Biatlon na olympijské křižovatce. Kam vyrazí a kdo udá směr?

Sezona 2016/2017. Zase to byl ročník nadmíru úspěšný. Na rozdíl od světového šampionátu v Oslu mohli Češi okusit na MS opět medailovou radost. Trenéři už poněkolikáté dokázali většinu svých svěřenců nasměrovat k vrcholu správně, a ač to možná z některých úhlů, střeleckých i běžeckých, zprvu nebylo ideální, v pravý čas to vyšlo. Naděje i pro letošní rok.

Nejtěžší sezona

Hvězda Koukalová sice neobhájila velký křišťálový glóbus, ale i tak tři cenné kovy z MS v Hochfilzenu hřály u srdce. "Běžecky byla s holkami o něco vyrovnanější, střelecky občas zaváhala. To jí možná stálo velký glóbus. Je před ní ještě dost práce, pokud by chtěla být lídryní SP, aby neměla strach, že jí tam někdo skočí. Jsme ale rádi, že máme takový poklad," prohlásil po konci sezony na adresu Koukalové šéftrenér Ondřej Rybář.

V Hochfilzenu se dočkala vysněného titulu mistryně světa. Zdálo se, že před olympijskými hrami bude třeba ladit jen drobnosti. Věděla, že je před ní vůbec ta nejtěžší sezona. Chtěla dát do přípravy všechno.

V létě ovšem nastaly potíže. Dlouhodobě přetížené achillovky, problémy s úpony lýtkových svalů, bolesti. Bylo třeba vypustit obvykle náročné tréninkové dávky, vsadit na individuální plán.

Na startu sezony ještě zkusila být alespoň u týmu, ale ani to nepomáhalo. Po drobné mediální přestřelce, která odpovědi na otázky proč nepřinesla, spíše trable zakalila, se všichni upínají k finálnímu lednovému verdiktu.

Celková bilance roku 2017? Zlato, stříbro, bronz z MS, dva malé glóby a vítězství v anketě Sportovec roku. "Doufám, že to není poslední slovo, které jsem ve své sportovní kariéře řekla a že i v budoucnu budu moct něco přidat," podotkla na slavnostním galavečeru v prosinci.

Moravec sezonní vrcholy umí

Pokud královna celého českého sportu uplynulého roku řekne olympijským hrám ne, bude zaostřeno hned na několik dalších českých jmen. Nabízí se obhájce stříbra z mistrovství světa Ondřej Moravec.

Podobně jako na startu této sezony, nehýřil Moravec skvělými výsledky ani na začátku té předchozí. Jsou to ale dva různé příběhy. Letos pozastavil dlouhodobě nejúspěšnějšího českého biatlonistu zánět jater. Po odmlce dostal olympijský medailista ze Soči další chuť. Mírná úprava techniky, dřina a nová motivace. Bylo by krásné končit na vrcholu.

Den D, závod Z. Moravec se umí připravit na konkrétní hodinu H. Dokázal to vlastně už na závodech v Novém Městě v prosinci roku 2016. Najednou byl zpátky ve svém živlu a bylo z toho pro něj tradičně novoměstské čtvrté místo. V Hochfilzenu to dlouho vypadalo i na post nejvyšší, žel Američan Lowell Bailey byl proti.

"Na minulých Hrách ode mě nikdo nečekal žádné výsledky a stalo se, co se stalo. Na zázraky nevěřím, ale myslím si, že za ty čtyři roky jsem si dokázal, že v Soči to rozhodně nebyla náhoda. To je věc, o kterou se rozhodně můžu opřít a která mě žene dopředu," prohlásil trojnásobný medailista ze Soči a čtyřnásobný držitel cenných kovů z MS při letní přípravě.

Šlesingrova olympijská náprava

Před čtyřmi lety na ruské půdě neměl možnost zazářit Michal Šlesingr. Celou olympijskou sezonu se nemohl tehdy vyhrabat z následků těžké chřipky. Dva nevýrazné starty a pak už nic. "S takovouhle olympiádou by se ani skončit nedalo," řekl tehdy Šlesingr.

Pro Pchjongčchang má tak speciální motivaci. Jenže ani konec minulé sezony, ani start té současné zatím důvodem k velké radosti nejsou. Výrazně se prosadil hned v prvním závodu loňského roku v německém Oberhofu, když ve sprintu skončil druhý, ale pak se skrýval spíše ve druhé, třetí a dalších desítkách. Za celý rok zaznamenal celkem tři umístění mezi těmi úplně nejlepšími, v probíhajícím ročníku ale desítku neatakoval ani jednou a poslední závod dokonce vynechal kvůli problémům s kolenem.

Přijde Krčmářův den?

Na svůj velký závod číhá Michal Krčmář. Na mistrovství světa dokázal být pátý a šestý. Už ví, jaké je to stát na stupních vítězů. V Ruhpoldingu po bezchybné střelbě a strhujícím finiši dojel ve stíhačce třetí.

