Voborníková se rozloučila s juniorskými lety třemi medailemi. To důležité teprve přijde, hlásí
Dvě zlata a k tomu bronz. Krásný konec juniorských let. Až neočekávaně krásný. Tereza Voborníková se vrátila ze Spojených států amerických s úsměvem, takový úspěch byl nad plán.
"Jsem ráda, že se mi takhle povedlo zakončit juniorská léta. Je to moc hezký," řekla jednadvacetiletá Voborníková. "Předčilo to moje očekávání o sto procent. Chtěla jsem podat výkon, s kterým budu spokojená, abych si nevyčítala, že jsem se nerozloučila důstojně. Ale že se to povede až tak, to jsem nečekala," radovala se závodnice z Hostinného v Podkrkonoší.
Voborníková se stala první českou dvojnásobnou juniorskou mistryní světa, předčila tak i současnou českou jedničku Markétu Davidovou.
"Výsledky, kterými to budu moc potvrdit, mě čekají. Tohle jsou pořád juniorský léta a to důležitý teprve přijde," řekla Voborníková, šampionka ze sprintu a stíhacího závodu. Předtím ještě slavila bronz ve vytrvalostním závodu.
"Motivace to je obrovská a nejen pro mě, ale i pro ostatní. Když vidí, že to není nereálný, že by tam třeba za rok stáli jako já," řekla Voborníková, která se už druhým rokem připravuje s ženskou reprezentací pod vedením norského kouče Egila Gjellanda.
"Trénovat po boku nejlepších mi hodně pomohlo. Hlavně na trati jsem oproti minulé sezoně zrychlila," řekla Voborníková.
Jako závazek do další kariéry juniorský úspěch nebrala. "Doufám, že ne. Budu se snažit pořád stejně, odvádět nejlepší práci, pracovat na sobě a uvidí se, na co to bude stačit v dalších letech," pronesla Voborníková, která začínala ve Vrchlabí s běžeckým lyžováním. "Pak se otevřel klub biatlonu, šla jsem si to zkusit a už jsem u toho zůstala," vzpomínala.
Během měsíce a půl obletěla zeměkouli
Z Česka Voborníková nejprve koncem ledna vyrazila na olympijské hry do Pekingu. Rovnou z Číny pak zamířila na juniorský šampionát. Z Ameriky nyní přiletěla přes Amsterodam domů. "Zvládla jsem to úspěšně, ale bylo to náročný kvůli časovým posunům a dlouhým letům, při kterých se moc nevyspím a nenajím," uvedla.
Let z Pekingu do Salt Lake City absolvovala úplně sama. Děkovala Michaelu Šlesingrovi, který jí na dálku pomáhal. "V jakýkoliv čas. Byl poradce na telefonu a jsem mu doživotně vděčná, protože bez něj bych to takhle dobře nezvládla. Radil mi třeba, když jsem nevěděla, jaký papír kvůli zbrani vytáhnout. A říkal mi, kam mám na letišti jít, protože už tam byl," vyprávěla Voborníková.
Doma se dlouho neohřeje. Měla by na závěr Světového poháru vyrazit do Osla. "Síly ještě jsou, bude to v pohodě," ujistila.
