POHLED Z ANGLIE: Vrba našel plán B. Plzeň ukázala, proč se může urodit její pátý titul

"A to vám říkám, po tiku přišel tak a tik a tak a tik a tak," dá se volně přeložit překlad ikonické reklamy uznávaného režiséra Jonathana Glazera.

České rčení praví, že naděje umírá poslední. To britské zase říká, že je to naděje, co vás zabije. Na malou chvíli za šedého nedělního odpoledne hráči Bohemians doufali, že by se jim mohlo podařit to, co zatím nikomu jinému v této ligové sezoně: porazit Viktorii Plzeň.

Před začátkem zápasu byla taková představa zcela absurdní. Ostatně současný lídr tabulky se před utkáním mohl pyšnit nejlepším útokem a nejlepší defenzivou. Zatímco Bohemians drželi nechvalné prvenství v tabulce nejhorších ofenziv. Všechna znamení ukazovala na pohodlné vítězství pro Viktorii.

A přitom byli o poločase ve vedení 1:0 Klokani. Ani Liberci ani Zlínu či Olomouci se nepovedlo obrat Plzeň o body, ale vypadalo to, že Bohemka měla nejlepší šanci ze všech. Tým Pavla Vrby byl nezvykle lajdácký během prvních pětačtyřiceti minut a o poločase šel do kabin o gól za Bohemians. A ke všemu zaslouženě.

Jenže všechno se změnilo po přestávce. Vrba provedl změny – ze hřiště sundal Daniela Koláře a Milana Petrželu a poslal na něj Martina Zemana a Marka Bakoše – a vyslal svůj tým z kabin brzo. Martin Hašek naopak viditelně připravoval svůj tým na to, jak pozičně ubránit Plzeň, a připravoval jej na nejhorší.

Hned poté, co začala druhá půle, Plzeň hned převzala kontrolu a v té chvíli i fanoušci Viktorie poznali, že zápas je její. Nebyla to otázka toho, zdali Západočeši naleznou cestu přes defenzivu Bohemians, nýbrž jen otázka, kdy se tak stane.

A góly přišly. Nejdřív Michael Krmenčík využil vzácné chyby Tomáše Fryštáka a vyrovnal. Od té chvíle šla hra jen jedním směrem. Tomáš Hořava a Patrik Hrošovský kontrolovali zápas ze středu hřiště, přičemž ze zelenobílých dělali malé loutky. A hodiny mezitím odpočítávaly nevyhnutelnou výhru domácích.

Když už zbývaly pouhé minuty, prosadil se Milan Havel, k velkému zklamání hostujících bohemáků. Neodvratný gól vstřelený nevyhnutelným hráčem – Havel od svých pěti let až do letošního léta znal jen to, jaké je to hrát v dresu Klokanů.

Vítězství bylo pro Plzeň už deváté v řadě a Viktoria je na čele ligové tabulky. Je nepochybné, že čtyřnásobní čeští mistři zatím šli v sezoně příkladem. Jenže jejich pozice je docela překvapivá vzhledem k tomu, jak málo lidí v létě považovalo Západočechy za favority na titul. Největší rivalové v boji o mistrovský pohár vyhazovali peníze, zatímco Plzeň, která potřebovala zainvestovat nejvíce, ve srovnání se Spartou a Slavií sotva utratila halíř.

Když Pavel Vrba opustil Štruncovy sady, Viktoria postupně ztratila svou identitu. Dušan Uhrin, Miroslav Koubek i Roman Pivarník měli všichni své nápady, ale nejspíš je nedokázali přenést na hřiště. Stále se vyhrávaly i obhajovaly ligové tituly, ale tyto poháry se nezískávaly lehko a i se sebemenšími znaky obav se ukazovaly trhliny. To vše se ale teď změnilo, když se Pavel Vrba vrátil.

Je neskutečné, jak rychle bývalý trenér národního týmu transformoval Plzeň. Slabiny, které se neustále ukazovaly pod jeho předchůdci, se zahladily. Našly se různé způsoby, jak obejít problémy, i nové cesty, jak zlomit soupeře. A titíž hráči, kteří hráli pod svůj potenciál, jsou zpátky v nejlepší formě – Jan Kopic a Patrik Hrošovský jsou toho nejlepšími příklady.

