Horší kondice dětí i vlny omluvenek. Nová asociace chce poukazovat na důležitost tělocviku na školách

Do průzkumu se před začátkem školního roku zapojily zhruba dvě stovky učitelů tělesné výchovy. "Zcela jednoznačně a dlouhodobě se zhoršuje fyzická kondice našeho národa a jako učitelé tomu chceme zamezit. Hodiny tělesné výchovy ale nejsou pro většinu škol prioritou a stát nedostatečně upozorňuje na zdravotní benefity z pohybu," uvedl Miroslav Petr, děkan Fakulty tělesné výchovy a sportu (FTVS) Univerzity Karlovy v Praze a předseda asociace.

Zkušenosti má i jako děkan FTVS, která postupně snižuje limity pro talentové zkoušky. Nelíbí se mu, že tělocvik je považovaný za nevýznamný předmět. Tři čtvrtiny učitelů v průzkumu uvedly, že ve škole není tělocvik na stejné úrovni jako ostatní výukové předměty.

"Chceme vytvářet osvětovou činnost. Říkat, že tělocvik je velmi důležitý, vnímám ho jako jeden z nejdůležitějších předmětů. Nese to benefity, že se dítě lépe učí, je tam lepší koncentrace. Má to mnoho zdravotních benefitů pro fyzickou i duševní stránku," poznamenal.

Šestapadesát procent respondentů uvedlo, že se od koronavirové pandemie zvýšil počet omluvenek žáků a studentů z tělocviku. Mnohdy je to z banálních důvodů.

Kamil Kotlík z oddělení pedagogiky a didaktiky tělesné výchovy na FTVS, který učí tělocvik na střední škole, považuje za ještě větší problém než omluvenky dlouhodobé uvolnění z tělocviku.

Upozornil, že nelogicky převažuje úplné uvolnění z tělocviku, kdy nejsou omezeny jen některé druhy cvičení. A navíc se podíl uvolněných žáků razantně zvyšuje po přechodu na střední školu.

"Na základní škole bylo ve školním roce 2015/2016 uvolněno dva až dva a půl žáka na školu. Na střední škole je těch lidí něco mezi 26 a 30. To je nárůst asi o 1200 procent mezi těmi stupni škol. To nijak nevysvětlíte, to nedává smysl," uvedl Kotlík.

Připomněl, že ředitelé tělesnou výchovu často svěřují i pedagogům, kteří vystudovali odbornost na jiné předměty. "Máme ve školách řadu výborných sportovců, ale i děti, které se vůbec nehýbou. Tato heterogenita zvyšuje nároky na učitele," dodal.

Nová asociace by proto chtěla pomáhat i se vzděláváním pedagogů a trenérů, kteří se věnují dětem a mládeži. "Tyto osoby nejsou nyní nikde sdruženy. Chceme za ně vystupovat i vůči státním organizacím a zřizovatelům. Chceme jim dát metodickou podporu i v legislativně-právní oblasti," řekl předseda asociace Petr.

Vláda stále trvá na výrazném snížení výdajů na sport

Rozpočtová kapitola sportu ve státním rozpočtu má příští rok klesnout o 1,7 miliardy. Národní sportovní agentura (NSA) by tak měla hospodařit s 5,2 miliardami oproti letošním 6,9 miliardám. Původně přitom měla slíbeno 8,6 miliardy, teď bojuje alespoň za zachování letošní částky.

Přes protesty České unie sportu (ČUS), Českého olympijského výboru a dalších velkých sportovních organizací návrh na škrty zůstal i během letních jednání o rozpočtu. Místopředseda NSA Roman Brandýs to považuje za likvidační.

"Zkrácení rozpočtu NSA o 25 procent, to je nevídané, neslýchané. Bude to likvidační pro ten sport, pokud ta částka zůstane taková," řekl. Připomněl, že částka je určená nejen na podporu sportování dětí a mládeže, ale také na obnovu chátrajících sportovišť a budování nových.

Podle údajů přepočtených na současné ceny by sport podle aktuálního návrhu příští rok nedostal ani polovinu toho, co měl v roce 2007. Tehdy to odpovídalo současným 11,8 miliardy korun.

Podle koncepce Sport 2025, schválené vládou v roce 2016, mají přitom výdaje na sport dosáhnout jednoho procenta rozpočtu. "Sport má dostat dvacet miliard, jak se stát zavázal, dávají nám pět miliard," prohlásil předseda ČUS Miroslav Jansta.