Ohlédnutí za Svatým Mořicem: kraloval Hirscher, dařilo se i domácím Švýcarům
Dva týdny vrcholné sjezdařské podívané v podobě mistrovství světa ve Svatém Mořici jsou minulostí. Šampionát přinesl vavříny dlouholetým stálicím zasněžených svahů i úspěšným tvářím letošního Světového poháru, ovšem stejně tak se v několika případech podařilo na nejvyšší stupínky proniknout poměrně neznámým závodníkům. Nad celým startovním polem čítajícím téměř 600 reprezentantů z celkem 76 zemí však čnělo jedno jméno: Marcel Hirscher.
"Dvojnásobný mistr světa, vicemistr světa o setinu sekundy, celkově je to velkolepé představení," zhodnotil pochvalně své vystoupení na šampionátu jinak skromný Hirscher. Dominanci mezi brankami neprokázal jen dosaženými umístěními, ale hlavně přesvědčivým způsobem, jímž k nim dospěl. Zdobily ho technicky vytříbené jízdy a při obou vítězných závodech byl lídrem už po prvním kole, aby v tom druhém svůj náskok s přehledem uhájil.
Tím, že si ve Svatém Mořici pověsil na krk tři cenné kovy, rozrostla se jeho sbírka medailových počinů ze světových šampinátů na devět, což ho - viz tabulka dole - řadí mezi největší sjezdařské legendy. Mezi ně patří už dávno, zejména díky pěti prvenstvím v celkovém pořadí Světového poháru.
Závodníci s nejvyšším počtem získaných medailí z MS:
1. Kjetil André Aamodt (Norsko) 12 medailí (5-4-3), 2. Marc Girardelli (Lucembursko) 11 (4-4-3), 3. Lasse Kjus (Norsko) 11 (3-8-0), 4. Marcel Hirscher (Rakousko) 9 (6-3-0), 5. Pirmin Zurbriggen (Švýcarsko) 9 (4-4-1), 6. Toni Sailer (Rakousko) 8 (7-1-0), 7. Aksel Lund Svindal (Norsko) 8 (5-1-2), 8. Émile Allais (Francie) 8 (4-4-0), 9. Gustavo Thöni (Itálie) 7 (5-2-0), 10. Ingemar Stenmark (Švédsko) 7 (5-1-1), 11. Ted Ligety (USA) 7 (5-0-2).
Pozn.: Tučně jsou vyznačeni sjezdaři, kteří ještě neukončili závodní kariéru.
A další Velký křišťálový glóbus má Hirscher na dosah. V průběžném hodnocení letošního SP se totiž těší z více než čtyřistabodového náskoku před druhým Kristoffersenem, a jen případné zranění ho tak může připravit o rekordní šestý titul, jehož ziskem by překonal Girardelliho a vyrovnal se své krajance Annemarie Moser-Pröllové.
Šampionát bez zraněných ikon
Mistrovství nabídlo řadu hodnotných výkonů, k úplné spokojenosti fanoušků však chyběl start některých hvězd tohoto sportu, které o účast připravily zdravotní trable. Častá a vleklá zranění jsou smutnou skutečností současného alpského lyžování, takový Aksel Lund Svindal nebo Lindsey Vonnová by o tom mohli obsáhle vyprávět. Američanka se sice před Mořicem stihla do závodního kolotoče vrátit a na mistrovství vybojovala bronz ve sjezdu (byla to její v pořadí sedmá medaile z MS), ale absentovala další velká jména. Řeč je jak o zmiňovaném Svindalovi, tak i o Tedu Ligetym, pětinásobném mistrovi světa, jenž, pokud by byl stoprocentně fit, jistě by patřil k hlavním vyzyvatelům Hirschera v obřím slalomu a mohl by v této disciplíně útočit na čtvrté zlato po sobě.
Mezi ženami bylo v případě Anny Veithové, která přijela na MS v pozici obhájkyně dvou zlatých medailí, hodně patrné, jak těžké je vrátit se do špičkové formy po předchozím dlouhodobém zranění, kvůli němuž vynechala celou loňskou i část letošní sezony. A v malou sportovní tragédii se proměnil šampionát pro švýcarskou naději číslo jedna, Laru Gutovou. Ta se po bronzu v superobřím slalomu chystala atakovat medailové příčky v superkombinaci, ovšem při rozježdění před slalomovou částí si při pádu přetrhla přední zkřížený vaz v levém koleni - skončilo tím pro ni nejen mistrovství, nýbrž i celá sezona, v níž měla ve Světovém poháru výrazně nakročeno k obhajobě Velkého křišťálového glóbu.
