Kovbojové v Utahu a lyžaři z měst, adrenalin po americku láká diváky
Jednou z nemnoha sportovních akcí, kterou nenarušila kronavirová stopka, protože skončila ještě dříve, než se pandemie v zámoří rozvinula, je série ve skijöringu. Ta začíná v některých oblastech USA nabývat na popularitě. Vyvrcholila v polovině března ve městě Midway v americkém státě Utah. Účastnilo se 250 trojic, což znamená kůň, jezdec a lyžař. Krátká trať s několika skoky, po níž se závodníci řítí rychlostí až čtyřicet mil (přes 60 km/h). V mrazu je tu sledovalo pět tisíc diváků.
Ve světě kovbojů se stala tahle disciplína populární. Závodníci platí startovné 75 až 250 dolarů a vstup přijde na 15 dolarů. Počet závodů v horské oblasti stoupá. Zatímco v roce 2000 jich bylo deset, nyní už jich podle skijor.com bylo rekordních třicet.
"Je to dobré pro města, v nichž se závody konají, protože to naplňuje hotely a zájem fanoušků roste," řekla pro latimes.com Loren Zhimanskova, která web provozuje.
A právě akce v Utahu, kde se tenhle závod jel poprvé před třemi lety, je jednou z největších událostí skijöringu. Celkově zvítězil Dillon Flinders, místní fenomén horských kol a lyžařských závodů.
A že je to mazec se spoustou nebezpečných sitaucí, je jasné. "Spadl jsem, udělal salto a že jsem si při tom zlomil rameno jsem zjistil až za půl hodiny. Je to velký adrenalin," řekl čtyřicetiletý Chad Colarusso s mohutným kovbojským knírem ve tvaru řidítek. Pád odnesl sedmi šrouby, destičkou a čeká ho osm měsíců na zotavenou. "Bylo to trochu ledové …" konstatoval v cíli suše.
Setkávají se tu nesourodé dvojice - vesničtí famáři a kovbojové v sedlech koní se tu dávají dohromady většinou s bývalými závodníky na lyžích z měst. Někteří se hlási společně, další se dávají dohromady až před závody. "Je to největší střet kultur," říká lyžař Carl Budge.
Někde se dají vyhrát i slušné peníze. Například ve West Yellowstone se jede o 10 000 dolarů, což je jedna z nejvyšších prémií v okolí. Ale stát se v tomhle sportu profesionálem je asi stále spíš jen bojem o přežití. Například v Utahu jsou ceny odvozeny od startovného a v nejvyšší divizi si majitel nejlepšího koně, jezdec a lyžař rozdělí 7000 dolarů.
Kolem závodníků je spousta příběhů. Například chlapík, který má roztroušenou sklerózu a jezdí s koněm, na němž jízda je pro něho i terapií, která pomáhá tlumit důsledky nemoci. Nebo šedesátiletý šéf místních hasičů, jehož pád vypadal velmi zle. "Myslel jsem, že jsme ho zabili," vzpomíná jezdec," ale vstal a zeptal se jen, jak je daleko do cíle," dodal.
Z americké metropole se přijel podívat na závody do Utahu i jednatřicetiletý Eric Stonehill a byl okouzlen. "Žiju na předměstí D.C. a tady je pro mě, jako kdybych našel Ameriku," přiznal.
