Góly dával na ledě i na trávníku, tenis učil americkou smetánku. Všestranný Karel Koželuh se narodil před 129 lety
Karel Koželuh byl jedním z nejvšestrannějších sportovců nejen své doby. Legendární československý tenista, hokejový i fotbalový reprezentant se narodil v Praze přesně před 129 lety 7. března 1896. Už ve 14 letech se stal tenisovým trenérem a pak rozvinul úchvatnou kariéru, jež vyvrcholila několika tituly profesionálního mistra světa. Okouzlil Ameriku, se světoznámou tenistkou Suzanne Lenglenovou "dobil" na velkém turné celý svět. Jeho smrt v roce 1950 nebyla nikdy uspokojivě vysvětlena. Kdo byl český Fred Astaire tenisových kurtů?
"Kdybych nebyla Francouzkou, chtěla bych být Češkou. A také členkou nejpodivuhodnější rodiny světa – rodiny Koželuhů," prohlásila v roce 1927 tehdejší nejlepší tenistka světa Suzanne Lenglenová.
Začalo to nenápadně, ostatně tak to bývá. Karel Koželuh se narodil do početné a chudé pekařské rodiny. Z třinácti dětí přežilo sedm chlapců a dvě dcery.
"Chlapci si museli přivydělávat sbíráním míčků. Tím se dostali k tenisu a ten se stal jejich osudem," zavzpomínala před lety neteř Hana Sládková Koželuhová. Šest bratrů Koželuhových a sestra Marie hráli tenis světové úrovně a jejich příběh údajně inspiroval Eduarda Basse při sepsání Klapzubovy jedenáctky.
Na letenské pláni se mezi kurty prosmýkaly nohy pětiletého Karla Koželuha. Postupně pronikal do tajů tenisového umění. Už ve čtrnácti pracoval za byt, stravu a osmdesát marek měsíčně jako tenisový trenér v Mnichově.
Bravurní ve fotbale i hokeji, ale nakonec vyhrál tenis
Výrazněji na sebe poprvé upozornil v roce 1914, když coby devatenáctiletý mladík nastoupil v útoku za Spartu, kde se setkal třeba s králem komiků Vlastou Burianem, který chytal. Ačkoliv za Spartu sehrál pouhých 46 utkání, nastřílel 34 branek. Kopal však také za Vídeň či Teplice, se kterými se podíval až do jižní Ameriky. V roce 1923 dokonce jako československý reprezentant gólem přispěl ke slavnému vítězství and Itálií.
Úspěchy ovšem slavil i na ledě. V roce 1925 později vybojovalo Československo na Štrbském plese titul mistra Evropy vítězstvím nad Švýcarskem 1:0. A střelcem zlatého gólu nebyl nikdo jiný než Karel Koželuh. Leč hokej nezvítězil.
Perfektní fyzickou kondici z fotbalu a hokeje zúročil především na tenisových kurtech. Své soupeře na turnajích profesionálů ničil údery ze základní čáry, které neúnavně rozděloval do stran. V roce 1925 se stal poprvé mistrem světa a turnaj, později nazvaný Bristol Cup, vyhrál ještě šestkrát.
Ač se Koželuh neúčastnil amatérských turnajů včetně grandslamů, získával si stále větší obdiv. Za svou tenisovou kariéru vyhrál třikrát profesionální mistrovství USA (1929, 1932 a 1937) i obdobný turnaj ve Francii (1930).
"Čím rychleji míček zamíří na Koželuhovu stranu kurtu, tím rychleji se vrátí," hlásal tisk v dobách jeho největší slávy. Americký tenista Vinnie Richards zase prohlásil, že je "Fredem Astairem tenisových kurtů, po nichž tančí s bezchybnými údery přes síť".
Potlesk velikánů, přátelství v nejvyšších kruzích
Karel Koželuh na přelomu 20. a 30. let okouzloval svět a plnil novinové titulky. V Praze už byl méně k zastižení, prostor ke slávě se mu otevíral za mořem.
Snem trojnásobného vítěze Wimbledonu Billa Tildena bylo Koželuha porazit. Dosáhl toho po přechodu k profesionálům v závěru roku 1930. Jejich utkání vyvolalo takový zájem obecenstva i žurnalistů, že bylo nutno uspořádat celé turné po USA i Evropě. V Hollywoodu mu tleskali Charlie Chaplin, Buster Keaton nebo Greta Garbo.
Jako kouč byl nesmlouvavý. Připravoval daviscupové týmy Německa, Anglie a Spojených států. Učil tenis nejvlivnější a nejbohatší muže Ameriky. Jeho blízký přítel, král automobilového průmyslu Henry Ford, který mu po první hodině věnoval jeden ze svých luxusních vozů, prohlásil: "Moje děti mají větší respekt před Koželuhem než přede mnou."
Koželuh patřil k nejvyhledávanějším trenérům své doby. Při schůzi milionářského klubu v Miami Ford obhajoval jeho osobní honoráře, které se předsedovi klubu Johnu Rockefellerovi zdály poněkud vysoké.
Kam s ním v komunistickém Československu?
Po válce se vrátil do Československa. Ovšem už do jiného Československa, než které znal. Otevřel si obchod se sportovním vybavením, hrál golf, nadále trénoval tenis a tři roky byl nehrajícím kapitánem československého daviscupového týmu.
Americký viceprezident litoval jeho odchodu z USA a funkcionáři ve stalinském Československu nevěděli, co s ním. Další sny se rozplynuly. Po únoru 1948 byl Karel Koželuh nucen obchod zavřít a začal pracovat jako tělovýchovný referent v podniku Stavobet.
Jeho osud se naplnil 27. dubna 1950. Toho dne v zaměstnání zmeškal poslední vlak do Klánovic, kde bydlel. Domů jej proto vezl podnikovým autem kolega. V nepřehledné zatáčce narazili do neosvětleného nákladního vozu a oba zahynuli. V novinách se objevila jen krátká zmínka.
V červenci 2006 byl in memoriam jako sedmý Čech uveden do tenisové Síně slávy v americkém Newportu. Připojil se tak k Janu Kodešovi, Haně Mandlíkové, Jaroslavu Drobnému, Ivanu Lendlovi, Martině Navrátilové a Janě Novotné.
