OBRAZEM: První den na GP v Brně
Mistrovství světa silničních motocyklů je po pěti letech zpátky na Masarykově okruhu v kopcích a lesích nad Brnem. Motorističtí fanoušci i novináři si ale šampionátu na domácí trati a na vlastní oči užívají dokonce až po šesti letech, protože poslední ročník v létě roku 2020 se kvůli proticovidovým restrikcím uskutečnil před prázdnými tribunami, opuštěným tiskovým střediskem a pouze za asistence osiřelých televizních kamer.

Už páteční tréninky ale zase sledovaly davy diváků. Jen ceny nápojů a jídla vystřelily za pět let o pořádný kus nahoru. Burger za 299 Kč, hranolky za 195, s majonézou ještě o padesát korun víc. Celá pizza za 390, jedna čtvrtka za 140. Pivo za lidových 89, jiné nápoje pak o čtyři koruny levnější, k tomu vratný kelímek s vkusným motocyklovým designem za stovku.



































Před šesti, respektive sedmi lety ještě po okruhu kroužil i legendární Ital se startovním číslem 46 Valentino Rossi. Právě jemu držel dav oděný do charakteristických žlutomodrých triček a kšiltovek palce v souboji s velkými španělskými soupeři Marcem Márquezem a Dani Pedrosou, dříve i s Jorge Lorenzem. A byť už legendární "Doktor" ukončil kariéru a v MotoGP řídí vlastní stáj, suvenýry, především trička a čepice s magickou šestačtyřicítkou, se stále prodávají. A je o ně větší zájem než o upomínkové předměty a oblečení současných hvězd.
Během pětiletky brněnského odloučení od seriálu MS se ale změnila i situace na domácím poli. Bezmála dvě dekády totiž čeští fanoušci přáli během závodní neděle úspěch vždy dvěma českým reprezentantům, byť většinou v rozdílných kategoriích. Nejdříve Jaroslavu Hulešovi a Jakubu Smržovi. Později Lukáši Peškovi nebo Karlu Abrahamovi. A když Peška na startovním roštu nahradil Jakub Kornfeil, začínal po stabilním angažmá mezi motocyklovou elitou pokukovat už i Filip Salač. Teď ovšem české barvy reprezentuje v rámci světového šampionátu už jen on.

Z talentu s dětskou tváří ale během sedmi let vyrostl sebevědomý mladý muž, který po prvním dnu letošní Velké ceny zářil spokojeností. Vždyť z pátečního odpoledního tréninku si zajistil přímý postup do hlavní fáze sobotní kvalifikace druhým nejlepším časem za Američanem Robertsem. A ještě před tím, než byl původně suchý trénink s ohledem na průtrž mračen předčasně ukončen, si pro jistotu vyzkoušel trať i za extrémně mokrých podmínek. Zvýšil si sebevědomí. A i proto se pak zeširoka usmíval do objektivu fotoaparátu i ve chvíli, kdy v největším slejváku spěchal k fyzioterapeutovi, aby mu dohlédl na rameno, které si pochroumal při pádu v nizozemském Assenu.