Satková si dojela pro zlato z plného tréninku: Naštěstí bylo ve mně hodně adrenalinu
Slalomářku Gabrielu Satkovou po vítězství mezi kanoistkami na Světovém poháru v Praze čeká před olympijskými hrami v Paříži ještě jeden závod. Začátkem července pojede na mistrovství světa do 23 let. Pro start se rozhodla proto, aby nemusela později litovat, že poslední šanci závodit v této věkové kategorii nevyužila.
Od evropského šampionátu v Tacenu, kde dotáhla do úspěšného konce národní olympijskou kvalifikaci a pak získala ve finále stříbro, se Satková soustředí na přípravu na OH v Paříži. Stejně jako další čeští olympionici vynechala úvodní závod SP v Augsburgu a nepojede ani příští týden do Krakova.
Jednu další akci kromě SP v Praze si ale ujít nenechá. "Čeká mě mistrovství světa do třiadvaceti let. Rozhodla jsem se to jet, i když to bude před olympiádou. Chtěla jsem si užít poslední rok v této věkové kategorii. Jednou by mě mohlo třeba mrzet, že jsem tam nejela," řekla dvaadvacetiletá Satková. Na kánoi je dvojnásobnou juniorskou mistryní světa z let 2018 a 2019, v kategorii do 23 let byla stříbrná na MS 2022.
V plné světové konkurenci pro ni mohl být sobotní závod v Troji generálkou na olympijské hry v Paříži, ale Satková k němu přistupovala jako k běžnému podniku SP. "Myslím si, že se to nedá vůbec srovnat. I když je tady spousta diváků, tak to není vůbec stejné. Já si myslím, že na té olympiádě bude dvanáct tisíc diváků, všechno je tam jiné. Ale určitě jsem to brala jako důležitý závod a chtěla jsem, aby se mi to podařilo," přiblížila evropská šampionka z roku 2020.
Pro druhé vítězství v závodě SP v kariéře si dojela z plného tréninku. "Takže jsme se bála, že mi síly dojdou. Ale naštěstí ve mně bylo hodně adrenalinu, takže ten mě posouval dopředu. Navíc ten konec trati se zkrátil oproti normálním závodům, takže i to určitě taky pár těch sil ušetřilo. Náročné to bylo, ale to si myslím, že pro všechny holky, protože si myslím, že jsou ve stejné situaci," přiblížila.
Ani s vidinou životního olympijského závodu nedělá Satková radikální změny v přípravě včetně té mentální. "Většinou, když dělám něco jinak, tak mě to stresuje ještě víc. Snažím se nic moc neměnit, dokud to funguje. Samozřejmě snažím se trošku s tou hlavou pracovat. I tady na těchto závodech zkouším, co mi pomáhá a co ne. Myslím, že za ty roky, co trénujeme s Ondřejem Cviklem, už jsme se naučili, co funguje a jak se na ten závod připravit," dodala.
