Bannister zaběhl jako první míli pod čtyři minuty. "Nepřekonatelný" rekord ale vydržel pouhých 46 dní
Angličan Roger Bannister uběhl 6. května 1954 vzdálenost jedné míle pod čtyři minuty a překonal tak hranici, která se zdála dlouhou dobu nemožná. Jeho výkon se do světových tabulek zapsal na necelé dva měsíce a otevřel cestu dalším atletům. Podobnou metou v současnosti zůstávají dvě hodiny v maratonu, kterým se přiblížili keňští běžci Eliud Kipchoge a Kelvin Kiptum.
"Ve skutečnosti to byla týmová práce. Myslím, že bych to nezvládl bez Chatawaye a Brashera, kteří na začátku závodu drželi tempo," děkoval po doběhnutí přátelům a spolužákům Roger Bannister. Na trati v Iffley Road student medicíny Oxfordské univerzity zaběhl čas 3:59,40, ke kterému mu pomohl i inovativní způsob intervalových tréninků.
"Byla to psychologická hranice a musel se mentálně připravit na to, že bude první, kdo tuto metu pokoří. (…) Přemýšlel ale i o nových metodách, které do toho vložit, ať už tréninkových, nebo i v rámci závodního postupu. Měl v závodu vodiče i strategii, s kterou do toho šel," popisoval v rozhovoru Studia 6 šéftrenér českých běžců Jan Pernica.
Bannisterův světový rekord vydržel pouhých čtyřicet šest dní. V témže roce, kdy zvítězil také na evropském šampionátu, se vrcholné atletiky vzdal, aby se mohl naplno věnovat studiu. Stal se neurologem a zemřel ve věku 88 let v březnu 2018.
Současný rekord v běhu na jednu míli drží Maročan Hicham El Guerrouj, který zaběhl čas 3:43,13 v roce 1999 v Římě, a po sedmdesáti letech se pod čtyřminutovou hranici dostalo 1750 atletů.
"Je to pořád známka kvality, ale už to není taková meta jako dříve. Když se budete bavit s jakýmkoliv mílařem tak meta čtyř minut, ať už na patnáct set metrů pro ty méně výkonnější, nebo na míli pro ty lepší, je zásadní hranice," popisoval český trenér.
Keňská snaha o pokoření maratonu
Podobnou výkonnostní hranicí jsou v dnešní době dvě hodiny v maratonu, kterou v roce 2019 překonal Eliud Kipchoge ve Vídni časem 1:59,40. Je to však rekord neoficiální, protože keňských běžec měl ideální podmínky podpořené laserovým ukazatelem tempa a neustále se obměňujícími vodiči.
"Spojilo se tam několik věcí – jeho talent, úsilí, osobnost, ale i využití dalších technologií včetně běžeckých bot, laserového navádění pro tempo a skvěle zpracovaného systému výživy a občerstvování při závodě. Právě doplňování energie se dnes ukazuje na dlouhých tratích jako jedna ze zásadních věcí," vysvětloval Pernica.
Neoficiálnímu rekordu se v loňském roce přiblížil i Kipchogeův krajan Kelvin Kiptum, jehož výkon 2:00,35 se dostal do čela světových tabulek. "Věřím do budoucna i evropským běžcům, ale překonání dvou hodin běžné nebude a pořád to bude výjimečná událost. Před pár lety jsem tady optimisticky říkal, že by se to mohlo jednou udát, a dnes už se bavíme o tom, jestli to bude běžné. Posun tu je razantní," dodal šéftrenér českých běžců.
