BLOG: Odbila půlnoc, jdeme závodit
Katar – Dauhá – mistrovství světa, je to správně? Chápu snahu o to, aby se do pořádání velkých sportovních akcí zapojily země na všech kontinentech, aby se zpropagoval sport a šířil se dál. Ale když pro to nejsou v některých částech odpovídající podmínky a ani prostředí, tak bych tohle rozdělování přehodnotil, a to i v případě, že například Katar rozhodně prostředky na uspořádání světového atletického šampionátu má.
Jestli někomu připadá normální, aby maratonci a chodci vyráželi na své závody o půlnoci tamního času nebo aby na klimatizovaném stadionu pod širým nebem nebyla během závodů zaplněna ani polovina sedaček, tak mě to tedy úplně ideální nepřipadá.
Chápu všechny argumenty, že vedení atletické federace IAAF chce rozšířit svůj sport do všech koutů světa, ale všechno by mělo mít své hranice a ty by rozhodně neměly určovat jen finanční možnosti jednotlivých pořadatelských zemí.
Atleti, kteří se připravovali na své starty, museli přípravě přizpůsobit i denní režim. Například chodkyně Anežka Drahotová běžně chodívá spát před jedenáctou, ale nyní se musela připravit na to, že v Dauhá bude ještě po půlnoci závodit, protože jindy by tamní teploty a vlhkost vzduchu atlety ohrožovaly na zdraví.
Termín šampionátu také podstatně natáhl sezonu, jejímž je vrcholem. Přitom všechny špičkové závody včetně Diamantové ligy byly v běžných termínech, jen mistrovství světa se koná téměř o dva měsíce později, než tomu bylo například před dvěma lety v Londýně.
Atleti pak musejí hodně sezonu natahovat, aby trefili formu na mistrovství světa. Ne vždy se to povede. Například Drahotová se před závodem cítila dobře, věřila si, ale nakonec skončila na dvacetikilometrové trati devatenáctá. "Cítila jsem se úplně strašně, vůbec mi to nesedlo," přiznala po závodě, ale spíš než na dobu startu si stěžovala na velké dusno.
Další vada na kráse špičkového atletického soupeření je malý zájem diváků. Přitom v Dauhá mají s atletikou zkušenosti, protože se tady pravidelně koná mítink Diamantové ligy, ale ani při něm není stadion zdaleka zaplněn, takže se těžko dalo předpokládat, že to mistrovství světa změní. A kdo to čekal, tak se toho alespoň zatím nedočkal a pochybuji, že tomu do konce šampionátu bude jinak.
Mít prostředky na uspořádání velké akce je jedna věc, a vytvořit to správné prostředí je věc druhá, když se tyhle věci nesejdou ideálně, volil bych radši jiné řešení. Jenže, když jsou na straně pořadatelů peníze, tak jde často i logické myšlení stranou a fanoušci u televize to překousnou.
A kde se bude závodit příště? Za dva roky pořádá šampionát Eugene v USA a pak Budapešť. Tam atleti nejspíš nebudou muset ponocovat.
