka v přístavním městě, která začne i skončí na Stade Vélodrome (kam se vejde na 67 tisíc lidí), takový dopad jako cyklistická slavnost v Paříži.

Jihoafričanka ze sestavy stáje Cervélo-Bigla Ashleigh Moolmanová-Pasiová se také ptá, zda by cyklistky měly vůbec usilovat o závod, který je součástí Tour de France. "Je skvělé jet kolem davů fanoušků a mít prostor v televizi. Ale pokud se nad tím zamyslíme, tak dostáváme jen velmi malé procento pozornosti, které mají muži. Někdy si myslím, že jde jenom o jakousi útěchu a od nás se očekává, že s ní budeme spokojeny," říká.

Moolmanová-Pasiová je toho názoru, že by se závodnice měly snažit propagovat především vlastní závody. "Uvědomila jsem si, že fanoušci se nechodí dívat přímo na nás, takže je to potom správná cesta snažit se existovat vedle mužské Tour de France? Má to budoucnost, anebo jsme jen nějakým předkrmem před mužským pelotonem? Mám za to, že bychom se měly snažit vytvářet vlastní program, a ne se snažit kopírovat mužské závody," dodává.

V ženské WorldTour k závodům, které nemají mužskou variantu, patří například závod O pohár Alfreda Bindy nebo jediná Grand Tour v ženském pelotonu Giro Rosa, kterou před dvěma týdny vyhrála Anna van der Breggenová. Za Dánkou Ludwigovou tu skončila jako druhá v soutěži mladých závodnic Nikola Nosková, která se v dresu české šampionky zúčastní i závodu La Course.

Závodnice, která se po Marianne Vosové, Anně van der Breggenové a Chloe Hoskingové stane čtvrtou vítězkou závodu, bude v každém případě muset prokázat skvělou vrchařskou formu, a zároveň velkou odolnost v jízdě proti chronometru. A ve startovní listině se to hemží velkými jmény.

Na startu bude Elisa Longo Borghiniová (Wiggle High5), Ashleigh Moolmanová-Pasiová (Cervélo-Bigla) nebo Kasia Newiadomá s Marianne Vosovou (WM3 Energie). Jedničkou australské Oriky-Scott bude Annemiek van Vleutenová, silnou sestavu pak jako vždy přiváží stáj Boels-Dolmans, jejíž barvy reprezentují Lizzie Deignanová, Chantal Blaaková či Megan Guarnierová. Na start se postaví celkem jednadvacet týmů.