Je nám líto, video expirovalo.
Následuje
J&T Banka Ostrava Beach Pro

Softbalistka Thompsonová pomáhá autistickým dětem i uprchlíkům z Ukrajiny

Špičkoví sportovci bývají často vzorem pro děti a mládež. Někdy právem, jindy trochu nezaslouženě. Softbal sice v Česku není na vrcholu zájmu, ale příklad Elišky Thompsonové stojí za následování. V tuto chvíli není podstatné, že jde o vynikající pálkařku, bronzovou medailistku z mistrovství Evropy, vítězku Super 6 i španělské extraligy. Šestadvacetiletá reprezentantka v prvé řadě pomáhá, kde se dá. Není jí zatěžko starat se o autistické děti ani uvolnit pokoje pro ukrajinské uprchlíky.

Eliška Thompsonová
zdroj: Czech Softball

"Hledám možnosti, jak se v této složité době nezbláznit. Jak ukonejšit úzkost, kterou cítím," popisuje Thompsonová z Eagles Praha.

Její život je napěchován aktivitami. Na Fakultě tělesné výchovy a sportu (FTVS) studuje obor Aplikovaná tělesná výchova osob se specifickými potřebami. V Národním ústavu pro autismus se ve volnočasovém centru věnuje dětem v pozici asistentky. A také hraje vrcholový softbal.

"Sport neberu jako terapii, jde o moji součást. Práce mi pomáhá relaxovat," překvapí Thompsonová a upřesní své důvody. "S dětmi si nemohu dovolit odbíhat s myšlenkami. Musím se soustředit na péči o ně," líčí.

Díky své práci získala nadhled a trpělivost. Tyto vlastnosti jí pomáhají také v softbalu. "Při komunikaci s rozhodčími, koučem i spoluhráčkami. Během čekání na začátek utkání i na optimální nadhoz," vypočítává.

Hendikepované děti jí pomohly překonat největší zklamání kariéry. Dva roky žily Češky sen o olympiádě v Tokiu, obětovaly mu veškerý volný čas i nemalé finanční prostředky. Dostaly se až na závěrečnou kvalifikaci, jenže... "Bezprostředně po vypadnutí jsem odjela na tábor. Neměla jsem čas na sebelítost. Bylo to pro mě osvobozující," vybavuje si Thompsonová. "Svět se ani po velké prohře nezhroutí," usměje se.

Eliška Thompsonová při odpalu
zdroj: Czech Softball

Úspěch je ovšem nutné si vychutnat, zvláště pokud přijde po několikaletém půstu. Bronzová medaile na loňském mistrovství Evropy znamenala pro Češky vzpruhu. "Radostí na vrcholových akcích je jako šafránu. Potřebujeme je vnitřně prožívat," vysvětluje.

Medailovou pozici by potřebovaly české softbalistky zopakovat i na příštím mistrovství starého kontinentu ve Španělsku. Znamenala by letenky na kvalifikaci na světový šampionát.

Stadiony na Pyrenejském poloostrově Thompsonová důvěrně zná. "Těším se, ale vím, že to bude náročné. Bude tam panovat vedro. Důležité bude, jak se na něj zejména mentálně připravíme," míní. O postup se neobává, národní tým už loni prohrál semifinále s Nizozemskem 4:5 a výsledek mohl být klidně opačný. "Třetí místo je náš nejmenší cíl."

V současnosti bohužel řeší věci, které nesouvisejí se sportem. Lhostejnou ji nenechala válka na Ukrajině. "Hned poté, co vypukla, jsem pomáhala jedné charitě s administrativou. Snažím se být aktivní, jen musím hlídat, aby to bylo v rámci mých možností," vypráví Thompsonová.

Dva pokoje pro uprchlíky vyklidila mimoděk. "To je samozřejmost. Nic zvláštního nedělám. Jen mluvím s lidmi, zajímám se o jejich pocity a hledám formy pomoci. Chci mít čisté svědomí, že jsem udělala, co jsem mohla," dodává skromně.

Zdroj
Czech Softball

Hlavní zprávy

Nejčtenější články