Legendární čtvrtkař Moses: Věděl jsem, že když udělám správně svých třináct kroků, tak vyhraju
Edwin Moses je dodnes držitelem šestého nejlepšího času na trati 400 metrů překážek. Dvojnásobný olympijský vítěz a dvojnásobný mistr světa v letech 1977 až 1987 vyhrál celkem 122 závodů v řadě. A právě dokument o životě a odkazu legendy světové atletiky "Moses – 13 kroků" získal hlavní cenu na letošním Sportfilm festivalu v Liberci. "Je to velmi vzrušující a pro mě osobně velká čest, že jsme získali tuto cenu," uvedl devětašedesátiletý Moses v exkluzivním rozhovoru pro ČT sport.
Devět let, devět měsíců a devět dní. Tak dlouho trvala série Mosesovy neporazitelnosti na čtvrtce překážek. "Tehdy jsem trénoval trochu jinak. Nesoustředil jsem se jen na závody nebo tréninky, ale i na jejich jednotlivé části – rychlost, sílu, vytrvalost. A jen tehdy, kdy jsem se cítil dobře připraven, jsem šel závodit. A věděl jsem, že když udělám správně těch svých třináct kroků, tak vyhraju," přiblížil svou dlouhou šňůru výher Moses.
Poprvé zaběhl rodák z Daytonu v Ohiu světový rekord v olympijském finále v Montrealu 1976. "Mám pocit, že jsem se v průběhu kariéry moc nezměnil. Tlak jsem vlastně necítil. Dělal jsem pořád to samé a vždycky, když jsem se postavil na dráhu, cílil jsem, že jsem absolutně připravený," dodal skvělý americký překážkář.
Jeho poslední rekordní zápis z mítinku v Koblenzu 47,02 překonal až o téměř devět let později Kevin Young ve finále OH v Barceloně. V současnosti drží světové maximum Nor Karsten Warholm, který v roce 2021 v Tokiu časem 45,94 jako první prolomil hranici 46 sekund.
Dokument o slavném atletovi odkazuje svým názvem na třináct kroků, které závodník udělá mezi dvěma překážkami. K tomuto ideálnímu číslu došel svými experimenty a výpočty jako první právě Moses.
"Vyrůstal jsem v akademickém prostředí, i můj otec byl vědec. Jako fyzik jsem pracoval v laboratořích a dělal spoustu experimentů. Proto si také všechno dokumentuji. Vím, že jsem v životě uběhl 27 tisíc mil, mám zapsané všechny tréninky. To byl jeden ze základů mého úspěchu," uvedl absolvent Morehouse College v Atlantě.
Souběžně se sportovní kariérou Moses dlouho pracoval pro General Dynamics. Některé jeho projekty z konce 70. let, kdy se podílel na vývoji raket a dalšího vojenského materiálu, se objeví i dokumentu.
Ještě jako začínající atlet se stal jednou z tváří boje za lepší finanční podmínky. "Tehdy nebyl profesionalismus v pořádku, pro atlety to nebylo příliš komfortní. Když jsem přijel na první mítink, tak mi řekli: 'Tohle ti dáme, a když se ti to nelíbí, tak nepoběžíš.' A já na to: 'Dobře, tak nepoběžím.' Tak jsem se stal osobou, která se starala o náš sport. A když se podíváte dnes, tak atleti konečně mají peníze, které trochu odpovídají tomu, co předvádějí," domnívá se Moses.
Stejně tak byl Moses jedním z prvních, kdo otevřeně mluvil o problematice dopingu. "Nebál jsem se říct, že tohle se mi nelíbí. Startoval jsem na třech olympiádách a mohl jsem si to dovolit, protože všichni věděli, že vím, o čem mluvím," připomněl Moses, který od osmdesátých let aktivně vystupoval v boji proti zakázaným látkám v atletice.
Dodnes to vnímá jako jeden z významných odkazů své kariéry. "Když si vzpomeneme na to, jak byl v Soulu diskvalifikován Ben Johnson, tak tehdy jsme začali mluvit o tom, že je potřeba nezávislá agentura, která bude doping hlídat. Trvalo to dvanáct let, než vznikla WADA. A americká antidopingová agentura se dodnes řídí těmi pravidly, která jsme tehdy pomáhali nastavit, jako jsou třeba mimosoutěžní testy," uzavřel Moses.
