Pět brzkých tenisových konců. Šarapovová může následovat osud Borga i Grafové
Los Angeles - Pozitivní dopingový nález v těle Marie Šarapovové by ruskou tenistku mohl přinutit k tomu, že v pouhých 28 letech ukončí kariéru. Přestože by se mohlo zdát, že se jedná o předčasný věk, tenis, ale i další sporty jsou plné osobností, které ukončily působení na profesionální dráze do svých třiceti let. Často začínaly na vrcholné úrovni velmi brzo a léta strávená na kurtech měla za následek dřívější opotřebování a častá zranění, či jim v pozdějších letech scházela motivace. Představme si pět nejslavnějších tenisových případů brzkých konců.
Björn Borg
Fenomenální švédský tenista s nezaměnitelnou čelenkou vyhrál všechny své grandslamy od svých sedmnácti do čtyřiadvaceti let. Rodák ze Stockholmu má na svém kontě jedenáct titulů, přičemž všechny získal na French Open či na Wimbledonu. A právě bitvy v All England Clubu s Johnem McEnroem patří k jeho nejslavnějším, přestože byly jen dvě. Zvláště první z nich, úžasné pětisetové drama z roku 1980, které Borg ovládl, je často považováno za nejlepší finálovou bitvu o Wimbledon všech dob.
Borg si ještě o rok později připsal titul ve French Open, McEnroeovi ale podlehl v témže roce jak ve finále Wimbledonu, tak US Open. Od té doby se již do žádného finále grandslamu neprobojoval a v roce 1983 ukončil kariéru. Veškerou tvrdou a monotónní práci v tréninku už nenahradil ani úspěch na kurtu.
Švédský tenista ale přece jen na začátku 90. let ohlásil comeback a v rozhovoru pro BBC oznámil, že hodlá opět vyhrát Wimbledon. Jeho sparing partner Goran Ivaniševič byl unešen z jeho fyzické kondice. Borg svým stylem hry od základní čáry velkou měrou ovlivnil moderní tenis, a tak pro něj mohlo být jednodušší adaptovat se na nové typy raket s rámy z uhlíkových vláken. Borg ale zůstal věrný své dřevěné raketě. Prvním testem při návratu měl být turnaj v Monte Carlu, kde jej v prvním kole čekal neznámý Španěl Jordi Arrese. A Borg propadl.
"Bylo to šílenství," řekl po letech Borg. "Věděl jsem, že nehraju dobře. Ale nedovedu to vysvětlit ničím jiným než tím, že jsem chtěl hrát. A dřevěná raketa… Nikdy jsem nehrál s ničím jiným. Věděl jsem, že abych uspěl, musel bych použít jinou, ale říkal jsem si - proč se měnit?"
Monica Selešová
Americká tenistka se srbsko-maďarskými kořeny mohla být jednou z nejlepších tenistek historie, nebýt tragických okolností. Na začátku devadesátých let Selešová prakticky neměla konkurenci a kromě Wimbledonu vyhrála všechny grandslamy v letech 1991 a 1992, kdy jí ještě nebylo ani dvacet let.
Psychicky mimořádně odolná hráčka s obouručními bekhendy i forhendy vyhrála celkem devět grandslamů. Prvních osm a poslední devátý však dělí událost, která změnila celou její kariéru. V roce 1993 před svou čtvrtou obhajobou titulu na French Open Selešová ve čtvrtfinále turnaje v Hamburku kráčela k vítězství nad svou soupeřkou Magdalenou Malejevovou. Při pauze mezi gamy ale z publika vyskočil psychicky nemocný fanoušek Steffi Grafové a pobodal Selešovou do zad.
Centimetr a půl hluboká rána Selešovou jen těsně neohrozila na životě a neomezila ji fyzicky v pozdější kariéře. Americká tenistka se ale na kurty vrátila až po více než dvou letech a z šoku se už psychicky nevzpamatovala, byť ještě dokázala vyhrát Australian Open v roce 1996. "Když se to stalo, byla jsem na tenisovém zápase a dělala jsem něco, co miluji. A nikdy bych nečekala, že se něco takového přihodí. Když na to pomyslím, je to velice těžké," řekla později se slzami v očích Selešová. Svůj poslední zápas odehrála ve 29 letech.
