Všechno pokračuje, říká na rozloučenou poslední tenisový gentleman Federer

Zůstala po něm úžasná kariéra. Vyhrál sto tři turnajů. Trofeje má ze všech grandslamů – osmkrát slavil triumf na trávě Wimbledonu, šestkrát v Austrálii, pětkrát v New Yorku na US Open a jednou na antuce v Paříži. Má i olympijské zlato ze čtyřhry v roce 2008 a stříbro v singlu o čtyři roky později... a tak dále, a tak dále...

Výčet rekordů, které po něm zůstaly, je dlouhý. Například na grandslamových turnajích má primát v počtu výher v singlu, kde uspěl ve 369 zápasech.

Nejlepší z nejlepších let

Těžko uvést, kdy prožíval své nejlepší tenisové časy, protože Federer neměl příliš výkyvů. Ale například od třiadvaceti do osmadvaceti let scházel jen v jediném z grandslamových finále.

Na bránu velkého tenisu poprvé výrazně zaklepal v jednadvaceti letech. Tehdy poprvé vyhrál Wimbledon a ve stejném roce triumfoval i v Turnaji mistrů. A už rok poté se dostal na první místo ve světovém žebříčku ATP.

Jasným králem svého sportu byl v letech 2004–2009. Například na kurtech All England Clubu v Londýně nezískal nejslavnější trofej jen v roce 2008. Na grandslamu v New Yorku vládl nepřetržitě pět let. A na Australian Open v té době získal tituly třikrát.

Jen na antuce v areálu Rolanda Garrose v Paříži se mu tolik nevedlo. Uspěl tu poprvé a naposledy až v závěru svých nejslavnějších let – v roce 2009, kdy ve finále porazil Robina Söderlinga 3:0 na sety.

Kladný hrdina za všech okolností

Proč byl tak výjimečný ve sportu, v němž se prosazuje jen velice těžko, protože konkurence je obrovská?

Na počátku byl talent, který trenéři objevili. Ale talent má kdekdo. Ovšem Federer přidal perfekcionalistický, "švýcarský" přístup. Když se k tomu přidala určitá noblesa, která mu pomáhala udržet si nadhled a úroveň za každých okolností, byl tu recept na nesmrtelnost.

Například v New York Times v ohlédnutí za jeho kariérou napsali, že měl sice méně grandslamových titulů, než jeho největší konkurenti Rafael Nadal a Novak Djokovič, ale v technice a vystupování se mu nevyrovnal ani jeden z nich.

Proto si Federer získával fanoušky na celém světě. "Patří k nejdokonalejším sportovcům světa, má fantastickou techniku a vystupování nejen na kurtu," napsali v New York Times.

To mu pomáhalo zvládat i ty nejtěžší zápasy. Federer se dokázal skvěle ovládat, působil klidně i v nejvyhrocenějších momentech utkání, což mu neubíralo na nasazení, naopak – dodávalo mu to sílu a pomáhalo získat výhodu nad soupeři.

U slavného Švýcara, který odehrál poslední zápas v singlu loni ve Wimbledonu, oceňovali soupeři, fanoušci i novináři přístup k tenisu. Nepamatuji, že by mlátil raketou o kurt, nadával rozhodčím a snažil se rozhodit soupeře něčím jiným, než jen svou hrou.

Dá se říci, že skončil poslední velký tenisový gentleman. Hráč, jenž byl skutečným příkladem pro mladé, kteří touží po velké kariéře, ale i pro ty, jenž nikdy nic nedokážou, ale sport se stane součástí jejich života. A těch je neskonale víc.

Nejen sportem živ je sportovec

Už dávno pochopil, že jako úspěšný sportovec, by měl myslet i na ty méně úspěšné. Proto je přes patnáct let velvyslancem dobré vůle organizace UNICEF. Založil také nadaci, která pomáhá dostat ke sportu handicapované lidi.

Sympaťák, který za svoji dlouhou kariéru vydělal tenisem přes sto třicet milionů dolarů, si uvědomuje i odpovědnost k milionům fanoušků, které si získal svojí hrou na celém světě.

Proto ještě neodloží raketu definitivně, ale turnajů už se účastnit nebude. "Rád bych se podíval na místa, kde jsem ještě nehrál a poděkoval všem, kteří mě podporovali," dodal na Laver Cupu v Londýně s tím, že s koncem v tenisu pro něho život rozhodně nekončí. "Jsem zdravý, šťastný, všechno pokračuje," řekl otec čtyř dětí.