S olympijskou vítězkou Růžičkovou se přišli rozloučit i Kašpárková, Divín a Daler
V Brněnském krematoriu proběhlo rozloučení s olympijskou vítězkou Věrou Růžičkovou. Majitelka zlaté medaile v soutěži družstev ve sportovní gymnastice z olympijských her v Londýně 1948 zemřela 24. listopadu po krátké nemoci ve věku 90 let. V obřadní síni stála čestná sokolská stráž, na obrazovce se střídaly fotografie z různých období úspěšné sportovkyně a sokolské činovnice.
Se slavnou sportovkyní se přišly rozloučit desítky sportovců různých generací - trojskokanka Šárka Kašpárková, cyklista a olympijský vítěz Jiří Daler nebo krasobruslař Karol Divín. Mezi smutečními hosty byla také brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS). Lidé při čekání na smuteční obřad hovořili o Růžičkové jako o houževnaté, čestné, ale také přátelské a usměvavé ženě.
Věra Růžičková byla v Londýně v 19 letech nejmladší členkou týmu. Na olympiádu cestovala jako náhradnice, její osud však změnila tragédie kamarádky Elišky Misákové, u které cestou do Londýna propuklo onemocnění obrnou. Místo ní pak v základní sestavě zaskočila právě Růžičková.
"Vždy s dojetím vzpomínala na to, že při závodu tehdy všechny členky družstva bojovaly hlavně za Elišku," připomněl Michal Doležel, místostarosta Sokola Brno I. Na zlato gymnastek ale padla pachuť smutku, neboť brzy po skončení soutěže Misáková zemřela. I když po nástupu komunistů k moci nemohla tělovýchovná jednota Sokol dále existovat, Růžičková podle Doležela zůstala věrná sokolským myšlenkám, sportovala a ke sportu vedla i druhé.
"Později patřila k hybným silám při obnově Sokola Brno I," uvedl Doležel, který si bývalou gymnastku pamatuje jako noblesní dámu s přirozeným respektem, milým úsměvem a smyslem pro čest a fair play.
Růžičková byla všestrannou sportovkyní, vedle gymnastiky se věnovala plavání, skokům do vody a po druhé světové válce hrála i první basketbalovou ligu v SK Židenice. Později působila v gymnastice jako trenérka, byla také mezinárodní rozhodčí.
