Vyčerpaná Drahotová bojovala s myšlenkami na odstoupení, nakonec na chodecké dvacítce skončila 19.
Vyčerpaná chodkyně Anežka Drahotová v nočním závodě na 20 kilometrů bojovala o dokončení. Vedro a hlavně dusno, které na mistrovství světa v Dauhá panovalo, jí vůbec nesedlo, ale nechtěla opakovat zkušenost z předloňského MS v Londýně, kde kvůli žaludečním problémům vzdala. V Kataru prošla cílem jako devatenáctá a pak jí nohy vypověděly službu.
Za pomoci členů týmu se dostala do stanu, kde ji zdravotníci dávali dohromady. "Já jsem se to opravdu snažila vytáhnout. Pak jsem viděla cíl a potřebovala jsem si nějak ulevit a prostě to takhle dopadlo," uvedla čtyřiadvacetiletá česká atletka.
Hlas se jí chvěl, od závodu čekala víc. "Vím, že to může znít divně, ale já byla dobře připravená. Cítila jsem formu a těšila se, že to prodám. Ale vůbec mi to nesedlo. Několikrát jsem se musela do toho závodu vracet a byla tam pak jen ta myšlenka dojít do cíle," uvedla stříbrná medailistka z loňského ME v Berlíně.
Tam se vrátila po neúspěšném období, které začalo únavovou zlomeninou stehenní kosti, s níž závodila na MS 2015 v Pekingu, a vyvrcholilo nuceným odstoupením na MS 2017. Byla hrdá, že tentokrát závod dokončila.
"Nedokončila jsem před dvěma lety. Byla jsem i sedmá a osmá na světě. Tady jsem věděla, že sedmá ani osmá už asi nebudu. Říkala jsem si, že za každou cenu dokončit musím. Na startovní lajně jsem viděla, že jsem v žebříčku osmá, tak jsem si říkala, že to musím doválčit do cíle," vykládala.
Myšlenky na odstoupení se ale objevily. "Já byla připravená i na to, že půjdu zezadu, ale cítila jsem se prostě úplně strašně. Viděla jsem, že horko je každému, ale tady je takové šílené dusno. Nemůžu mluvit ani teď," posteskla si.
Pomáhala jí podpora kolegů z českého týmu včetně přítele Patrika Šorma. Bude vzpomínat na skvělou atmosféru, kterou jí na kilometrovém okruhu vytvořili. "Toho si strašně vážím, protože jsem to slyšela celý kilák."
Ve vedoucí skupině se držela osm kilometrů, pak ztratila kontakt. "Asi na osmičce jsem myslela, že je vymalováno, ale snažila jsem se to držet. Pak byla velká, velká krize, protože jsem se pořád propadala. Snažila jsem se vrátit do závodu, ale naopak jsem furt zpomalovala. Pak jsem se snad nějak chytla, ale pořád jsem měla před očima dojít od jednoho pití k druhém a pak zase k dalšímu," líčila.
Nepomáhalo ani časté pití a chlazení rozličnými prostředky. "Já si vzala opravdu každé kolo, jen jednou mi to nevyšlo. Měla jsem i dva gely, což je u mne taky docela neobvyklé. Většinou jdu na jeden nebo na žádný. Snažila jsem se pro to udělat maximum, šla do maxima, bohužel," posteskla si.
Nepamatuje si, že by někdy dříve byla tak vyčerpaná. Noční závod vzdaly jen tři z 45 žen na startu. Další tři byly kvůli špatnému stylu diskvalifikovány.
