Silniční závod: Sprinteři proti klasikářům, země proti zemi

Mistrovství světa se poprvé po bezmála třiceti letech vrátilo na americkou půdu. Organizátoři silničního závodu připravili v Richmondu trať, která se skládá z patnácti šestnáctikilometrových okruhů - celkem závodníci i s úvodním krátkým nájezdem urazí 261 km. Jde o vzdálenost srovnatelnou s minulými ročníky, co však Richmond 2015 odlišuje například od loňské Ponferrady či Limburgu 2012, je charakter okruhů.

V letošním roce totiž organizátoři "přáli" svým výběrem nejvíce sprinterům, potažmo specialistům na jarní ardenské klasiky po kostkách. Prvním hraje do karet skutečnost, že každý okruh nabízí pouze tři kratší a nepříliš náročné výstupy. Druhým zase to, že se patnáctkrát pojede přes dlážděnou pasáž. Scénář předpokládá souboj o to, zda se klasikářům podaří udělat závod těžkým a v závěrečném okruhu setřesou konkurenty, či sprinteři vydrží až do závěru, ve kterém se poperou o duhový dres.

S tím ovšem souvisí i charakter národních týmů, především jejich složení. Například Nizozemsko nemůže se svým výběrem spoléhat na sprint, a proto se pokusí závod rozhodnout už dříve. Na druhou stranu třeba Norsko se plně orientuje na svou hvězdu Alexandera Kristoffa, na něhož pojedou všichni jeho krajané. Němci zase řeší otázku, zda se pojede na Johna Degenkolba, anebo dostane šanci hrdina letošní Tour de France André Greipel. Velký přetlak mají tradičně velmoci sportu Belgie, Itálie i Španělsko. Kdo jsou tedy největší favorité silničního závodu?

Alexander Kristoff (28, Norsko)

****

Je těžké se při pohledu do startovní listiny nezastavit jako první u jména Alexandera Kristoffa. Nejúspěšnější závodník letošní sezony měl vynikající jaro, kdy vyhrál kromě legendárních Flander i spoustu jiných závodů. V létě šla jeho forma dolů - na Tour de France viditelně neměl svou ideální výkonnost, nedávné výsledky jako jeho vítězství na těžké GP Plouay ale ukazují, že svou formu směřoval i vzhledem k Richmondu.

Kristoffa bude v první řadě hodně složité setřást: pokud dokážete vyhrát Flandry v takovém stylu, že za sebou v prudkých kopcích táhnete Nikiho Terpstru, pak se stoupáními skutečně problém nemáte. Potíže nemá norský závodník ani ve sprintech, kde vždy patří k nejrychlejším. Navíc k sobě bude mít norská jednička schopné pomocníky v čele se silným Edvaldem Boassonem Hagenem. V neposlední řadě mu hraje do karet i předpověď počasí, která hlásí Kristoffův oblíbený déšť. Jak na Kristoffa, to nyní řeší trenéři všech ostatních týmů.

John Degenkolb (26, Německo)

****

Pokud má někdo předpoklady k tomu setřást Kristoffa, je to John Degenkolb. Německý jezdec je lepší na kostkách a ve sprintech je jeho rychlost srovnatelná s tou Norovou. Degenkolb má za sebou rovněž vynikající rok s vítězstvími na dvou Monumentech, Milán-San Remo a Paříž-Roubaix. Obě jeho Grand Tours (Tour a Vuelta) byly možná ze zpětného pohledu slabší, ukázaly však i něco jiného než prvenství ve sprintech. Při téměř úspěšném tažení svého kolegy Toma Dumoulina na Vueltě totiž Degenkolb ukázal, že dokáže naplnit i roli domestika a držet se dlouho v kopcích se špičkou. Ačkoliv tuto schopnost pravděpodobně na MS plně nevyužije, minimálně to poukazuje na Degenkolbův charakter, kdy své osobní ambice podřídil potřebám týmu.

