Ovace v jednu v noci. Legendární Panský vzpomíná na zlatý pražský šampionát

"Je to krásná historie, protože to bylo doma a před plnou halou," vytanula hned devětapadesátiletému Panskému na mysli atmosféra v holešovické hale.

Zvláště Panský s Hrachovou měli naplnit medailové ambice. O rok dříve získali ve smíšené čtyřhře stříbro na světovém šampionátu v Göteborgu a stejný kov měli i z ME v Moskvě z roku 1984. Nic jiného než zlato se od nich doma nečekalo.

Rozhodující zápas odehráli ve čtvrtfinále. Jugoslávsko-bulharskou dvojici Zoran Kalinič, Daniela Gergelčevová zdolali 2:1 na sety, tehdy se hrálo do 21 bodů. "Pamatuju si to, jako by to bylo dnes. Rozhodující set jsme urvali o dva balonky," řekl Panský a dodal: "Program se protáhl, a jak to bylo vyrovnané, tak se dohrálo v jednu v noci. Diváci ale zůstali a vytleskali nás. To byl nejsilnější dojem."

Ve finále si pak tehdy pětadvacetiletý Panský s o tři roky mladší Hrachovou poradili i s jugoslávským párem Lupulesku, Perkučinová. Úspěch čs. barev zvýraznili třetím místem veterán Milan Orlowski s mladičkou Alenou Šafářovou. Domácí sbírku zkompletovala Hrachová stříbrem ve čtyřhře s Nizozemkou Vriesekoopovou.

Panský s Hrachovou ustáli i velký stres, který ještě zvyšovala tehdejší sportovní garnitura. "Pan (Ernest) Demetrovič," zmínil Panský tehdejšího místopředsedu ČSTV, který byl i předsedou Československého svazu stolního tenisu. "Ten nás dusil, protože potřeboval úspěchy, aby mohl prosadit své různé zájmy. Takže jsme byli docela pod tlakem," pronesl Panský.

Reprezentanti měli na Hradčanském náměstí domluvenou i psycholožku, aby domácí šampionát nervově zvládli. Situaci ale řešili po svém. "Trenér (Vladimír) Miko nám sice nechal na pokoji zamknout lednici, ale znali jsme se s personálem a nechali si donést plzeňské pivo a tlak si nepřipouštěli," prozradil Panský.

Medaile doma vystavené nemá. "Mám panelákový byt, takže jsou v šuplíku," řekl. Přiznal, že ani tu zlatou evropskou už dlouho nevyndal. "Úplně minimálně. Ani si nepamatuju, kdy jsem ji naposledy měl v ruce," řekl Panský.

Sedmadvacetileté čekání na další české zlato

Hrachová, která při olympijské premiéře stolního tenisu v Soulu 1988 obsadila čtvrté místo za třemi Číňankami, se pak ještě podílela na čtyřech evropských cenných kovech. Po rozdělení Československa ale nastal útlum, čekání na zlato ukončili až na ME 2013 Antonín Gavlas s Renatou Štrbíkovou.

Ti triumfovali v rumunském Buzau, kde se konal samostatný šampionát ve smíšené čtyřhře. Jejich úspěch podtrhli Michal Obešlo s Hanou Matelovou, kteří skončili třetí. Stejně jako o 27 let dříve v Praze tak české páry vybojovaly zlato a bronz.

Jak Panský, tak Hrachová zůstali u pingpongu jako trenéři, oba to i v této roli dotáhli až do reprezentace. Zároveň si i přes pokročilejší věk udržovali skvělou výkonnost. Hrachová se věnovala také politice, Panský zase už více než čtvrt století vystupuje spolu s Orlowským na exhibicích, kde hrají například botou, prkénkem na maso či síťkou na ryby.

"Nestěžuju si," zněl spokojeně při odpovědi na otázku, jak se mu daří, a zaklepal: "I zdravíčko slouží."