Zápis do historie. Van der Poel má osmý titul mistra světa

Van der Poel byl i díky výsledkům v průběhu sezony obrovským favoritem na vítězství, když vyhrál při všech předchozích 12 startech. Hned ve druhém z osmi okruhů odjel ostatním, vypracoval si velký náskok a nedal soupeřům sebemenší šanci.

V historickém pořadí se fenomenální Nizozemec odpoutal od Belgičana Erika De Vlaemincka, jenž získal sedm titulů v 60. a 70. letech minulého století. Van der Poel se mu vyrovnal loni v Liévin, v Hulstu vyhrál MS počtvrté v řadě. Poprvé slavil v roce 2015, poté v letech 2019 až 2021 a nyní vládne od roku 2023.

„Když jsem začal s cyklistikou, mým snem bylo jednoho dne se stát mistrem světa v elitní kategorii. Teď mám na kontě nejvíc titulů v historii, to je neuvěřitelné,“ svěřil se po závodě van der Poel.

V závodě se mu jelo dobře, i když připustil, že během minulého víkendu se cítil o trochu silněji. „Tahle trať je ale úplně jiná a snažil jsem se jen maximálně soustředit se na sebe a na své kolo, aby nedošlo k nějakému mechanickému poškození,“ uvedl. „Udělal jsem, co bylo třeba a jsem velmi šťastný, že se to povedlo,“ řekl van der Poel.

Při průjezdu cílem si nachystal speciální oslavu, gesto inspirované fotbalovou hvězdou Cristianem Ronaldem. „Myslím, že tohle byla ta správná chvíle na její využití,“ pousmál se čerstvý osminásobný šampion.

Mnohem dramatičtější než jeho cesta ke zlatu byl souboj o stříbro daleko za jeho zády. Del Grosso a Nys jeli dlouho spolu, ale v závěru šestého okruhu měl světový šampion ze třiadvacítky z uplynulých dvou let potíže se zády.

Nys mu sice poodjel, ale jen o pár sekund. A Del Grosso se nevzdal. Soupeře dostihl, a když pak na kluzké trati dokázal vyjet závěrečný kopec, zatímco Belgičan nikoliv, bylo rozhodnuto. Del Grosso zaostal za van der Poelem o 35 sekund, Nys přijel do cíle ještě o 11 sekund později.

Třiatřicetiletý Boroš se od začátku až do konce pohyboval ve druhé desítce. Nakonec zůstal daleko za svým maximem v podobě sedmé příčky z let 2017 a 2024. Na vítěze ztratil dvě a čtvrt minuty. „Do závodu jsem dal úplně všechno, ale na víc bohužel nebylo. Desítka byla vysněná, ale skupina vpředu byla silnější a nedokázal jsem se do ní dotáhnout, takže to dopadlo takhle,“ uvedl Boroš.

Nizozemsko získalo i ostatní dva triumfy

V závodě žen do 23 let se Češkám Amálii Gottwaldové a Kateřině Hladíkové příliš nevedlo, svými výsledky uzavíraly až druhou desítku. Další nizozemské zlato přidala Leonie Bentveldová, pro stříbro si za ní dojela Slovenka Viktória Chladoňová. Téměř minutu ztráty pak nabrala bronzová Célia Geryová z Francie.

V závodě juniorů triumfoval šestnáctiletý Delano Heeren poté, co Ital Filippo Grigolini, který strávil většinu závodu v čele a ještě po čtvrtém okruhu měl k dobru 12 sekund, v posledním pátém kole dvakrát upadl. „Vůbec si nevybavuju, co se tam stalo, mám úplné okno,“ uvedl zklamaný Grigolini.

Heeren toho využil a vyhrál o devět sekund. „Je to splněný sen. Vhání mi to slzy do očí. Nejsem vůbec schopný popsat, co se tady odehrálo. Věřil jsem, že bych mohl být v první pětce. Nemůžu uvěřit, že to dopadlo takhle,“ řekl Heeren.

Grigolini díky úspěšnému spurtu uhájil na cílové rovince alespoň stříbro. Třetí byl Belgičan Giel Lejeune. Antonín John ztratil na vítěze přes dvě a půl minuty.