BLOG: Berbrovi odpůrci se politicky zhroutili. A teď jsou z nich fackovací panáci

Ze záplavy památných výroků na valné hromadě možná zapadl ten nejdůležitější – a možná i nejpravdivější. Na svědomí ho měl Roman Berbr, když si před klíčovou volbou o stanovách FAČR vzal slovo, a pronesl mimo jiné: "Nemůžu za to, že Morava nemá lídra."

Pokud ještě někdo nevěděl, co přesně tím místopředseda FAČR mínil, do konce valné hromady to bylo zřejmé. Morava ani nepřemýšlela o novém kandidátovi, který by mohl zajistit kompromis s českou komorou. Teď se prostě protlačil kandidát Romana Berbra a Morava za to prakticky nic nedostala.

Je dobře, že v českém fotbale existuje názorová různorodost a oponentura. Je však žalostné, že Berbrova opozice (ať už na Moravě, nebo na úrovni klubů – tedy Slavie, Dukly a Teplic), sice pronese pár líbivých výbojných slov a argumentů, ale nepřichází s žádnou reálnou alternativou. A nenese svou kůži na trh.

Ačkoliv totiž může mít někdo spoustu důvodů, proč nesouhlasit s Romanem Berbrem, on jen udělal to, na co se jeho opozice v moravské i české komoře zcela vykašlala. Nikdo z Berbrových oponentů očividně neprojížděl okresní a krajské fotbalové svazy a neříkal jejich představitelům – zkuste to s námi, budete se mít líp.

A i kdyby to udělal, jednou to nestačí. Roman Berbr má se svými lidmi vybudované dlouholeté vazby. Na hrubý pytel tedy platí hrubá záplata. Nic než dlouhodobé přesvědčování nebo snaha o politické oslabení delegátů z okresů a krajů vyjít nemůže. Jenže do toho se očividně nikomu nechce.

Moravské pohřbení stanov: Pyrrhovo vítězství, které se může tvrdě vymstít

Důkazem toho, že i zdánlivě beznadějná práce má smysl, je přece sám Roman Berbr. Dokonce i na onu výbojnou a zpupnou Moravu přijel, s delegáty komunikoval a mnohé přesvědčil, že Martin Malík je pro ně přínosný kandidát. A ani ho to nestálo zase takovou práci.

Naopak nejzářnějším dokladem naprostého zhroucení celé opozice je zvolený místopředseda za Moravu Zdeněk Zlámal, který snad zcela bezelstně na tiskové konferenci prohlásil, že fotbal pro něj není prioritou. Jak tohle může vůbec říct ihned po svém zvolení fakticky druhý muž českého fotbalu?

Pokud by šlo pouze o volbu nového předsedy a vlastního vedení, selhala Morava na celé čáře. Jenže jí ještě hrozí, že jako komora strukturálně výrazně oslábne. Nepodvolila se totiž nátlaku české komory a FIFA a UEFA a pohřbila stanovy, které by odblokovaly volbu předsedy FAČR, pokud by nebyl zvolen v dosavadních třech kolech. Ponechala si tak stále výsadní právo veta.

Jenže co to je pro Moravu za vítězství, když nakonec stejně zvítězil kandidát, kterého ze stejných důvodů nechtěla před půl rokem? Jen nechala celou diskuzi o změně stanov vyhnít a situace pro ni nakonec bude ještě těžší. Už jen proto, že Berbr ucítil příležitost a vyjádřil snahu celou moravskou komoru zrušit.

Stanovy se přitom budou muset změnit tak jako tak. A Morava už za pár týdnů musí přispěchat s průchozím řešením, které jí stále ponechá značnou sílu. Vzhledem k tomu, že něco takového nebyla schopna učinit poslední půlrok, lze se jen domnívat, jak bude situace pokračovat dál.

Surkis: kontroverzní muž z Ukrajiny obviněný z korupce

Bezvýchodnost pro změnu v českém fotbale ilustrovala vystoupení představitelů UEFA a FIFA. Grigorij Surkis a Bjorn Vassallo, oba místopředsedové svých organizací, do českého fotbalu přišli s brutálními slovy a řešeními: Pokud se do budoucna systematicky neodblokuje volba předsedy, tento "rakovinový nádor" vyhřezne "skalpel" ze strany "normalizační komise", tedy nucené správy (div ne protektorátu Čechy a Morava) obou organizací.