"Pokud se člověku nepovede nějaké období před olympiádou, bude strašně těžké na ní uspět. Když tam bude a do té doby bude jezdit čtyřicátý nebo šedesátý, tak těžko očekávat, že najednou bude na olympiádě do desítky," zdůraznil Krčmář před startem sezony.

Za měsíc a kousek tak českého reprezentanta čeká velký kus práce. V Östersundu, Hochfilzenu a Annecy z toho bylo totiž přinejlepším 22. místo.

Hledání následnice

Nejvýše postavenou českou ženou je v dosavadním pořadí SP Veronika Vítková. V loňském ročníku se i vinou zdravotních problémů déle prokousávala na pozice, na které byla zvyklá z doby předešlé. Teď ji už čekají třetí Hry a hlad po cenných kovech z velkých akcí neuvadá. Zatím má totiž medaile jen ze štafet.

Přípravu nijak zvláště neupravovala a snaží se uklidňovat. "Neřeším, že je sezona olympijská a že by měla být v něčem jiná. Beru to jako každou jinou sezonu."

Někdy se o ní mluví jako o nástupnici Gabriely Koukalové. Ve středu jednadvacetiletá reprezentantka Markéta Davidová střídá IBU Cup se Světovým pohárem a naznačuje, že se s ní bude muset počítat i na špičkové úrovni. Už v Koreji? Minimálně ve štafetě by při neúčasti Koukalové mohla hrát důležitou roli. Na svůj věk výborně běhá, a když nezkazí střelbu, je z toho nadějné představení. Na podzim v Hochfilzenu předvedla sebevědomý výkon a i díky ní se mohly radovat české biatlonistky ze šestého místa, což byl jeden z nejlepších výsledků v této sezoně.

Český biatlon má odkud brát. Rychlopalnickou jistotu hledá Eva Puskarčíková, životním maximem na sklonku roku si zvedla sebevědomí Jessica Jislová. A pak je tu ještě Veronika Zvařičová. Příběh jejího návratu je až americky košatý. Na jaře roku 2013 ji srazilo při tréninku auto, bojovala o život a nepřestala snít svůj olympijský sen. Vyplatilo se. I díky crowdfundingu sehnala finance, aby se mohla připravovat, dotáhla to nejdříve do IBU Cupu, kde zajela na začátku sezony čtvrté místo. Tím si zajistila po téměř pěti letech účast ve Světovém poháru.

Pohádka se může dopsat v Pchjongčchangu, jenže zatím je tu mnoho ale. Na rozdíl od IBU Cupu to Zvařičové mezi elitou tak dobře neběhá a cesta do štafetového kvarteta je zatím hodně trnitá.

O konečném výběru pro Pchjongčchang se bude rozhodovat během ledna při závodech v Oberhofu, Ruhpoldingu a Anterselvě. V německých destinacích se pojedou ještě dvě štafety a teprve po nich a po definitivním verdiktu Koukalové zřejmě bude jasněji o složení olympijských štafet.

Dopingové strasti

Mezitím už ale jedna štafetová olympijská radost přece jen vzplála. Medaile zpod pěti kruhů se dočkají české reprezentantky, včetně Jitky Landové, která už nějaký čas nezávodí. V Soči dojely sice Češky čtvrté, veškeré oslavy si užívaly jiné závodnice. Jenže po letech se ukázalo, že Ruskám pomáhal doping. Bronzová sláva tak bude poněkud skromnější.

Poslechněte si poslední vydání Biatlon fokus podcastu:

A propos doping. Červená stužka se dál line nejen biatlonovým světem. Spory uvnitř IBU přetrvávají, únorový mimořádný kongres nic průlomového nepřinesl. Vedení unie sice posléze udělalo ve svých regulích změny, které mají na první pohled zpřísnit přístup v boji proti dopingu, na druhý však zase až tak zásadní nejsou. A mezitím se na základě vyšetřování MOV stále objevují nová a nová jména ruských sportovců, u kterých bylo prokázáno porušení dopingových pravidel během Her v Soči.

Nelehká obhajoba

Český biatlon stojí na křižovatce. V zádech cítí velkou podporu fanoušků, kteří začali s mnoha úspěchy v posledních letech hltat tento sport více a více. S tím ruku v ruce stoupl tlak i odpovědnost. "Biatlonové Nagano" v Soči davy namlsalo a po krátkém výsledkovém propadu na startu sezony přijde na lámání chleba v Koreji.

Trenéři řeší konkrétní nedostatky v přesnosti střelby, ale pracují také s psychikou. "Doufám, že bude dost času na to osvěžit si to, co jsme v letní přípravě udělali, aby závodníci přišli po Novém roce s čistou hlavou a zkusili prodat, co natrénovali," nastínil šéftrenér Rybář před vánočním soustředěním. Odpovědi se závěrečným účtem přijdou na konci února.