V neděli Plzeň našla jasný plán B. Poté, co Viktoria nedokázala prokázat svou převahu v první půli, se Vrba postaral o změny. Přivedl na hřiště Marka Bakoše a Martina Zemana, zavrhl své oblíbené rozestavení 4-2-3-1 ve prospěch 4-4-2. Přístup založený na držení míče zůstal, ale bylo zjevné, že s dvěma bijci ve vápně byl záměr zahltit šestnáctku přihrávkami a centry z krajů hřiště.

Už roky byla Plzeň obviňována z toho, že nikdy nenašla jasný záložní plán. Pivarník se o něj snažil, ale nakonec se mu nepodařilo zavést jinou filozofii a Uhrin se sotva odlepil od země, když se pokusil o nový přístup. I během svého prvního působení byl nedostatek taktické flexibility některými vnímán jako Vrbovo jediné slabé místo. Na základě událostí z tohoto víkendu může být tato kritika vyhozena z okna.

Zatímco vody okolo Štruncových sadů byly klidné, v Praze byly naopak značně vlnité. Pro Spartu je období přerodu pod Andreou Stramaccionim značně komplikované a pro Slavii je těžký kalendář mezi čtvrtkem a nedělí rovněž zrádný. Tímto tempem se pro Viktorii začíná rodit pátý ligový titul v osmi letech, a dokonce by mohl nastat v rekordně rychlém čase.

Nicméně je potřeba uvést jedno varování: západočeský klub vyrovnal nejlepší start do sezony, když Sparta vyhrála devětkrát z devíti zápasů v roce 2011. A nemusím říkat, že titul tehdy nakonec vyhrál Liberec. Ostatně Slovan byl tím klubem, který ukončil sérii Sparty a v desátém zápase ji tehdy porazil. S dvanáctibodovým odstupem před zápasem. Před vzájemným duelem Sparty s Plzní si tak stačí vytyčit vlastní paralely.

Úspěšná zkouška videorozhodčího

Zhruba 250 diváků se v pondělí odpoledne přišlo podívat na strahovský stadion na derby v Juniorské lize mezi Spartou a Slavií. Statistické knihy ukážou, že Sparta nastoupila v silné sestavě s Martinem Frýdkem, Vjačeslavem Karavajevem či Lukášem Julišem a vybojovala vítězství 1:0. Ale do historie vstoupí zápas i z jiného důvodu.

Systém videorozhodčího není ničím novým, ale schytává kritiku ze všech stran po sérii viditelných hrubek a některých porodních problémů. FIFA se zavázala, že bude pokračovat s technologií i přes trapné chyby na letošním Konfederačním poháru, ale na Strahově šlo vše podle plánu.

Zápas samotný se odehrál bez kontroverzí a byl rozhodnut jednoduchou dorážkou Lukáše Juliše. Ale hlavní bod diskuzí se udál krátce po změně stran, kdy Youssouf Dao zakopl v pokutovém území a Pavel Orel nařídil penaltu.

Krátce poté ale Orel signalizoval, že si situaci prohlédne na videu, a srocený tisk se pustil do akce. O několik chvil později Orel změnil své rozhodnutí a nikdo neprotestoval až na Daa, který dostal žlutou kartu za simulování.

Když jsem situaci sledoval naživo, neměl jsem žádné námitky. Jsem si jistý, že si systém projde v budoucnu těžšími testy, než bude zaveden do praxe, ale v tomto případě všechno proběhlo, jak mělo. A než někdo cokoliv řekne, pokud rozhodčí dostanou víc pomoci, tím lépe.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------

A VIEW FROM ENGLAND: Vrba has found the plan B. Will it move Plzeň closer to the 5th title?

“And I’ll tell you what; tick followed tock followed tick followed tock followed tick.”

They say it’s the hope that kills you. For a brief period on a grey Sunday afternoon, Bohemians believed that they could do what no side has been able to do so far this league season: beat Viktoria Plzeň.

Before the game kicked off, that notion would have been seen as being absurd. After all, the current table-toppers boasted the best attack and the (joint) best defence. Bohemians, meanwhile, had the dubious honour of having the league’s worst attack. All the signs pointed to a comfortable victory for Viktoria.

At half time, Bohemians were 1-0 up. Slovan Liberec, Zlín and Sigma Olomouc had all failed to in their attempts to take points off Plzeň, yet Bohemka looked they had the best chance of all to do so.

Pavel Vrba’s side had been uncharacteristically sloppy during the first forty-five minutes and entered the interval a goal down. Deservedly so as well.

But everything changed after the break. Vrba rang the changes - taking off Daniel Kolář and Milan Petržela and bringing on Martin Zeman and Marek Bakoš - and sent his team out early; Martin Hašek had clearly prepped his team on defensive positioning and told them to prepare for the worst.

