Chci jet na OH a stát se nejlepším Čechem historie, hlásí odhodlaně Mendrek

Českou badmintonovou jedničkou byl dlouhá léta jasně Petr Koukal, který hned devětkrát ovládl republikový šampionát a zúčastnil se i posledních tří olympiád. Poté v Riu de Janeiro se však rozhodl úspěšnou kariéru ukončit a post nejlepšího domácího hráče přenechat některému mladšímu nástupci.

Aspirantů na uvolněné místo je v Česku několik a nejlépe si zatím vede Milan Ludík, který to potvrdil premiérovou výhrou na únorovém mistrovství republiky. Na záda mu však pořádně dýchá velká naděje Adam Mendrek, který míří ambicemi i mnohem výše, stát se nejlepším Čechem historie.

Až doposud tuto pozici drží jeho otec, který byl v žebříčku BWF nejlépe 36., Koukal pak 38. "Hlavní cíl současnosti však zůstává dostat se do sedmdesátky, a pokud se mi to podaří, tak se je pokusím dohnat," prohlásil odhodlaně. 

Útok na proniknutí mezi 70 nejlepších badmintonistů světa není nijak náhodný. Právě tato pozice by měla teoreticky zaručovat účast na olympiádě v roce 2020. Tedy za předpokladu, že by Mendrek byl v té době nejlepším Čechem v žebříčku.

"Do 70. místa bych se rád dostal do roku 2019 a poslední sezonu před olympiádou budu muset hrát tak, abych byl na žebříčku nejlepší Čech. Nebude už čas na pořádné tréninky, ale budou se hrát jenom turnaje. Bude to hop, nebo trop," popsal plán hráč, který díky své výšce 172 centimetrů praktikuje zejména fyzický a útočný badminton založený na dlouhých výměnách.

Že plán mladého reprezentanta není nereálný, ukázaly nedávné výsledky z Ameriky. Rodák z Českého Těšína na turnaji šesté kategorie na Jamajce získal stříbro ze singlu a následně v Brazílii na podniku páté kategorie byl rovněž druhý, tentokrát ve čtyřhře. "Jsem s tím velice spokojený. Cíl, co jsme si dávali před odletem, jsem splnil. Posunul jsem se ze 150. místa ve světovém žebříčku singlistů na 126. pozici," zhodnotil  Mendrek.

Na Jamajce přitom nebyl daleko od celkového triumfu, když ve finále měl při třetím setu dva mečboly. Dobře rozjeté střetnutí však nedotáhl. "To mě trochu mrzí. Na druhou stranu to finále bylo výborné," řekl Mendrek.

Také v Brazílii se účastnil singlového turnaje, jenže po postupu přes první kolo narazil na druhého nasazeného Niluku Karunaratnu ze Srí Lanky, který byl na jeho síly. Chuť si pak ale spravil ve čtyřhře, kterou přitom skoro nehraje. Nechal se ale přesvědčit německým partnerem Jonathanem Perssonem.

"Musel mě přemlouvat, jelikož jsem singlový specialista. Debly vůbec nehraji, ale rozhodl jsem se po komunikaci s trenéry, že když jsem v Americe, tak si mám zkusit i debla," prozradil český badmintonista, který volby díky druhému místu nemusel litovat.

Letošní ročník Mendrekovi přinesl i další dobré zprávy. Na MČR sice nestačil na již zmíněného Ludíka a podruhé v řadě se stal vicemistrem, jako skvělá útěcha mu však může sloužit to, že se podle všeho poprvé v kariéře zúčastní srpnového seniorského mistrovství světa, které se koná ve skotském Glasgow.

"Za měsíc jestě jedu na jeden turnaj do Peru, kde si to můžu pojistit," prozradil hráč, který je v letošním žebříčku pro mistrovství světa 51. hráčem, přičemž se kvalifikuje 64 nejlepších.

Na Mendreka poté čekají i další podniky. Dvakrát vyrazí do Ameriky a o dalších turnajích se ještě rozhodne. "Ročně objedu tak 17-20 turnajů. Více hrávám v Evropě, ale jelikož pro mě začíná sbírání bodů pro olympijskou kvalifikaci, tak už jezdím i ven do Afriky, Ameriky a Asie," konstatoval.

Při důležitém sbírání a třeba účasti na turnajích ještě vyšší kategorie, které jsou mnohonásobně lépe bodované, mu pomůže i jeho bývalý konkurent Koukal, s nímž se výborně zná a trénovali spolu. "Jsme spolu hodně v kontaktu. Snaží se mi radit nebo třeba uklidnit po nepovedeném výsledku. Dá se říct, že mě hecuje, abych ho jednou překonal," dodal Mendrek.