Trať pro olympijský snowboardcross ve vysokohorském středisku Livigno si už vyzkoušela jedna z největších hvězd české výpravy Eva Adamczyková. Podle ní je dlouhá a vzhledem k vysoké nadmořské výšce to podle jejího názoru bude fyzicky náročné. Olympijská vítězka ze Soči 2014 se vrátila po mateřské pauze, je uvolněná a tlak, jemuž čelila na předchozích olympiádách, si nepřipouští.
V tréninku jsem rychlá, ale závod je vždycky jiný, říká Adamczyková
Zatímco v úvodním Světovém poháru v Cervinii se jezdily časy kolem 45 sekund a v lednu v Číně ještě o deset sekund kratší, na té olympijské, kde i muži jezdí časy přes minutu, se Adamczyková dostala pod minutu a 14 sekund až v pondělí.
„Je tam jedna rychlá část a jinak je to furt docela pomalé, máme průměrnou rychlost kolem 57 kilometrů v hodině. Není tam tolik skoků, spíš dost boulí, na kterých musíte hodně pracovat, a v téhle nadmořské výšce je to náročnější. Kdybyste furt skákali celou trať, tolik se neunavíte, ale tady je člověk dole docela zadýchaný,“ popisovala své zkušenosti po třech tréninkových jízdách.
Důležitá je konstantní připravenost
Dupání na boulích vždy patřilo k jejím silným stránkám. „Snažím se. Časy jsou docela dobré, ale nesmím usnout na vavřínech a říct si, že jsem rychlá v tréninku. Závodní den je vždycky jiný. Vyzkoušela jsem si to v Soči, kdy jsem v obou trénincích padala a pak byl závod super. Jinde máte super tréninky a pak závod není dobrý. Je důležité udržovat se v konstantní připravenosti,“ uvedla dvojnásobná mistryně světa.
Ocenila servis, protože prkna českým snowboardcrossařům jela skvěle. „Kluci našli rychlejší mázu než předešlé dny a hrozně makají. Ale musíte makat po celou trať, není tak technická. Start jo, ale od první zatáčky do cíle tam není zas tolik technických věcí. Musíte se soustředit, abyste nedělali chyby,“ přiblížila dvaatřicetiletá reprezentantka.
Na olympijských hrách je potřetí. Po triumfu v Soči získala bronz v roce 2018 v Pchjongčchangu, o minulé hry v Pekingu kvůli zranění přišla. Tentokrát měla dlouho jiné starosti a po porodu syna Kryštofa, který přišel na svět koncem roku 2024, nevěděla, jestli se k vrcholovému sportu vrátí. Nakonec se rozhodla pro comeback a vybojovala si další účast pod pěti kruhy.
Podle bývalého trenéra už jsem vyhrála
V nové životní situaci bere závody s nadhledem. „Je super, že tady můžu být. Bývalý trenér Kuba Flejšar mi říkal, že už jsem vyhrála. Jsem v jiné pozici, vrátila jsem se po dítěti, aniž bych si to plánovala. Můžu jen získat, když budu spokojená s ježděním. Pro mě je důležité, abych byla spokojená a dokázala se postavit za to, co tam provedu,“ svěřila se trojnásobná vítězka celkového pořadí Světového poháru.
V této sezoně je jejím maximem páté místo z prosincového závodu v Cervinii. Doufá, že jí čistá hlava může pomoci. „V ten den je člověk nervózní, protože tam chcete nechat maximum. Doufáte, že to, co jste do toho vložili, ukážete a prodáte. Ale mám pocit, že ani sobě, ani okolí nepotřebuju nic dokazovat. Cítím takovou hrozně hezkou podporu od okolí. Stačí jim, že jsem taková, jaká jsem, a budou mě furt mít rádi i bez další medaile,“ dodala.
Olympiáda umí být krutá
Vyjádřila se i Ester Ledecká, která v paralelním obřím slalomu na snowboardu neobhájila zlato a vypadla překvapivě ve čtvrtfinále. „Zapomíná se, že už jednou zlato obhájila. Ukázala brutální věc, která se třeba mně nepovedla. Obhajovat znova, to je fakt hustý. Uděláte malou chybu, jenže na svěťáku to není tolik vidět, na olympiádě to sleduje mnohem víc lidí. A chyby se stávají. Ta sjezdovka asi nebyla tak prudká, jak jsou zvyklí. Stejně to dohnala a o šest setin prohrála, strašně malinko. V tomhle je olympiáda krutá,“ uvedla dvaatřicetiletá Adamczyková s tím, že „když se něco nepovede, tak neztrácíte hodnotu své osobnosti,“ dodala.
V Livignu s kolegy ze snowboardcrossového týmu fandila už ve čtvrtek Jakubu Hronešovi v kvalifikaci disciplíny big air. „Je to super, ale teď už to budu muset trochu uklidnit. Stát dvě hodiny na závodech, byť v teple, není úplně ono, když máte druhý den závodit. Kubu jsme chtěli vidět, fandili jsme mu a bylo to daleko do závodů. Včera bylo krásně a taky jsme chtěli holkám fandit. Teď to zklidníme,“ řekla olympijská šampionka ze Soči.
V úterý mají snowboardcrossaři volný den, další trénink je čeká ve středu a ve čtvrtek bude mít Adamczyková znovu volno, protože se pojede závod mužů. O rozptýlení se jí stará rodina, v Livignu bydlí s manželem Markem a ročním synem Kryštofem. „Vrátím se po tréninku na ubytování, je tam Kryštof a hrajeme si. Starám se o něj a mám pocit, že nejsem na olympiádě. Dva jiné světy. Je to samozřejmě klišé, že se podíváte na dítě a víte, že jde hlavně o to, ale ono to tak ve skutečnosti je,“ svěřila se.