Poslední věta není řečena nadarmo. Může se totiž stát, že se německá taktika při určitých podmínkách podřídí André Greipelovi, kterému Degenkolb bude dělat pomocníka. Starší z Němců není tak dobrý na kostkách, ale je možné, že pokud závod dospěje k hromadnému finiši, bude jako silnější finišman jedničkou. Vše ukáží až závěrečné okruhy v Richmondu.

Michael Matthews (24, Austrálie)

***

Michael Matthews letošní sezonu směřoval i vzhledem k MS, které mu díky svému profilu bude svědčit. Australská jednička je typem jezdce pro tyto závody. Umí se pohybovat v pelotonu, nevadí mu dlouhé distance, umí kopce i sprinty - pokud by se finišovalo do kopce, byl by Matthews možná i hlavním favoritem.

Takto se musí pokusit následovat úniky a doufat ve sprint z menší skupiny - v hromadném finiši by totiž proti Kristoffovi či Degenkolbovi moc šancí neměl. V případě, že ale na posledním okruhu ujede například pětičlenná skupina, které bude schopen se udržet až do závěrečných metrů, mohl by to být nakonec jeho závod. V neposlední řadě bude mít Matthews oporu v silném týmu v čele s velezkušeným Simonem Gerransem.

Peter Sagan (25, Slovensko)

***

Může se dobře stát, že Peter Sagan je mezi favority zmiňován jen kvůli svému jménu, a ne kvůli reálným šancím na vítězství. Velkou roli zde hraje kvalita slovenského výběru, kde k sobě bude mít pouze svého bratra Juraje a Michala Koláře - ne zrovna galacticos světové cyklistiky. Sagan tak bude brzy osamocen a nucen se mačkat o pozice na technické trati. Není to pro něho neznámá pozice, v takto dlouhém závodě ovšem mohou roli hrát i takové věci, jako že si bude muset sjíždět pro pití a každý problém může být fatální.

Zaostřeno pouze na vlastní kvality ovšem Sagan mezi nejlepší patří. V kopcích je ve srovnání s jezdci jako Kristoff výtečný a navíc se zdá, že je nyní ještě rychlejší ve finiších. Na Vueltě před několika týdny konečně vyhrál etapu (ovšem den nato ho ze závodu vyřadila kolize s motorkou), takže vše naznačuje, že formu má. Nevýhodou je zmíněná "absence" týmu.

Zdeněk Štybar (29, Česká republika)

***

Zdeněk Štybar je takto vysoko zmiňován nikoli kvůli své státní příslušnosti, nýbrž svým kvalitám. Právě on totiž nakonec může spojení sprinter/klasikář naplňovat nejlépe. Štybar je velmi rychlým závodníkem v koncovkách a o jeho schopnostech v kopcích či na kostkách také není sporu. Navíc mu jako bývalému cyklokrosaři bude svědčit i předpokládaný déšť. Štybar má široké spektrum variant a může uspět v kterékoliv z nich.

Česká jednička má k sobě zřejmě nejsilnější tým pomocníků, jaký kdy Česká republika na MS vyslala. Petra Vakoče zná Štybar i z Etixxu, dobře si rozumí s Romanem Kreuzigerem, Janem Bártou, Karlem Hníkem, Tomášem Bucháčkem a Jiřím Polnickým. 

Z dalších favoritů vyčnívá Alejandro Valverde coby jednička španělského výběru - po náročné sezoně zde ale může hrát roli únava. Itálie má několik potenciálních variant, když má v sestavě Vincenza Nibaliho, Eliu Vivianiho a Diega Ulissiho. Belgie je tradičně velice silná a kdokoliv z trojice Tom Boonen, Greg Van Avermaet a Philip Gilbert může usednout na světový trůn. Francouzi mají taktéž několik možností, jak ostatně sestava se jmény Nacer Bouhanni, Arnaud Démare a Tony Gallopin naznačuje. Nizozemci mají Nikiho Terpstru, který se pokusí závod roztrhat na cucky v závěrečných okruzích. Jako posledního zmiňme Michala Kwiatkowského, který měl vpravdě katastrofální sezonu. Jako obhajující šampion si ovšem zmínku zaslouží - co víc, bez šancí na zvlněné trati také není.