Steffi Grafová
Selešová byla jediná tenistka, která dokázala zastavit dominanci Steffi Grafové. Fenomenální německá tenistka je stále nejúspěšnější hráčkou v profesionální éře grandslamů s 22 tituly. Svůj první velký triumf zažila teprve jako sedmnáctiletá na French Open v roce 1987 a hned rok nato se jí jako doposud poslední tenistce podařilo vyhrát všechny grandslamy v sezoně.
Stejně jako další tenisté, kteří svůj vrchol prožili tak brzo, se ale s kariérou loučila dříve než jiní. Grafová dominovala tenisu na přelomu 80. a 90. let, ke konci století ale jednak začala zářit Martina Hingisová, jednak už Grafovou trápila častá zranění kolen a zad.
V roce 1999 ještě Grafová dokázala ovládnout French Open a dojít až do finále Wimbledonu. V létě téhož roku při přípravě na US Open ale odstoupila z utkání v San Diegu a oznámila konec kariéry.
"Dosáhla jsem všeho, čeho jsem v tenisu mohla. Nemám nic, čeho bych ještě mohla dosáhnout. Týdny po Wimbledonu pro mě nebyly jednoduché. Už jsem z toho neměla radost. Poprvé ve své kariéře jsem po Wimbledonu neměla chuť jít do dalšího turnaje. Moje motivace už nebyla taková jako v minulosti," vysvětlila svůj konec rodačka z Mannheimu.
Martina Hingisová
Švýcarská tenistka původem z Košic je sice stále na okruhu ATP jako úspěšná deblistka, s časy na vrcholu světového žebříčku se ale její dnešní pouť nedá srovnávat. Je těžko uvěřitelné, že hráčce, která v roce 1997 vyhrála tři grandslamy a v tom čtvrtém dospěla do finále, je stále teprve 35 let. Hingisová se tehdy stala po triumfu na Australian Open v 16 letech a 3 měsících nejmladší vítězkou grandslamu a v březnu téhož roku nejmladší světovou jedničkou historie.
Hingisová sice za uplynulý rok také vyhrála tři grandslamy, už ale jako deblistka. Svým způsobem tak dnes jde o její druhou kariéru, ta první pro ni de facto skončila v pouhých dvaadvaceti letech po sérii problémů s kotníkem. Švýcarská tenistka se několikrát snažila o comeback ve dvouhře, v roce 2007 ale kvůli pozitivním testům na benzoylecgonin, metabolický produkt kokainu, musela opět skončit. Před třemi lety se vrátila jako deblistka a kariéra plná vrcholů a pádů tak zažívá důstojnou renesanci.
Justine Heninová
Belgická tenistka měla nakročeno k tomu, aby se stala jednou z nejlepších hráček historie a v minulé dekádě minimálně narušila duopol sester Williamsových. "Její ofenziva je prostě fenomenální," chválila hru Heninové Martina Navrátilová. "Je to trochu, jako kdybychom měli ženského Federera nebo jako by muži měli mužskou Justine Heninovou." A pozadu s komplimenty nezůstala ani Billie Jean Kingová. "Je to nejlepší tenistka této generace," prohlásila o Heninové legendární americká tenistka.
Srovnání s Federerem platilo vedle herního stylu i kvůli množství grandslamů, které má Heninová na svém kontě. V polovině minulého desetiletí si připsala sedm titulů, chyběl jí jen triumf z Wimbledonu. Jenže teprve v pětadvaceti letech, necelé dva týdny před obhajobou French Open, které vyhrála v předchozích třech letech, belgická tenistka zničehonic oznámila šokující konec kariéry, o jehož důvodu dodnes není jasno. Žádná tenistka před Heninovou ani po ní přitom neukončila kariéru jako světová jednička.
"Končím jako světová jednička a to je pro mě důležité, protože je vždy lepší skončit na vrcholu," řekla Heninová. "Končím bez výčitek a vím, že je to správné rozhodnutí. Bylo to krásné dobrodružství, ale o konci jsem přemýšlela už dlouho. Zažila jsem všechno, co jsem mohla, žila jsem zcela jen pro tenis," dodala.
Podle jejího trenéra Carlose Rodrígueze mohlo k jejímu konci přispět i to, že se předtím usmířila se svou rodinou. "Používala tenis jako průchod emocím a teď, když má život konečně srovnaný, už v sobě nemá takový motor, který ji přiváděl k úspěchu. Uzavřela jeden kruh - začala a ukončila svou kariéru obklopena těmi, které milovala, především svou rodinu. Je to dokonalý konec," soudil Rodríguez.
