Milovník jogurtů a korunní princ z cyklistické rodiny. Kdo je lídr Vuelty Lenny Martínez?
Pokud jste před startem Vuelty nebyli seznámeni se jménem Lenny Martínez, šlo to odpustit. Po šesté etapě Vuelty ale již podobná neznalost omluvitelná není. Dvacetiletý Francouz je nejmladším lídrem Vuelty v její historii. Pouze Henri Cornet na Tour de France 1904 vedl třítýdenní závod v nižším věku.
Mladší než Egan Bernal (2019) nebo Tadej Pogačar (2020) na Tour de France, mladší než Remco Evenepoel na loňské Vueltě. Dokonce o tři čtvrtě roku mladší než Miguel Indurain, který vedl pořadí španělského závodu před osmatřiceti lety. Pouze Henri Cornet – vítěz Tour de France 1904 – byl v čele některé z Grand Tour v nižším věku.
Cornet je ale specifický případ, vítězství se dočkal až poté, co čtyři jeho soupeři byli z celkového pořadí po skončení závodu diskvalifikováni. A navíc v té době pochopitelně ještě ani neexistoval žlutý dres, tradiční odlišení lídra pořadí na Tour de France. Pokud se tedy podíváme do historie, je Lenny Martínez nejmladším držitelem trikotu lídra na třítýdenním závodě.
Jak to dokázal a kdo to vůbec je Lenny Martínez? Skoro by se dalo říci, že mu Thibaut Pinot symbolicky předal žezlo miláčka francouzské cyklistiky. Pinot, který také závodí za Groupama-FDJ, se v červenci v bláznivé předposlední etapě Tour za obrovských fanfár rozloučil se slavným závodem. Na domácích kopcích ho podpořily tisíce fanoušků.
A nyní je to dvacetiletý Martínez, kterému aplauduje (nejen) francouzské publikum a kdo má na sociálních sítích čím dál početnější fankluby. Neobjevil se z ničeho nic: osmý skončil na loňském Aveniru, dokonce třetí na Giru závodníků do třiadvaceti let. Maličký vrchař (168 cm a 52 kg) ale zazářil pořádně teprve v polovině června, kdy vyhrál závod na Mont Ventoux.
Potvrdil tím své cyklistické geny, vždyť jeho otec Miguel vyhrál bikerské zlato na olympiádě v Sydney (2000) a dědeček Mariano byl zase nejlepším vrchařem Tour de France v roce 1978. Závodil navíc i Lennyho strýc Yannick, který absolvoval Vueltu před devíti lety. Jak je vidět, Mathieu van der Poel není jediným cyklistou s oslnivými předky.
Na Mont Ventoux porazil mimo jiné i Michaela Woodse, který o měsíc později triumfoval na Puy de Dome, ikonickém vrcholu Tour de France, a pořádně si řekl o nominaci na Vueltu. Ve Španělsku dojel v prvním horském finiši ve stejné skupině jako Jonas Vingegaard a držel se třetí v průběžném pořadí. A po šesté etapě se posunul na jeho úplný vrchol.
Milovník jogurtů
Přitom do úniku původně jít vůbec nechtěl. "Ale když jsem viděl tu velkou skupinu, tak jsem si to rozmyslel," usmíval se v cíli francouzský mladík, který si podle vyjádření svého otce zvlášť potrpí na jogurty, kterých je schopen na posezení sníst celou ledničku. A po takovém úspěchu mu v jeho týmu Groupama-FDJ dost možná i několik jogurtů rádi povolí.
"Je to neuvěřitelné, sen. Dali jsme do toho všechno, kluci se pro mě obětovali. Doufám, že jim to budu schopný oplatit," dodal v cíli, když se dozvěděl, že je novým lídrem. S úsměvem mu to přišel říct Romain Bardet, se kterým jeli bok po boku poslední kilometry náročného stoupání Javalambre.
"Doufám, že jsou na mě doma hrdí. Teď ten trikot budu muset bránit, což je trochu děsivé, ale zkusím si tenhle moment co nejvíc užít," dodal nový lídr závodu. V sedmé etapě by s udržením červeného dresu problém mít neměl, půjde o sprinterský den. Závažnější test přijde v sobotu, kdy se v závěru pojede na stoupání Xorret de Catí.
Tato pohádka může napsat ještě mnoho pokračování.