Boj proti ponorce? Sluchátka a knížka, říkají volejbalové krásky
Praha – Londýnská olympiáda skončila před drahnou dobou, zájem o české beachvolejbalistky Markétu Slukovou a Kristýnu Kolocovou však utichá jen pomalu. Sympatické sportovkyně na hrách nadchly svou chytrou hrou a příjemným vystupováním a nakonec skončily páté. Nyní se připravují na další sezonu a odlet do Jihoafrické republiky, předtím si ale vyhradily chvilku na chat s diváky ČT sport. V něm prozradily, jaká je jejich herní strategie, co hodlají dělat po skončení kariéry nebo třeba recept, jak se vyhnout "ponorce" ve dvoučlenném týmu.
Mnoho otázek směřovalo během chatu k jisté výškové nevýhodě, se kterou se český pár musí při hře s některými výběry popasovat. "U vyšších hráček důraz na tvrdý útok a blok, menší hráčky mají dobrou hru v poli a snaží se hrát kombinačně. Víme, že naše výška není volejbalově ideální, ale jelikož už asi neporosteme, snažíme se spolu s trenérem pracovat na tom, jak využít našich jiných předností," nastiňují hráčky své možnosti. "Věříme, že na bednu jednou vystoupáme."
Na turnajích, zejména těch velkých, je v konečných fázích pár dvojic a hráčky spolu logicky přichází poměrně často do kontaktu. Olympiáda nebyla výjimkou. Nabízí se otázka, jak spolu jednotlivé celky vychází osobnostně. "Všichni jsme tam se stejným cílem. Pokud chcete turnaj vyhrát, musíte porazit všechny ostatní. Tím pádem jde přátelství stranou. Máme týmy, se kterými se bavíme více, jezdíme s nimi i na kempy. S jinými se třeba jen pozdravíme a tím to končí," popisují Kolocová se Slukovou vztahy mezi hráčkami.
Hrát světovou sérii znamená neustále cestovat po celém světě, což není zrovna levné. Mají české hráčky dostatek prostředků? "Záleží, s jakým týmem se srovnáváme. Jak jsme již párkrát zmiňovaly, Brazilky nebo Američanky mají rozpočet, o kterém si můžeme nechat opravdu jen zdát. Stát a jeho instituce přispívají částkou dobrou, ale nedá se čekat, že to pokryje celý rozpočet."
Obě dámy už spolu hrají dlouhá léta, "ponorka" se prý ale zatím neprojevuje, ani když spolu tráví tolik času. Každá na to má svůj vlastní recept. "Nejčastěji si dá jedna do uší sluchátka a druhá si čte knížku. Ale už jsme 14 let spolu, tak si myslíme, že nás ty čtyři roky do Ria nerozhodí. Myslíme si, že neexistuje strategie, jak se vyhnout ponorce. Buď to jde, nebo to nejde," říkají svorně.
Lídrem týmu prý není ani Kolocová, ani Sluková. "Tuto roli nemáme jasně specifikovanou, každá velí v něčem jiném. Obecně naše mikrospolečenství řídí trenér, který má většinou hlavní slovo," tvrdí. A poodhalily i své silné stránky a slabiny. "Obě jsme cílevědomé, Kiki navíc tvrdohlavá, Maki náladová. Ale obě jsme úžasné," smály se. "Slabiny jste viděli v TV, a jestli jste si jich nevšimli, tak je to jedině dobře."
Celý chat s Markétou Slukovou a Kristýnou Kolocovou si můžete přečíst ZDE (//sport/chaty/256-ptejte-se-beachvolejbalistek-kolocove-a-slukove/).
Krom beachvolejbalu stíhají i školu. "Obě jsme nedávno dokončily bakalářské studium. Ale ještě máme v plánu pokračovat. Kiki teď začala na VŠEM ekonomický obor, Maki bude pokračovat v právní a sociální sféře. Stíhat se to dá, ale není to jednoduché." Plány mají i na dobu, kdy definitivně skončí s plážovým volejbalem. "Budeme dělat děti," dodávají s úsměvem.
