BLOG: Lehečka startuje mužské národní tenisové povstání

Tehdy jsem se dozvěděl, že je to vlastně přirozený vývoj, že jím procházejí všechny země a že máme v záloze mladíky, kteří mezi juniory mají výsledky a mezi muži velkou budoucnost.

Podle vzorce: Neříkám tak ani tak, ale na má slova dojde, se teď zdá, že mu čas a Jiří Lehečka konečně začínají dávat za pravdu. I když to čekání bylo dlouhé a hledat českého tenistu v první stovce světového žebříčku bývalo ztrátou času.

Můžeme si tedy konečně oddechnout? Čas ukáže, ale jednadvacetiletý Lehečka po své náramné cestě grandslamovým Australian Open postoupí v pořadí ATP z jednasedmdesáté pozice daleko výš.

Z Čecha, který v Melbourne překvapil tenisový svět, sálá sebevědomí a jen potvrzuje to, co tvrdí například bývalý československý daviscupový reprezentant Jiří Hřebec, který dnes trénuje a podílí se například na vzestupu Markéty Vondroušové: "Tenis je z devadesáti procent o hlavě, protože forhend a bekhend se naučí každý."

Lehečkovy kvality uznal i sedmý tenista světa Félix Augere-Aliassim, jehož český mladík porazil v osmifinále: "Jsem si jistý, že o něm ještě hodně uslyšíme."

Je dobře, že v tak malé zemi, jako je Česko, které vytrvale patří mezi světovou špičku v ženském tenisu, se k dívčímu povstání po letech začínají opět přidávat i muži. Kromě Lehečky je nejspíš na dobré cestě třeba i o rok starší Tomáš Mácháč, jenž je na začátku druhé stovky světového žebříčku.

Po prvním výrazném vystoupení na grandslamovém turnaji je asi příliš brzy chválit. Ale pestrá a účinná hra, kterou v Melbourne předvádí rozjetý Lehečka, má značku VIP kvality a rozhodně nenudí. A jestli bude stačit ve čtvrtfinále i na světovou čtyřku Stefanose Tsitsipase z Řecka, se uvidí v úterý po půl jedenácté dopoledne.

Teď už zbývá jen věřit, že to Lehečkovi vydrží a postupně se přidají další, kterým jeho příklad jen ukazuje, že limity jsou tady proto, aby se posouvaly, a není třeba mít strach z velkých zvířat.