Kritická Muchová po postupu do osmifinále: Hrála jsem podprůměr, nejradši bych na ten zápas zapomněla
Se smíšenými pocity postoupila Karolína Muchová premiérově do osmifinále US Open. Na rychlém kurtu bojovala v souboji s Rumunkou Soranou Cirsteaovou sama se sebou, po špatném druhém setu byla naštvaná, ale v závěru i díky odvaze chodit na síť odvrátila tři mečboly a postoupila.
Výhru vydřela za dvě a čtvrt hodiny a mnozí by na velký obrat, který Muchová předvedla ve třetím setu, byli pyšní a dlouho vzpomínali. "Já asi ne. Radši bych na tenhle zápas zapomněla. Nehrála jsem moc dobře," řekla sebekriticky.
Na rozdíl od předešlých dvou zápasů udělala více chyb než vítězných úderů (37:27) a po prvním setu se ve druhé sadě trápila.
"Hrála jsem podprůměr a dostala ji zpátky na koně. Nebyla jsem schopná udržet balon ve výměně. Byla jsem na sebe naštvaná a ve třetím se to tam snažila dostat," řekla 26. hráčka světa.
V rozhodující sadě dlouho za Cirsteaovou zaostávala. Prohrávala už 3:5, ale nenechala soupeřku zápas dopodávat. A podobné to bylo v tie-breaku, v kterém za stavu 3:6 odvrátila tři mečboly.
"Ani popravdě nevím, co se mi honilo v hlavě. Chtěla jsem to uhrát, šla jsem do toho a vyšlo mi to," oddechla si Muchová.
Shodou okolností se dva dny před zápasem bavili s koučem Davidem Kotyzou o tom, kolikrát v kariéře vyhrála zápas z mečbolu.
"Nedokázala jsem si skoro žádný vybavit," řekla Muchová a dodala: "Snad jeden nebo dva mečboly jsem někdy odvrátila a tohle bude asi nejvíc. Hlavně to byly tři mečboly po sobě, to se počítá víc."
Za nepříznivého stavu, kdy už se zdálo, že odejde poražena, vytáhla nejlepší údery. "Jsem ráda, že jsem to zmáčkla v nejdůležitějších momentech zápasu," řekla olomoucká rodačka.
V obličeji na sobě nedala v koncovce znát napětí. "Po pravdě jsem už na sebe měla nervy, ale asi ta moje flegmatická povaha pomáhá. I když jsem byla dole, pořád jsem šla do každého balónu a nevypálila jsem to někam poslepu."
Ke konci se čím dál častěji vydávala k síti. Třetí z mečbolů odvrátila vítězným volejem. "Nechtěla jsem hrát jenom zezadu. Už mi ruka nešvihala a někdy mi uletěly skoro kilometrové auty. Na síti se cítím silně, tak jsem do toho šla."
Špatný pocit ze hry možná vyplýval z faktu, že povrch na kurtu číslo sedm byl rychlejší než předešlé dva dvorce, na kterých hrála.
"Hodně to sjíždělo a bylo těžké se s tím poprat. Ona hrála rychle a bylo těžké z toho něco tvořit," řekla Muchová. "Jsem ráda, jak jsem se s tím poprala a otočila to pro sebe. Ale bylo to na krajíčku."