Ačkoliv lze mít celou řadu výhrad k postupům moravské komory, není divu, že natolik agresivní a pohrdavý tón ze strany fotbalových organizací mohl zradikalizovat moravský odpor vůči změně stanov.

Projevy především Surkise a do jisté míry i Vassalla ukázaly nejen necitlivost jejich slovníku, ale i nepochopení celého kontextu. Oba činovníci mluvili o tom, že český fotbal potřebuje zlepšit svou reputaci v zemi. Toho se ale nedosáhne tím, že UEFA a FIFA otevřou cestu Berbrově křídlu k ovládnutí celé FAČR. Reputaci si tedy v Česku pochroumaly leda tak UEFA a FIFA.

"Budu mluvit jasně: Normalizační komise znamená, že vy si sbalíte tašky a jdete domů a my to tady začneme řídit," řekl dokonce Vassallo. FIFA a UEFA tak jenom poskytly další dílek do skládačky pro ty, kteří podléhají dojmu, že jakékoliv nadnárodní organizace využijí sebemenší záminku k tomu, "aby to tady mohly začít řídit".

Bývalý prominentní politik a stoupenec Kučmy a Janukovyče Surkis má navíc vlastní neblahé zkušenosti s rebely v domácím fotbalovém svazu. Za Surkisova působení v čele Ukrajinské fotbalové federace (FFU) se jej těsně před domácím Eurem v roce 2012 pokusili vyhnat jeho odpůrci. Mohlo dojít k zablokování FFU podobně jako v českém případě, nebýt intervence FIFA a UEFA, které Surkisovi pomohly situaci uklidnit.

Rebelové přitom Surkise dlouhodobě obviňovali mimo jiné z toho, že je hlavním představitelem ukrajinské fotbalové korupční hydry. Ostatně kvůli obviněním z korupce neobdržel Surkis v roce 2004 víza do USA.

Surkis v úterý na půdě FAČR prosazoval zásadu demokratického centralismu, což je princip fungování, který byl historicky spjat s komunistickými stranami. Jde v podstatě o tyranii většiny, kdy majorita na vrcholu pyramidy rozhoduje a zbytek jen poslušně vykonává její vůli. Dnešní liberální forma demokracie, i ta, která by měla fungovat ve sportovních organizacích, naopak spočívá v tom, že většina musí brát v potaz i zájmy menšiny.

Proč FIFA a UEFA zajímají zrovna české stanovy?

Navíc, proč jsou zrovna stanovy českého fotbalu tak zásadní záležitost, že vůči nim FIFA a UEFA musejí zaujímat tak radikální stanoviska? Bylo by hloupé tvrdit, že obě organizace mají svých problémů dost, a tak nemají proč se vměšovat do záležitostí FAČR. Vzájemná kontrola je důležitá. Ale když už má docházet k takovým zásadním intervencím, proč se raději nezaměřit na problematičtější věci v českém fotbale – třeba audit dotací či pomoc při vytváření transparentních podmínek pro řízení FAČR?

Nakonec ale i u stanov Moravané zcela selhali. Svůj návrh na změnu ve čtvrtém kole předložili pozdě a předkladatel se tragikomicky zdráhal vysvětlit, proč by návrh neměl odporovat stávajícím stanovám FAČR. Generální sekretář Rudolf Řepka totiž poukazoval na to, že ve stanovách platí, že jeden delegát má na sněmu jeden hlas. V moravském návrhu, kde by se ve čtvrtém kole sčítala procenta pro kandidáty, by byl princip jednoho hlasu podle Řepky porušen.

Hlasy ale nemají z principu stejnou váhu už v prvních třech kolech volby, kdy je 74 hlasů moravské komory stejně důležitých jako 128 českých. První tři kola volby přitom ponechávala ve svém návrhu stanov i česká komora. Procentuální součet hlasů, který navrhovala Morava, by na tento postup jen navazoval.

Ale ani tento základní argument Morava na veřejnosti nepředložila. Byla nepřipravena a zcela dezorganizována. A také proto valná hromada dopadla tak, jak dopadla.