Welsch: Plácat do zdi a natírat ploty u kurtů mě nebavilo
Nymburk – Jiří Welsch je jedním z nejúspěšnějších českých basketbalistů historie. Ještě předtím, než se naplno rozjela jeho basketbalová kariéra, se ovšem věnoval i jinému sportu. Že se z Welsche nestal tenista, za to dle jeho vlastních slov mohou trenéři z rodných Holic. Reportáž o tenisových zkušenostech Jiřího Welsche sledujte od 16:45 na ČT sport v rámci Olympijského magazínu.
Když Welsch vyrůstal, oblíbil si dva sporty – basketbal a tenis. "Tenis mi vždy imponoval. Hráli jsme ho na hřišti poblíž místa, kde jsem v Holicích vyrůstal. Posléze přišel moment, kdy jsem se rozhodl, že bych zkusil trénovat organizovaněji," říká Welsch. V tenisovém klubu ale přišlo zklamání. "Strávil jsem tam půl roku a většinu času jsem jen plácal do zdi, natíral ploty a podobně," usmívá se nyní basketbalista se zkušeností z NBA.
Tenisoví trenéři ve Welschovi nadšení pro sport vzbudit nedokázali. "Poslouchal jsem známého trenéra Mariana Jelínka, který mluvil o tom, že v jakémkoliv sportu je nejdůležitějším úkolem mládežnických trenérů vytvoření emoční vazby mezi dítětem a daným sportem. Holickým trenérům se to v případě tenisu nepodařilo," říká nyní Welsch.
Jiří Welsch: "Vyrůstal jsem v době Borise Beckera a Stefana Edberga, který byl můj nejoblíbenější hráč. Byl pro mě ztělesněním tenisové elegance, hrozně se mi líbil jeho způsob podání. Chtěl jsem hrát jako on."
K tenisu se nyní vrací už jen zřídka. "Naposledy jsem ho hrál před dvěma lety, kdy jsme si s partnerkou v Nymburku vyšli zahrát na kurty. Je to pro mě zábava, i když ho nehraju často," popisuje. Svou tenisovou kariéru nehodnotí jako zbytečnou. "Nikdy jsem to nehodnotil jako neúspěch, zkrátka jsem tam přišel, nechytlo mě to a zase jsem odešel. A určitě za to mohl basketbal, který jsem miloval," uzavírá český hráč.
