Když do toho šlápne Sepp Kuss. Americký superdomestik vyhrál etapu, červený dres má Martínez

Sepp Kuss je v současnosti neoddiskutovatelně tím nejlepším horským domestikem v cyklistickém pelotonu. Americký vrchař z města Durango se dokonce letos může stát prvním, kdo bude podepsaný coby pomocník pod triumfy na všech Grand Tour. Dokázal to již v květnu s Primožem Rogličem a v červenci s Jonasem Vingegaardem.

V šesté etapě Vuelty se Kuss dostal do čtyřicetičlenného úniku. Dojel v něm až do cílového stoupání Javalambre, kde ukázal své vrchařské schopnosti. Američan porazil všechny své kolegy z úniku, a navíc se díky náskoku na hlavní skupinu málem stal novým lídrem Vuelty. V čele pořadí je ale nakonec o osm vteřin Lenny Martínez. Ten dosavadní – Remco Evenepoel – naopak v závěrečném kopci ztratil.

Belgičan zaostal za svými hlavními soupeři, Primožem Rogličem a Jonasem Vingegaardem, o půlminutu. Martínez nyní vede Vueltu o osm vteřin před druhým Kussem. Mladý Francouz je nejmlaší lídr Vuelty v historii závodu. Evenepoel je devátý – tři vteřiny před Enricem Masem, pět před Vingegaardem a jedenáct před Rogličem. 

"Cítil jsem se dobře, ale když za to vzali, tak jsem už nemohl. Musel jsem si jet svoje tempo. Dneska jsem to byl já, kdo neměl super nohy. Pokud tohle byla moje velká krize, tak to zase nedopadlo tak hrozně," hodnotil v cíli Evenepoel, kterému v závěrečném kopci pomáhal také Jan Hirt.

Jak etapa probíhala?

Jeden z takticky nejzajímavějších dnů nejen letošní Vuelty začal ve La Vall d'Uixó. Remco Evenepoel dopředu avizoval, že by mu rozhodně nevadilo, kdyby se v etapě dokázal "zbavit" červeného dresu – nemusel by tak absolvovat poetapové oficiality a na jeho týmu by nebyl takový tlak na to, aby tvořil tempo pelotonu.

Belgičan ale asi nečekal, že jej poslechne až tolik závodníků. Z hlavní skupiny jich totiž ujely zhruba čtyři desítky včetně třetího muže pořadí a milovníka jogurtů Lennyho Martíneze, domácího Marca Solera nebo třeba superdomestika Seppa Kusse, který už letos k vítězství na Giru dovezl Primože Rogliče a na Tour to samé podnikl společně s Jonasem Vingegaardem.

A navíc tato silná skupina dostala velké množství času: v jeden moment byla převaha Kusse a spol. už na sedmi minutách. Evenepoela a jeho domestiky, mezi nimiž nechybí ani Jan Hirt, "zachránili" jezdci z Movistaru a Ineosu Grenadiers, kteří pomohli s prací na čele. I tak najížděli uprchlíci do závěrečného stoupání Javalambre s náskokem tří minut a 45 sekund.

Na závodníky na posledním kopci čekalo jedenáct kilometrů a osm procent průměrného sklonu – některé kilometry ale sahaly nad deset procent. Jako první to v prudkém úseku zkusil Kolumbijec Einer Rubio, za ním se vydala silná jména: Romain Bardet, Martínez a Kuss. Nejvíce sil měl ten poslední zmíněný z nich.

Kuss se dočkal zaslouženého vítězství v etapě, ale ne červeného dresu, který od Evenepoela přebírá Lenny Martínez (v etapě +26). Dvacetiletý debutant na třítýdenním závodě zatím jede skvěle a nyní mu patří jeden z nejprestižnějších dresů v profesionální cyklistice. 

V hlavní skupině se již pět kilometrů pod vrcholem rozhodl zaútočit Roglič a vítěz tří ročníků Vuelty dokázal odjet všem; naopak Evenepoel si procházel krizí a musel dohánět ztrátu nejen na Rogliče, ale i další favority. Své manko dokázal limitovat, ale i tak ztratil půlminutu na dvě hlavní hvězdy týmu Jumbo-Visma.