Grandiózní Fourcade, v patách smečka hladových. A co Češi?
Praha – Když by vše šlo podle předpokladů, Martin Fourcade ovládne pošesté v řadě Světový pohár a přidá dvojité podtržení, tedy pár cenných kovů na mistrovství světa. Ostatně jako tomu bylo v uplynulé sezoně. Jenže zálusk na úspěch mají Němci, Norové, Rusové, Rakušané… A také Češi. Bezproblémovou přípravu má za sebou Ondřej Moravec. Ve formě může být Michal Šlesingr nebo Michal Krčmář. SP startuje v neděli v Östersundu. Přímé přenosy nabídne ČT sport a web ctsport.cz.
Fourcada by neměla zastavit ani změna trenéra
Martin Fourcade si jede ve své vlastní soutěži. V minulé sezoně porazil v pořadí druhého Johannese Böa z Norska o plných 331 bodů. Skvělý rok zakončil ziskem čtyř zlatých a jedné stříbrné medaile na světovém šampionátu v Oslu.
Skvělou formu potvrdil i na kontrolních závodech na domácí půdě i v norském Sjusjoenu, kde poměřil síly se svými konkurenty. Vyhrál, co se dalo.
Otázkou je, co může způsobit odchod dlouholetého francouzského trenéra střelby Siegfrieda Mazeta do Norska. Na jeho místo však přišel stříbrný olympijský medailista ve střelbě Franck Badiou a nevypadá to, že by sestřelených terčů mělo být méně.
Padesátiprocentní Böové
Norským tahounem by měl být podle všeho Johannes Bö. Je mu jen třiadvacet a už se může pyšnit medailemi z velkých akcí i druhým místem v seriálu. Zdobí ho rychlost na lyžích i na střelnici, na své mládí je i velmi psychicky odolný.
Další norské opory nejsou ve snadné situaci. Loni v elitní desítce SP skončili ještě Emil Hegle Svendsen a Johannesův bratr Tarjei. Jenže první jmenovaný měl v létě problémy s dýcháním a dva měsíce v létě netrénoval, dá se u něj proto očekávat minimálně pomalejší start. Zdravotní trable Tarjeie Böho jsou ještě vážnější. Osmadvacetiletý bývalý vítěz pohárového seriálu chybí v reprezentaci kvůli dlouhodobějším problémům, které se projevují jako únavový syndrom.
Nezapomínejme na nestárnoucího Oleho Einara. Na domácím šampionátu v Oslu to byl opět zlatý i stříbrný Björndalen. Novou motivací pro něj může být i šťastné rodinné zázemí a narození potomka.
Schempp, infekce a zranění
Zdraví a Simon Schempp, to by také byla kapitola sama pro sebe. Když je fit, dokáže porazit každého, i Martina Fourcada. Jenže on bývá fit velice zřídka. Loni dokázal vyhrát pět závodů, v sedmi přitom nestartoval. Více triumfů měl na svém kontě jen suverénní Francouz.
Také v přípravě se zdálo, že nebude mít konkurenci. Od září se to však s Schemppem táhne – skolily ho infekce i zranění. Jak to s ním bude na startu sezony? Těžko říct.
Probere Šipulina rostoucí konkurence v týmu?
Za tradičního Fourcadova pronásledovatele lze označit Antona Šipulina. S loňskou sezonou však spokojený být nemůže, ve Světovém poháru skončil celkově třetí a z mistrovství světa v Oslu nepřivezl žádný cenný kov.
Zkušenou dvojici Šipulin a Jevgenij Garaničev bude letos nejspíše prohánět ještě třetí závodník. Anton Babikov předváděl skvělé výkony v IBU Cupu, a přestože v elitním seriálu SP dostával šance spíše sporadicky, vždy se dokázal prosadit. V pětadvaceti letech dorůstá do ideálního biatlonového věku a formu naznačoval i v přípravě.
Ostřílení Rakušané touží přidat další úspěchy
Lídrem rakouské reprezentace je bezpochyby Simon Eder, pátý z loňské sezony. Kdyby, ale to není novinka, se Julian Eberhard sešel se střelbou, dokázal by velké věci. Na lyžích je totiž famózní. Už se mu to jednou povedlo, v následujících závodech by se to mohlo opakovat častěji.
Kromě zkušených Edera, Eberharda či Landertingera však míří vysoko i Felix Leitner. Teprve devatenáctiletý mladíček vyhrál dva kontrolní závody. Před domácím světovým šampionátem mají Rakušané z čeho brát.
Mohou překvapit Švédové?
I šéftrenér české biatlonové reprezentace Ondřej Rybář nedávno upozornil na nadějné švédské biatlonisty. Trenér Wolfgang Pichler se u týmu úspěšně zabydlel a pod jeho dozorem probíhá generační výměna. Na místo Fredrika Lindströma přicházejí rychlí běžci Jesper Nelin či Torstein Stenersen.
Tvrdé tréninkové dávky mohou nést ovoce. V předsezonních testech předčili Skandinávci například zkušené Slovince v čele s Jakovem Fakem. Švédové čekají delší dobu na velké medaile a není vyloučeno, že mohou v některých letošních závodech překvapit.
Z Čechů rychlopalníci
"Trenér na začátku přípravy říkal, že budeme muset trochu ubrat, že jsme asi dosáhli stropu. Tak jsme přidali," řekl s úsměvem Michal Šlesingr během letní přípravy.
Změnil se hlavně trénink střelby. Moravec se dokázal zrychlit v přípravě na první ránu. "Už jsem na tom chtěl pracovat minimálně dva tři roky zpátky, ale nikdy se to úplně nepodařilo. Teď to snad bude dobré," věřil. Vleže střílí zhruba celkem 25 sekund, vestoje kolem dvaceti.
Palbu vestoje už zrychlovat nemohl. "Asi by to šlo, ale už by to bylo strašně riskantní, protože by z toho pravděpodobně pramenily chyby. I mým cílem je držet úspěšnost, to je klíč ke všemu," objasnil. "Priorita je úspěšnost střelby. Ale pokud budu dělat to, co jsem teď dělal pět měsíců a zautomatizoval jsem si to, bude to dobré i v závodu," řekl.
Moravec neprožíval stresující momenty v přípravě jako loni a opět touží pobývat na stupních vítězů, na nichž byl v minulé sezoně jen dvakrát.
Nejlepší z Čechů byl loni ve Světovém poháru osmnáctý Šlesingr. V testech ve finském Vuokatti naznačoval solidní formu. Když mu sedne střelba, mohl by stále dobře zaútočit na pódiová umístění.
Krčmář už nemusí být tím třetím vzadu. Loni pronikl v několika závodech do elitní desítky, letos se to může stát pravidlem. Přípravě obětoval hodně. Dřel až do poslední chvíle, z posledního kempu ve Finsku ani nespěchal domů. Ambice má nemalé.