Šampionát začíná. Týmy specialistů čeká v Richmondu časovka družstev

Když se v roce 2012 vrátila časovka družstev na program mistrovství světa, bylo to k všeobecné spokojenosti. Ukázalo se totiž, že zde někdy trochu přehlížená disciplína své místo skutečně má. Mezinárodní cyklistická unie (UCI) se rozhodla týmovou časovku obnovit, ovšem ne ve starém formátu, kdy proti sobě soupeřila družstva národních reprezentací - nově na MS závodí sestavy cyklistických týmů. Ve výsledku získal závod prestiž - týmové sestavy jezdí před šampionátem na speciální přípravné kempy a obecně lze říci, že jim slouží jako potvrzení kvality svých výběrů.

Nestačí už uspět v tzv. TTT (team time-trial) na některé z Grand Tour - sezony jsou pro specialisty úspěšné až podle toho, jak se jim vydaří mistrovství světa. Kdo má tedy šanci útočit na medaile na letošním šampionátu ve Virginii?

BMC (Rohan Dennis, Silvain Dillier, Stefan Küng, Daniel Oss, Manuel Quinziato, Taylor Phinney)

Americké BMC před rokem ve španělské Ponferradě sesadilo z časovkářského trůnu dosud triumfující Etixx-QuickStep. Dosáhlo toho až s překvapivou lehkostí, když v cíli najelo na druhou Oricu dokonce 32 vteřin (jaký rozdíl oproti roku 2013, kdy vítězné sestavy dělil jen tři sekundy). I letos - na domácí půdě - budou jezdci v červenočerných dresech favority. Svou sílu ukázalo BMC vítězstvími jak na Tour de France, tak na Vueltě (jakkoliv to ve Španělsku byla všelijaká časovka) a letošní formu chtějí potvrdit i v Richmondu.

Délka trati je ve Virginii o poznání kratší než v minulých letech (57 kilometrů oproti letošním necelým devětatřiceti). Ožehavým bude prudší závěrečný úsek, kdy se bude stoupat - BMC si právě zde bude muset dát pozor, aby se nezopakovala situace z před dvou let, kdy Tejay Van Garderen jel v kopci takové tempo, že urval svého slabšího kolegu Taylora Phinneyho a celá sestava musela zpomalit. Právě pro Phinneyho pak bude MS speciální - vrací se po roční pauze, během níž se zvažovalo, na jaké úrovni a zda vůbec se do pelotonu vrátí. Tahounem týmu by ovšem být spíše Rohan Dennis, aktuálně zřejmě nejsilnější závodník světa.

Etixx-QuickStep (Tom Boonen, Michal Kwiatkowski, Yves Lampaert, Tony Martin, Niki Terpstra, Rigoberto Urán)

V letech 2012 a 2013 nebylo v týmových soutežích nad QuickStep, který vítězil všude možně a své úspěchy korunoval na mistrovstvích světa. V minulém roce už tomu tak úplně nebylo a v Ponferradě se musela belgická stáj spokojit až s třetím místě, navíc čtvrté Sky bylo jen o pár sekund zpět. Etixx se na Richmond speciálně připravoval doma v Belgii a věří v návrat na světový trůn. Má však sestava s Martinem či Kwiatkowskim na to vzdorovat sestavám Oricy a BMC?

Nevýhodou by pro ni mohla být kratší distance, protože jakkoliv je Martin excelentním časovkářem, jeho "diesel" nabírá na obrátkách až s přibývajícími kilometry. Navíc se v létě zranil na Tour a jeho příprava od té doby nebyla rozhodně ideální. Jaký je stav Kwiatkowskiho, je těžko soudit, ovšem na úrovni svého "zlatého" loňského roku určitě není. To samé platí i pro Urána a v menší míře i pro Terpstru, jejich kolega Boonen pak už na nejvyšší úrovni není několik let. Sečteno a podtrženo, předpoklady mluví spíš v neprospěch současného Etixxu.

Movistar (Andrey Amador, Jonathan Castroviejo, Alex Dowsett, Ion Izagirre, Adriano Malori, Jascha Sütterlin)

Španělský Movistar není jen týmem vrchařských hvězd a v poslední době zajíždí výtečné časovky. Dva hlavní motory stáje, Alex Dowsett a Adriano Malori, by se dostaly do jakékoliv ze světových sestav. Obtíže ale přijdou pro Movistar při pohledu na další závodníky - například Amador je především vrchařem, který bude na z devadesáti procent rovinaté trati zřejmě jen do počtu, také Izagirreovi více svědčí zvlněné profily. Jinými slovy, ještě že se jako určující počítá čas čtvrtého závodníka v cíli.

Movistar je ovšem týmem, který může atakovat pódium. Například Orica vypadá na papíře zranitelně, a tak třeba právě s ní by mohli Španělé bojovat o třetí příčku. Nevýhodu může být menší sehranost týmu a pak také profil trati. Právě Movistar by zřejmě nejvíce ocenil, kdyby se nastoupalo více než jen 240 výškových metrů. I tak je ale sestava v tmavě modrých dresech jednou z nejsilnějších a měla by jet o medaile.

Orica-GreenEDGE (Sam Bewley, Luke Durbridge, Michael Hepburn, Michael Matthews, Jens Mouris, Svein Tuft)

Dvě stříbra a bronz, to je vizitka třech šampionátů v podobě australské Oricy. Ta ve své sestavě sice nemá jméno s podobným zvukem jako Dennis či Martin, ukazuje ale cosi jiného. V první řadě podivuhodnou vyrovnanost - tým je vždy (výjimka potvrzuje pravidlo - na letošní Tour skončila oslabená sestava poslední) mezi nejlepšími. Za druhé pak hraje roli sehranost týmu, který se na disciplínu specializuje. Závodníci spolu absolvují mnoho speciálních tréninků, konkrétně na mistrovství světa se začali připravovat hned po červencovém skončení Tour de France.

Jsou tu však i minusy. Motor týmu Svein Tuft ukazuje už přece jen známky stárnutí a není takovým tahounem jako v posledních letech. Ukázalo se to i na nedávném Tour of Alberta, kde Australané v téměř identické sestavě nestačili na výběr Treku. Možná tak budeme sledovat postupný přerod Oricy, jejíž hlavní hvězdy stárnou a nové se zatím příliš neukazují. Do značné míry to ovšem souvisí s tím, že celá stáj se postupně přeorientovává na jiný typ závodů - mezi její hvězdy tak patří dvojčata Yatesova či Esteban Chaves, tedy závodníci na celkové pořadí v etapových závodech.

***** BMC
*** Etixx-QuickStep
** Movistar, Orica GreenEDGE
* Tinkoff-Saxo, Giant-Alpecin

(https://cz.pinterest.com/pin/create/extension/)