When the game resumed, Plzeň immediately assumed control and the moment that they did was the moment when the crowd knew that the match was theirs to win. It wasn’t a question of if Viktoria would find a way through: it was a question of when.

The goals came. First, Michael Krmenčík capitalised on a rare error from Tomáš Fryšták to level the tie. From that point onwards, it was one-way traffic. Tomáš Horava and Patrik Hrošovský controlled the game from the centre of midfield, turning those in green-and-white into little marionettes. As the clock counted down, it counted to the unavoidable winner for the hosts.

With minutes to go, Milan Havel, who had been with Bohemians since the age of five until he moved to Štruncovy sady this summer, scored, much to the dismay of the travelling Bohemáci. The inevitable goal scored by the inevitable player.

That’s nine games won on the bounce for Plzeň, who now occupy a commanding position at the top of the HET Liga table.

There is no denying that the four-time Czech champions have been exemplary so far in this campaign. However, their position is something of a surprise, given how few people had them down as title favourites in the summer. Their main title rivals were given money to burn to improve the playing squad while Plzeň, who needed the investment the most, barely spent a cent in comparison.

When Pavel Vrba left Štruncovy sady, Viktoria Plzeň gradually lost their identity. Dušan Uhrin, Miroslav Koubek and Roman Pivarník all had their own ideas yet were seemingly unable to transpose them to the football pitch. League titles were won – and were successfully defended – but those accolades were won in an uneasy manner and cracks readily appeared at the slightest sign of stress. All that has gone now Vrba has returned.

It’s amazing just how quickly the former National Team manager has transformed the club. Weaknesses that were ever present under his predecessors have been smoothed over. Workarounds have been found, new ways to break down the opposition have been unearthed and the same players that under-performed in years gone by are back to their best, with Jan Kopic and Patrik Hrošovský being two prime examples.

On Sunday, there was a clear Plan B. After struggling to showcase their superiority in the first half, Vrba changed things up. He brought on both Marek Bakoš and Martin Zeman and ditched his preferred 4-2-3-1 formation in favour of 4-4-2. The possession based approach remained, but it was noticeable that with two physical presences in the box, the aim was to overload the penalty area from out wide.

For years, the accusation has been that Plzeň have never really had a clear back-up plan. Pivarník tried but ultimately failed to install a different philosophy and Uhrin barely got off the ground trying to instil a new approach. Even during his first spell, tactical inflexibility was seen as Vrba’s sole weak spot. Based on events this weekend, that criticism can be thrown out of the window

Whereas the waters around the Doosan Arena have been calm, they have been extremely choppy in Prague. Sparta has found the transition period under Andrea Stramaccioni to be complicated (to say the least) and Slavia initially found the dreaded Thursday/Sunday routine to be tricky. At this rate, a fifth league title in eight years for Viktoria Plzeň could be cards and could even be sewn up in record time.

Though, a word of warning: The west Bohemian club have made the best start to a season since Sparta made it nine from nine back in 2011. As I’m sure you’re aware, it was Liberec who won the title that season. It is also worth mentioning that it was Slovan who ended Sparta's run in the tenth game of the season after being twelve points adrift. Draw your own parallels from here.

A successful outing for VAR

On Monday afternoon, around 250 people gathered in the vast Strahov complex to watch the Juniorska Liga derby between Sparta and Slavia Prague. The record book will show that a strong Sparta side that featured Martin Frýdek, Vyacheslav Karavaev and Lukáš Juliš picked up a 1-0 victory. But it will go down in history for another reason.

The video assistant referee system is nothing new, however it has come under criticism from all corners after a series of high-profile blunders and some teething problems. FIFA has vowed to continue working on the technology after an embarrassing outing at the Confederations Cup this past summer, but at Strahov everything went to plan.

The game itself was devoid of controversy and was settled by an easy tap-in from Lukáš Juliš. However, the game’s main talking point occurred shortly after half-time when Youssouf Dao tumbled in the box and Pavel Orel pointed to the penalty spot.

But after awarding a spot-kick, Orel signalled for a review and the VAR system and the assembled press roared into action. Moments later, after going over the footage, Orel reverted his decision and nobody seemed to complain, apart from Dao who was booked for diving.

After seeing everything first-hand, I had no complaints. I’m sure that the system will undergo tougher tests in the future before being adopted but on this viewing, everything worked as it should.

And before anybody says anything, the more help that referees get the better.