Nosková věnovala triumf zesnulé mamince. Tahle výhra šla opravdu hlavně pro ni, uvedla

„Ano, bylo to těžké, ale samozřejmě jsem ji chtěla zmínit, protože tahle výhra šla opravdu hlavně pro ni,“ řekla Nosková, která při děkování poslala mamince na centrálním dvorci i pusu do nebe.

Nosková, která plnila ve Wimbledonu roli nasazené devítky, se stala na londýnské trávě třetí českou šampionkou ve čtyřech posledních ročnících. Vedle předloňské šampionky Barbory Krejčíkové a Markéty Vondroušové, která triumfovala ještě o rok dříve, navázala také na výhry Petry Kvitové (2011, 2014) a Jany Novotné (1998).

„To, že jsem vyhrála tenhle turnaj, mi ještě nedošlo. Myslím, že to bude až pár dní, než si to uvědomím. Celá ta moje cesta až sem byla, řekněme, trošku jiná než ostatní. Můj život nikdy nebyl nastavený tak, že je jisté, že to tady v budoucnu vyhraju. Takže je to všechno takový malý šok,“ uvedla Nosková.

Vzhledem k tomu, že pochází ze skromných poměrů, vážila si triumfu o to víc. „Jakákoliv výhra, co se povede, tak ji beru strašně vážně. Neberu ji jako něco, co by bylo zadarmo, protože tahle cesta byla taková jako last minute,“ podotkla.

Po finálovém vítězství se setkala s princeznou Kate, bývalými vítězkami Martinou Navrátilovou, Petrou Kvitovou či dalšími členy klubu.

„Snažím se tyhle momenty zapamatovat si co nejvíc, ale je to strašně těžké. V tom víru toho si člověk ani neuvědomí, co se děje. Vyhrála jsem grandslamové finále, wimbledonské finále, za chvíli mi dávají nějaký odznak, že se zde stávám doživotní členkou, potom si podávám ruku s Martinou Navrátilovou a Petrou Kvitovou, na které jsem se vždycky dívala jako malá holka... Takže až moc momentů na nějakých deset patnáct minut,“ řekla Nosková.

Usmála se také nad tím, když se dozvěděla, že její triumf sledovaly v Přerově stovky lidí. Chystají se pro ni i oslavy.

„To jsem vůbec nevěděla, takže to je hezký. Myslím, že až se vrátím zpátky do Přerova, tak mě tam asi hodně lidí bude chtít vidět. Já ale opravdu teď na další dny netuším, jaký budu mít plán. Budu se snažit si tohle co nejrychleji uvědomit, ať si to můžu užít. Za pár týdnů zase začíná nový turnaj v Americe, takže to taky bude další lekce, kterou se budu muset naučit,“ podotkla Nosková.

Věří, že jí tento výsledek pomůže do další části kariéry. V novém světovém žebříčku se posune na životní sedmé místo. „Těžko říct. Až si to uvědomím, až těch pár týdnů přejde, tak asi budu chytřejší. Teď vůbec nevím, co si mám vůbec o tomhle momentu myslet. Uvidíme, co si z toho vezmu,“ uvedla Nosková.

„Výhra je to obrovská a jsem na sebe pyšná, jak jsem to zvládla. Na druhou stranu ale nejsem člověk, který by si z těch výher bral extrémní sebevědomí. Možná tohle bude výjimka, ale myslím, že na dalším turnaji začne vše od nuly,“ doplnila Nosková.

Při pauze jí pomohl pohled na trofeje

Poté, co ve druhé sadě nevyužila Nosková pět mečbolů, všimla si při cestě na toalety za stavu 6:2, 5:7 vystavených trofejí a řekla si, že chce tu velkou. Ve třetím setu, který vyhrála 6:3, označila za klíčové tři odvrácené brejkboly v úvodním gamu.

„Říkala jsem si, že zápas začíná znovu. Byla jsem na toaletě, opláchla se studenou vodou a začala znovu. Ale nejvíc mi pomohlo něco jiného. Hned jak jsem udělala první krok mimo kurt, byly tam vystavené trofeje. Řekla jsem si: ‚Já si neodnesu tu malou. Beru si tu velkou,‘“ řekla Nosková. „Byla jsem tak blízko a tohle by pravděpodobně bylo mé životní zklamání. Začala jsem tedy znovu,“ uvedla.

Za další klíčový moment pak česká tenistka označila úvod třetí sady, kde odvracela hned tři brejkboly. Poté co ale servis udržela, Muchovou vzápětí brejkla.

„Můžu říct, že třetí set by pravděpodobně nevypadal stejně, kdybych ten první game prohrála. Ve druhém setu jsem ztratila pět her v řadě, takže bylo opravdu strašně důležité vstoupit do třetího setu dobře. Karolína měla v tom prvním gamu na mém servisu několik šancí. Jsem ráda, že jsem zachovala klid a hrála jsem podobně jako v prvním setu,“ řekla Nosková.

Snažila se na druhý set, kde přišla o vedení 5:2, zapomenout. „Ve druhém setu to pro mě bylo hodně těžké. V určitých chvílích mi jako by ztuhla ruka. Nohy už nebyly tak rychlé jako předtím,“ líčila.

Musela zvládnout i bouřlivou diváckou atmosféru

Během něj se vypořádávala i s bouřlivou atmosférou centrálního dvorce. „Diváci byli strašně hlasití a bylo to po gamech, které jsem prohrála. Snažila jsem se tedy být na chvíli sama se sebou,“ uvedla Nosková, která si i během jedné z přestávek přehodila ručník přes hlavu.

„Můj trenér mi včera večer říkal: ‚Jestli budeš potřebovat chvilku, tak si ji vezmi. Na okamžik se odpoj od dění na kurtu nebo prostě buď sama se sebou.‘ Nevím, jestli mi tyhle chvíle pomohly, nebo ne, ale rozhodně mi pomohly odstřihnout se od všeho toho hluku,“ uvedla Nosková.

Utkání proti Muchové pro ni nebylo snadné o to víc, že hrála proti kamarádce. „Na okruhu jsem si našla několik přátel, a kdykoliv proti sobě nastoupíme, není to jednoduché. Tentokrát jsem si od ní chtěla udržet určitý odstup. Před zápasem jsme si jen zamávaly a pozdravily se, tím to skončilo. Myslím, že mi to během téměř celého zápasu hodně pomohlo,“ řekla Nosková a věřila, že i po dnešním utkání zůstanou s Muchovou kamarádky.

Po proměněném mečbolu, celkově v utkání šestém, si pak dala ruce před obličej a spadla na zem. „Strašně se mi ulevilo. Spadl ze mě ten stres a to neustálé přemýšlení, jestli to vyhraju, nebo ne. Byly to opravdu nepříjemné chvíle. Ale jsem strašně ráda, že se mi to povedlo hned na první pokus ve třetím setu,“ uvedla.

„Talíř mám všude s sebou, ale myslím, že to je něco, co si plně uvědomím až za pár dní. Určitě je to něco, na co budu vzpomínat celý život, ale rozhodně mi potrvá, než mi to dojde. Mám pocit, jako by to bylo teprve pár minut, co jsem odešla z kurtu,“ doplnila Nosková.