Zlatá Seemanová: Všechno se mi povedlo, na olympiádě chci do finále

Nepřipouští si, že by na ni měla dolehnout tíha očekávání po budapešťském úspěchu. "Očekávání mě moc netrápí. Nevážu se na to, co si myslí a co by chtěla veřejnost. Že jsem vyhrála Evropu, nic neznamená v tom, že chci být ještě lepší na olympijských hrách. Nemyslím si, že je to svazující ani nic podobného. Evropa a svět jsou v plavání hodně odlišné," řekla novinářům bezprostředně poté, co přijela vlakem z Maďarska.

Aktuální český rekord 1:56,27 z jejího vítězného finále má finálové parametry i ve světové konkurenci s Američankami a Australankami. A Seemanová přesně ví, co chce. "Jedu na olympiádu s tím, že se chci dostat do finále, a udělám pro to všechno. Nezáleží, jestli jsem vyhrála medaili nebo bych přijela se čtvrtým místem. Můj cíl je jasný už nějaký ten pátek a toho se držím," svěřila se.

Všechno se mi povedlo, lépe jsem nikdy nedohmátla

V jejím zlatém závodě těsně finišovala čtveřice kraulařek. Seemanová zvládla dohmat nejlépe a udržela o dvě setiny za sebou světovou rekordmanku a mnohonásobnou šampionku z velkých akcí Federicu Pellegriniovou z Itálie. "To byl podle mého asi nejlepší dohmat, který jsem kdy udělala. Všechno, na co jsem se měla v tom závodě zaměřit, se mi povedlo. Výjezdy a nájezdy na obrátku byly provedené tak, jak bych chtěla. I když to samozřejmě nikdy není dokonalé," popisovala.

Závod končila se zavřenýma očima a chvilku nevěděla, že je zlatá. "Když jsem dohmátla, tak jsem byla tak vyčerpaná, že jsem skoro ani neměla sílu otočit se na tu tabuli. Nejdřív jsem slyšela, jak řvou na tribuně, a pak jsem viděla, že jsem první," líčila jednadvacetiletá plavkyně. Před mistrovstvím Evropy by netipovala, že právě ona dvoustovku vyhraje. "Mě to ani nenapadlo. Nejsem typ, který by sledoval evropské nebo světové žebříčky," poznamenala.

Zavřené bazény? Odjelo se do zahraničí

Více než rok trvající různá omezení kvůli koronaviru její výkonnostní růst nezastavila. "Když byly zavřené bazény, tak jsme mohli vycestovat a odtrénovali jsme v zahraničí. Myslím, že mi to nějak výrazně neuškodilo," uvedla. Zlatá medaile je tou nejlepší odměnou za odvedenou práci. "Myslím, že makáme hodně, nešetříme se a obětujeme tomu dost. Je to neskutečná motivace, že se to vyplácí, a máme v tom chuť pokračovat," doplnila svěřenkyně Petry Škábové.

Kam si svou první seniorskou medaili z velké akce dá, zatím nevěděla. Těšila se na úterní den volna. "Nejvíc se těším na svoji postel. Já jsem měla na tom šampionátu nakonec jedenáct startů, tak jsem fakt vyčerpaná. Bylo nás tam hodně. Těším se, že se zavřu, vyklidním, dobře najím, vyspím," plánovala závodnice, která postoupila na ME do finále i na 50 a 100 metrů volný způsob, a navíc plavala dvě štafety.

Trenérka: Vyhrála to na dohmatu

Její starty sledovala trenérka Petra Škábová, která s ní prochází její sportovní cestu. Seemanová mezi elitou startovala již na LOH v Riu de Janeiro, ale prvním velkým úspěchem byly dvě výhry na mládežnické olympiádě.  

"Řekla bych, že naposledy jsem uronila slzu v tom Buenos Aires. Medailové závody jsem obrečela. Emoce a slzičky u mě vždycky jsou," svěřila se dnes novinářům. Při analýze viděla, že právě její svěřenkyně zvládla nejlépe koncovku. "Udělala to na dohmatu, ony ho udělaly špatně. Kdo zvedne hlavu, tak to projede," vysvětlila.

Seemanová byla jako šestnáctiletá na "velkých" olympijských hrách v Riu de Janeiro 2016, ale sportovně dospěla po úspěšné mládežnické olympiádě. "Ta ji hrozně motivovala. Byl tam zlom k ještě lepšímu přístupu do práce. Taky jsme dostaly lepší podmínky, začal se na tom podílet ještě větší tým," vzpomínala Škábová.

Mezi elitou se ze začátku nechávala strhnout

Zatímco nyní se Seemanová zvládá soustředit sama na sebe a přítomnost těch největších hvězd na sousedních startovních blocích ji nerozhodí, když vstupovala do světa velkého plavání, tak to tak nebylo. Jako třeba na mistrovství světa v krátkém bazénu v prosinci 2016. "To byla první světová soutěž, kdy stála vedle Katinky (Hosszúové). První padesátku se držela a pak to málem nedoplavala," líčila trenérka.

Seemanová by na ten závod raději zapomněla, ale i ona si ho hned vybavila. "Byla jsem z Čech zvyklá, že jsem vepředu. Myslela jsem si, že když budu na začátku, tak to bude fajn. Rozjížděla jsem asi o dvě vteřiny rychleji a skoro na světovým rekordu. Strašně jsem to přepálila. Vůbec jsem neměla ponětí o těch holkách, na jaké úrovni se mohou pohybovat," doplnila trenérku.

Seemanová si nepřipouští, že by evropský titul měl směrem k olympiádě něco změnit, Škábová to ale vidí trochu jinak. "Já jsem hrozně ráda, že kolem Báry dělám bariéru. Já to zavázání a svázání vnímám, ale za pomoci jiných si to dokážu v hlavě srovnat," uvedla. Společně překonávají další a další mety. "Ona vždycky jde do toho tréninku, že si cíle posouvá dál a dál. Je to super úspěch a všichni budou očekávat další výsledky. Je to sport a my pro to uděláme naprosté maximum. Myslím, že teď ten trénink bude ještě lepší, než býval," těšila se Škábová.