Wimbledonská vítězka z roku 2023 Markéta Vondroušová dostala kvůli neodevzdanému vzorku při loňské dopingové kontrole čtyřletý zákaz činnosti. Jde o stejný trest jako v případě pozitivního testu.
Jak informovala Mezinárodní agentura pro bezúhonnost tenisu (ITIA), šestadvacetiletá Vondroušová neodevzdala vzorek při mimosoutěžní kontrole 3. prosince. Hájila se tím, že komisařka německé antidopingové agentury se nechovala podle obvyklých postupů. Za Vondroušovou přišla mimo hodinový interval, který sportovci denně uvádějí v aplikaci ADAMS a jejímž prostřednictvím informují, kdy a kde budou k zastižení.
Vondroušová proto komisařku do svého bytu nevpustila. Při obhajobě se opírala o skutečnost, že se komisařka nelegitimovala a neukázala pověření. Ta ale ve své zprávě tvrdila, že všechny náležitosti splnila. Případem Vondroušové se zabýval nezávislý tribunál.
„Chápeme, že proces testování je nepříjemný, a uvědomujeme si, že představuje další zátěž pro hráče, jejichž práce je už tak spojena s vysokou mírou tlaku a veřejné kontroly. Je však nezbytný pro ochranu férové soutěže,“ řekla generální ředitelka ITIA Karen Moorhouseová.
„Bezpečnost a blaho hráčů a našich komisařů jsou pro nás velmi důležité. Naši komisaři jsou dobře vyškolení, profesionální a pohlaví pracovníků vždy odpovídá pohlaví testovaného hráče. Vždy u sebe nosí průkaz totožnosti, a pokud si hráči nejsou jistí, mohou jejich totožnost ověřit i jinými způsoby,“ řekla Moorhouseová.
Bývalá světová šestka Vondroušová se také hájila tím, že se potýkala s akutní stresovou reakcí, kvůli níž nejednala racionálně. Tribunál to ve svém rozhodnutí zohlednil, dospěl ale k rozhodnutí, že důkazy nepředstavují „žádné přesvědčivé ospravedlnění“ odmítnutí dopingového testu.
„Nepředvídatelné testování je nezbytným nástrojem pro ochranu čistého sportu. Nezávislý tribunál tento princip nakonec podpořil. Tento případ je důležitou připomínkou toho, že hráči mohou být testováni kdykoli a kdekoli a že odmítnutí s sebou nese značná rizika,“ uvedla Moorhouseová.
Distanc má Vondroušové vypršet 21. června 2030. Do té doby nesmí hrát, trénovat ani se účastnit žádných akcí pořádaných nebo schválených organizacemi ITF, WTA, ATP, grandslamovými turnaji ani národními tenisovými svazy.
Proti rozhodnutí se může vítězka ankety český Sportovec roku za rok 2023 odvolat k arbitrážnímu sportovnímu soudu CAS. „Seznámíme se s odůvodněním a rozhodneme se, jaký zvolíme další postup. Nejdříve se musíme poradit s Markétou, o dalších krocích teď nechci spekulovat,“ řekl právní zástupce tenistky Jan Exner.
V minulosti byli kvůli porušení dopingových pravidel potrestáni čeští tenisté Karel Nováček, Petr Korda, Bohdan Ulihrach, jemuž byl trest později zrušen, Ivo Minář a Barbora Strýcová. Naposledy měla před dvěma lety pozastavenou činnost Nikola Bartůňková.
Výběr nejznámějších dopingových případů v tenise za posledních 30 let
Výběr nejznámějších dopingových případů v tenise za posledních 30 let
Květen 1995 – na Roland Garros byly ve vzorcích českého tenisty Karla Nováčka a bývalé světové jedničky Matse Wilandera ze Švédska odhaleny stopy kokainu. Tříměsíční trest vešel v platnost až v květnu 1997, kdy hráči po několika soudních jednáních stáhli odvolání proti zastavení činnosti.
Prosinec 1998 – odebráním bodů a prémií byl potrestán Petr Korda, pozitivně testovaný na nandrolon při Wimbledonu. Mezinárodní tenisová federace (ITF) se později odvolala ke Sportovnímu arbitrážnímu soudu CAS, který protest federace uznal. Kordu, jenž mezitím ukončil kariéru, potrestal symbolickým zákazem startu na jeden rok.
Prosinec 2005 – na Roland Garros měl pozitivní dopingový test na stimulant etilefrin překvapivý finalista Mariano Puerta. Za opakovaný prohřešek obdržel zákaz startu na osm let. CAS mu později snížil trest na dva roky kvůli tomu, že Puerta užil zakázanou látku neúmyslně.
Leden 2008 – bývalá světová jednička Švýcarka Martina Hingisová byla za pozitivní test na kokain ve Wimbledonu potrestána dvouletým zákazem startu a zpětným odebráním bodů i prémií. Hingisová mezitím ukončila kariéru, později se ale na kurty vrátila.
Únor 2013 – Barbora Strýcová dostala půlroční trest za dopingový nález na turnaji v Lucemburku. V těle měla stimulant sibutramin. Záměrné užití látky popřela, podle ní byla obsažena v potravinovém doplňku.
Září 2013 – Chorvat Marin Čilić měl po turnaji v Mnichově pozitivní test na niketamid a dostal devítiměsíční trest. Látku vzal nevědomky v tabletách s glukózou, CAS mu později snížil trest na čtyři měsíce.
Leden 2016 – Ruska Maria Šarapovová měla na Australian Open pozitivní test na meldonium, které bylo na seznam zakázaných látek zařazeno před sezonou. Původní dvouletý trest jí byl posléze zkrácen na 15 měsíců.
Červen 2018 – Italka Sara Erraniová měla při mimosoutěžní kontrole v moči zakázaný letrozol, což vysvětlovala kontaminovaným jídlem. Původně dvouměsíční trest jí CAS později zvýšil na desetiměsíční.
Září 2023 – bývalá světová jednička Rumunka Simona Halepová měla na US Open pozitivní test na zakázanou látku stimulující tvorbu hemoglobinu a červených krvinek. Za dvě porušení pravidel dostala zákaz činnosti na čtyři roky. CAS jí po odvolání zkrátil trest na devět měsíců.
Srpen 2024 – tehdejší světová jednička Iga Šwiateková měla při mimosoutěžní kontrole pozitivní test na trimetazidin. Mezinárodní agentura pro bezúhonnost tenisu (ITIA) poté akceptovala její vysvětlení, že látku užila neúmyslně, a dostala zákaz startu na jeden měsíc.
Únor 2025 – lídr žebříčku Ital Jannik Sinner měl na turnaji v Indian Wells o rok dříve nález na anabolický steroid klostebol. Uspěl s tvrzením, že se mu látka dostala do těla při masáži z rukou jeho fyzioterapeuta, a po dohodě s WADA dostal tříměsíční trest.
Červen 2026 – Markéta Vondroušová loni v prosinci neodevzdala vzorek při mimosoutěžní dopingové kontrole, protože podle ní se komisařka nechovala podle obvyklých postupů. Dostala za to čtyřletý zákaz činnosti.
