Froome: Lékařské výjimky jdou zneužít, sportovci se mají chovat odpovědně
Londýn – Je používání lékařských výjimek akceptovatelné, nebo se s nimi už dostáváme do šedé zóny etických pravidel? V posledních dvou týdnech jde o nejpalčivější téma světové cyklistiky. Paradoxně ti, kteří schytávají největší palbu kritiky, tedy Bradley Wiggins a šéf jeho bývalé stáje Sky Dave Brailsford, zatím jasné odpovědi přinést nedokázali. Další závodník zmiňovaný v uniklých datech, Chris Froome, nyní mluví o etických problémech s používáním lékařských výjimek.
"Beru svou pozici velmi vážně a je mi jasné, že musím nejen dodržovat pravidla, ale jít ještě dál a být dobrým příkladem jak morálně, tak eticky," říká Froome ve svém prohlášení. Lékařské výjimky jsou v teorii způsobem, jak korigovat zdravotní handicapy některých sportovců – hodně se mluví např. o lécích na astma, kterým trpí mnoho vrcholových sportovců. Po schválení nezávislým panelem tří lékařů a orgány Světové antidopingové agentury (WADA) může sportovec dostat tzv. lékařskou výjimku, díky níž mu je k dispozici lék, který se jinak nachází na listině zakázaných látek.
Příkladem je použití injekce kortizonu (triamcinolon acetonidu) u Wigginse, která mu měla pomoci s reakcí na alergie. Je ale ještě etické používat medikaci, která je dle mnohých lékařů až poslední možností (britská NHS ji dokonce k léčbě senné rýmy vůbec nedoporučuje) a má mít dokonce dlouhodobé zdravotní následky, např. osteoporózu? Neohrožuje injekce podobného léku zdraví sportovce? A ze sportovního pohledu – injekce daného léku se má co do účinnosti rovnat zhruba z poloviny účinnosti nechvalně známého EPA či krevních transfuzí. Nezískává díky ní nakonec závodník výhodu?
Chris Froome: "Systém lékařských výjimek se dá zneužít a mám za to, že by se tomuto problému měly UCI a WADA urgentně věnovat."
Froome sám v minulosti zažádal o dvě lékařské výjimky, které mu měly pomoci s léčbou astmatu. Na rozdíl od bývalého týmového kolegy o nich média a sportovní veřejnost hned věděla."Nikdy jsem se nesnažil vyhrát za každou cenu. Rozhodně se nesnažím posunovat pravidla. Věřím tomu, že by se sportovci měli chovat v této otázce odpovědně, dokud nejsou nastavena adekvátní pravidla," poznamenává Froome.
Wiggins i Brailsford se mezitím v mediálních vyjádřeních brání různým nařčením tím, že neudělali nic, co by šlo za mez nastavených pravidel Mezinárodní cyklistické unie (UCI). Jejich polovičaté odpovědi ale za sebou nechávají spíše více otázníků. Ať už jde o načasování Wigginsových injekcí, jejich výkonnostní a zdravotní následky, etiku využívání šedých zón v systému či vlastní politiku "nulové tolerance" a "žádných injekcí", mají se oba z čeho zpovídat. Celý sport čeká na jejich jasnou a neuhýbavou reakci.
