Mám z toho super pocit. Nezlomilo mě to tu, těší Kukrleho olympijská premiéra

Kukrle tak zanechal při svém debutu pod pěti kruhy, který si před měsícem vydobyl ziskem titulu mistra republiky, dobrý dojem. "Mám z toho super pocit. Nevím, jestli je to můj nejlepší výsledek, ale určitě to je jeden z mých nejlepších výkonů," uvedl rodák z Mohelnice.

Jak ale přiznal, věřil, že únik bude trvat ještě o něco déle. "Po startu jsem se dostal dopředu a sledoval, co se bude dít. A když jsem viděl, že to nechávají odjet, tak jsem tam skočil. Říkal jsem si, že nechají úniku dost velký náskok a mohlo by se to sjet až v posledním kopci," konstatoval Kukrle.

"To se sice nepovedlo, ale celkem bez problémů jsem se udržel zpět v balíku a pokračoval do posledního stoupání. Tam už jsem neměl úplně sílu reagovat na ty nejlepší a snažil jsem se držet si skupinu. Bylo to super, nejlepší den života na kole," popsal Kukrle. Závod nakonec dokončil na 36. místě se ztrátou deseti minut a 12 sekund na vítězného Ekvádorce Richarda Carapaze.

Do cíle dorazil jediný český zástupce, který velmi náročný závod dokončil, ve velmi zajímavé společnosti. Ve skupince s ním projeli cílem například Španěl Alejandro Valverde, Belgičan Remco Evenepoel, Nizozemec Tom Dumoulin, Kolumbijec Esteban Chaves, Australan Richie Porte nebo Švýcar Stefan Küng. Ti všichni jsou navíc ve výsledkové listině seřazení až za Kukrlem.

"Točili jsme se na špici vlastně jen s Jurou Saganem. Byla škoda, že jsme nedokázali lépe spolupracovat. Moc jsem chtěl vyjet závěrečný kopec naplno a být v cíli na slušné pozici. Nakonec je z toho šestatřicátá příčka... Štve mě, že jsem do posledního stoupání najížděl ze zadních pozic pelotonu. Jak mě ale sjeli na okruhu, přehnaly se kolem mě lajny všech silných států a já se jim tam nechtěl motat," řekl Kukrle.

Život v Japonsku mu přitom stále komplikuje předchozí kontakt s Michalem Schleglem, týmovým kolegou pozitivně testovaným na covid-19. "Z čtvrtka na pátek nás odvezli z hotelu ve Fudži do Tokia, kde jsme byli kolem půlnoci. Do čtyř do rána jsme čekali na výsledek testu v pokoji, který je lepší ani nepopisovat. Pak jsme jeli na izolační hotel, kde jsme byli v šest ráno. A dostali jsme kuřácké pokoje, kde byl naprosto brutální smrad. Naštěstí jsme pak dokázali vyjednat přehození pokojů," připomněl v rozhovoru s novináři Kukrle.

Štve mě, že nás Japonci berou jako nakažené

"Děsně mě štve, že nás Japonci berou jako nakažené. Přitom jsme každý den měli negativní test a už je to navíc od zachycení prvního nakaženého týden. Měl jsem fakt obavy, že nakonec ani nepojedu," připustil Kukrle.

"Ráno jsem musel ještě na test, takže jsem na závod, který začínal v jedenáct hodin, vstával o půl páté. V součtu za dvě noci před závodem jsem spal jen pár hodin. Jsem rád, že mě to tady nijak nezlomilo a povedlo se mi z mého pohledu zajet dobře," pochvaloval si Kukrle. "Snad mi to pomůže i v dalším posunu v cyklistice," přál si Kukrle, jenž se ve středu představí také v souboji s chronometrem.

Zatím však netušil, zda už mu bude umožněno normálně trénovat, nebo bude odkázaný na ergometr, jak tomu bylo v posledních dnech. Hned po závodě musel zpátky na izolační hotel do Tokia.

"Teprve uvidím, co se mnou bude. Zkusíme požádat alespoň o prohlídku trasy, což je u časovky dost zásadní. O každý trénink během izolace se musí žádat, počkat na schválení a navíc absolvovat test s negativním výsledkem šest hodin před startem tréninku. Je to děsně složité. Navíc budu sto kilometrů daleko. Kdyby mi umožnili přesun do hotelu, kde jsme byli, absolvuji test a za pár minut jsem na trati. Japonci nám to hodně zkomplikovali, tohle jim fakt zazlívám," nezastíral Kukrle.