Horší kondice dětí i vlny omluvenek. Nová asociace chce poukazovat na důležitost tělocviku na školách
Pokles tělesné kondice u dětí, naopak nárůst omluvenek i dlouhodobých uvolnění z hodin tělesné výchovy. Alarmující data ukázal průzkum nově založené Asociace trenérů a učitelů tělesné výchovy, která chce pomoci tuto situaci řešit. Národní sportovní agentura (NSA) navíc zatím marně bojuje proti plánovaným škrtům ve státním rozpočtu na rok 2024, kde mají klesnout výdaje na sport o téměř čtvrtinu.
Do průzkumu se před začátkem školního roku zapojily zhruba dvě stovky učitelů tělesné výchovy. "Zcela jednoznačně a dlouhodobě se zhoršuje fyzická kondice našeho národa a jako učitelé tomu chceme zamezit. Hodiny tělesné výchovy ale nejsou pro většinu škol prioritou a stát nedostatečně upozorňuje na zdravotní benefity z pohybu," uvedl Miroslav Petr, děkan Fakulty tělesné výchovy a sportu (FTVS) Univerzity Karlovy v Praze a předseda asociace.
Zkušenosti má i jako děkan FTVS, která postupně snižuje limity pro talentové zkoušky. Nelíbí se mu, že tělocvik je považovaný za nevýznamný předmět. Tři čtvrtiny učitelů v průzkumu uvedly, že ve škole není tělocvik na stejné úrovni jako ostatní výukové předměty.
"Chceme vytvářet osvětovou činnost. Říkat, že tělocvik je velmi důležitý, vnímám ho jako jeden z nejdůležitějších předmětů. Nese to benefity, že se dítě lépe učí, je tam lepší koncentrace. Má to mnoho zdravotních benefitů pro fyzickou i duševní stránku," poznamenal.
Šestapadesát procent respondentů uvedlo, že se od koronavirové pandemie zvýšil počet omluvenek žáků a studentů z tělocviku. Mnohdy je to z banálních důvodů.
Kamil Kotlík z oddělení pedagogiky a didaktiky tělesné výchovy na FTVS, který učí tělocvik na střední škole, považuje za ještě větší problém než omluvenky dlouhodobé uvolnění z tělocviku.
Upozornil, že nelogicky převažuje úplné uvolnění z tělocviku, kdy nejsou omezeny jen některé druhy cvičení. A navíc se podíl uvolněných žáků razantně zvyšuje po přechodu na střední školu.
"Na základní škole bylo ve školním roce 2015/2016 uvolněno dva až dva a půl žáka na školu. Na střední škole je těch lidí něco mezi 26 a 30. To je nárůst asi o 1200 procent mezi těmi stupni škol. To nijak nevysvětlíte, to nedává smysl," uvedl Kotlík.
Připomněl, že ředitelé tělesnou výchovu často svěřují i pedagogům, kteří vystudovali odbornost na jiné předměty. "Máme ve školách řadu výborných sportovců, ale i děti, které se vůbec nehýbou. Tato heterogenita zvyšuje nároky na učitele," dodal.
Nová asociace by proto chtěla pomáhat i se vzděláváním pedagogů a trenérů, kteří se věnují dětem a mládeži. "Tyto osoby nejsou nyní nikde sdruženy. Chceme za ně vystupovat i vůči státním organizacím a zřizovatelům. Chceme jim dát metodickou podporu i v legislativně-právní oblasti," řekl předseda asociace Petr.
Vláda stále trvá na výrazném snížení výdajů na sport
Rozpočtová kapitola sportu ve státním rozpočtu má příští rok klesnout o 1,7 miliardy. Národní sportovní agentura (NSA) by tak měla hospodařit s 5,2 miliardami oproti letošním 6,9 miliardám. Původně přitom měla slíbeno 8,6 miliardy, teď bojuje alespoň za zachování letošní částky.
Přes protesty České unie sportu (ČUS), Českého olympijského výboru a dalších velkých sportovních organizací návrh na škrty zůstal i během letních jednání o rozpočtu. Místopředseda NSA Roman Brandýs to považuje za likvidační.
"Zkrácení rozpočtu NSA o 25 procent, to je nevídané, neslýchané. Bude to likvidační pro ten sport, pokud ta částka zůstane taková," řekl. Připomněl, že částka je určená nejen na podporu sportování dětí a mládeže, ale také na obnovu chátrajících sportovišť a budování nových.
Podle údajů přepočtených na současné ceny by sport podle aktuálního návrhu příští rok nedostal ani polovinu toho, co měl v roce 2007. Tehdy to odpovídalo současným 11,8 miliardy korun.
Podle koncepce Sport 2025, schválené vládou v roce 2016, mají přitom výdaje na sport dosáhnout jednoho procenta rozpočtu. "Sport má dostat dvacet miliard, jak se stát zavázal, dávají nám pět miliard," prohlásil předseda ČUS Miroslav Jansta.
