Čtyři paralympiády, čtyři finále, šest medailí. Pro lukostřelce Davida Drahonínského je pařížská mise pátou šancí na zisk cenného kovu, kterého by rád dosáhl i v mixu se Šárkou Pultar Musilovou. V neděli a pondělí bude čelit elitě, která má pro trénování daleko lepší podmínky. Český reprezentant však svému cíli podřídil poslední měsíce a nyní je chce zúročit. Přímé přenosy z paralympijského dění sledujte živě na ČT sport a ČT sport Plus.
Paříž 2024
Nepřijel jsem se do Paříže podívat, jaké tady pečou croissanty, říká lukostřelec Drahonínský
Drahonínský oslavil svůj první a zároveň hned zlatý paralympijský úspěch v Pekingu roku 2008. Svoji sbírku následně rozšířil o stříbro z Londýna, druhé individuální stříbro a bronz z mixu přidal v Riu de Janeiro.
Do Paříže přijel jako obhájce individuálního zlata a stříbra z mixu, na které by rád navázal. "Nebudu říkat, že jsem se jel podívat do Paříže, jaké tady pečou croissanty. Celý tento i loňský rok jsem tvrdě trénoval na nominaci spolu s kolegyněmi. Brousím si drápky až do finále," vyhlíží nedělní start po zdárné kvalifikaci, v níž bral třetí místo.
Videa
V pondělí ho čeká i mix s lukostřelkyní Šárkou Pultar Musilovou, která se vženské kvalifikaci blýskla světovým rekordem. I proto Drahonínský doufá ve stupínek nejvyšší. "Kdybychom tomu nevěřili, tak jsme společně s holkami tolik netrénovali. V rámci svých podmínek jsme udělali vše pro to, abychom zde stříleli o ty nejcennější kovy," řekl.
Od loňského listopadu uběhlo pouze osm dnů, kdy dvaačtyřicetiletý reprezentant nedržel luk v ruce. V kombinaci s rehabilitací, posilovnou a prací se zahraničními trenéry se tak jeho denní režim podobá tomu u elitních sportovců. Podpora ze státu však podle něj tomu už tolik neodpovídá.
"Hodně se divím, že s podmínkami, jaké mám, dokážu konkurovat borcům z Číny a Itálie. Mám trochu štěstíčka, oni se trefují hůř jak já. Snad tomu bude i dál," zavtipkoval.
Místopředseda Českého paralympijského výboru Roman Suda naopak chválil, že díky novým dotačním programům mohou reprezentantům dopřát finanční podporu v kvalifikaci, a do Paříže tak odcestovalo o čtyři sportovce více, než tomu bylo v Tokiu.
"Jsou i nové typy akreditací, takže se nám podařilo, že s týmem kromě lékařů a terapeutů jsou i dva sportovní psychologové," uvedl. Mentální podporu vyhledává například i Drahonínský.
Výkony českých reprezentantů do Paříže přijel ocenit prezident Petr Pavel. "Všichni politici jezdí na zahájení olympijských her, málo se jich podívá na zahájení paralympijských. Proto jsem jim slíbil, že přijedu, a tak jsem tady," vysvětlil svoji přítomnost.
Vyzvat paralympioniky na souboj by si ale asi netroufl. "Lidi s opravdu vážným postižením se vůbec necítí diskvalifikováni ze života, ani že by mohli reprezentovat svoji zemi. A když jsem tady viděl některé sportovce, tak bych vůbec neřekl, že mohou dělat jakýkoli sport. S nikým z nich bych si zahrát nešel, protože bych se dostal do velmi trapné situace," vyzdvihl jejich schopnosti Pavel.