Zabodovali favorité, ale zrodila se i velká překvapení
Pohled do seznamu vítězů jednotlivých disciplín vypovídá o tom, že na jedné straně dokázali favorité a favoritky naplnit své ambice (Feuz ve sjezdu, Hirscher v obou točivých disciplínách, Shiffrinová ve slalomu, Worleyová v obřáku a Štuhecová ve sjezdu, příp. Holdenerová v alpské kombinaci), avšak na druhé straně se sjezdařský svět dočkal v Mořici i několika velkých překvapení. Strůjcem toho největšího byl pravděpodobně domácí borec Luca Aerni, který se stal králem kombinace. V její druhé polovině předvedl životní jízdu, mezi slalomovými tyčemi byl dokonce rychlejší než Hirscher.
Aerni se přitom doposud ani jednou nepodíval na stupně vítězů v některém ze závodů Světového poháru. Stejné úspěchy zatím chybí na kontě Rolanda Leitingera a Manuela Fellera, přesto byli oba Rakušané schopni se probojovat k medailovým výšinám - Leitinger skončil na MS druhý v obřím slalomu, Feller si pro totéž umístění dojel ve slalomu. V ženském super-G se směrem k nejvyšší příčce příliš nepočítalo s Nicole Schmidhoferovou, sedmadvacetiletá Rakušanka však prokázala, že země našich jižních sousedů má k dispozici nevysychající pramen špičkových závodníků a závodnic.
Italský a německý tým má před olympiádou o čem přemýšlet
Zatímco v rakouském, švýcarském či francouzském táboře mohla s koncem mistrovství zavládnout spokojenost, těmi, kdo zaostali za očekáváním, byli nepochybně reprezentanti Německa a Itálie. Zisk jednoho bronzu je pro obě alpské velmoci dost chabou bilancí. O něco více cenných kovů si možná od šampionátu slibovali Norové, naopak tři medaile pro kanadský tým, v jehož řadách zářil Erik Guay (triumfem v superobřím slalomu se stal nejstarším mistrem světa), byly rozhodně nad plán. Kanaďané mohli slavit i to, že se dosaženým počtem a hodnotou medailí vyrovnali na tomto mistrovství zámořským rivalům z USA.
Po osmnácti letech si z mistrovství světa odvezlo cenný kov Lichtenštejnsko, a to zásluhou Tiny Weiratherové, která brala druhou příčku v superobřím slalomu. Velká euforie propukla taktéž u Slováků, poněvadž stříbro z týmového závodu bylo pro výpravu zpod Tater historicky první medailí ze světového šampionátu! A mohla "ciknout" i druhá, ve slalomu k ní měla blízko Veronika Velez-Zuzulová, ovšem ve slibné pozici nedokončila druhé kolo. Prokletí ikony slovenského alpského lyžování tak stále trvá, na velkých akcích typu MS či ZOH se jí zatím stupně vítězů v individuálním závodě vyhýbají.
Český prapor držela tradičně vysoko Strachová
Tuzemskému alpskému lyžování se podeváté za sebou povedlo na světovém šampionátu proniknout do elitní desítky, nutno však vzít v potaz, že o tuto vynikající šňůru úspěchů, kterou na MS 2001 v St. Antonu odstartoval 6. místem v kombinaci Ondřej Bank, se drtivou většinou zasloužila právě dvojice Bank-Strachová (z ostatních závodníků se přidal ještě Kryštof Krýzl, a to 8. místem ve slalomu na MS 2009). Bank ukončil kariéru loni, Strachová se rozloučí buď po letošní sezoně, anebo ještě absolvuje příští závodní zimu s vrcholem v podobě olympijských her v Pchjongčjangu. Na mistrovství světa však jako sportovkyně už nezavítá.
Tomáš Bank, šéftrenér českého týmu: "Mistrovství to bylo pro nás spíše neúspěšné. Šárka to trochu zachránila, její jízdy byly perfektní. Ester (Ledecká) předvedla slušné výsledky, zbytek nic moc."
V případě české jedničky stojí za to - vedle jedinečné kolekce čtyřech slalomářských medailí - připomenout i další přední umístění, které se jí během devíti (!) světových šampionátů podařilo nasbírat. Ať už to bylo 4. místo v superkombinaci na MS 2007, 10. místo v obřím slalomu na MS 2005 či 15. místo v superobřím slalomu na MS 2009. Všechno to jsou mety (a to samé platí pro Bankovy výsledky), jež bude nesmírně těžké zopakovat.