Oštěpy zase létají jako před čtvrtstoletím. Dokáže Vetter zaútočit na Železného rekord?
Stalo se to přesně 25. května v roce 1996. Nikoli na velké scéně, ale trochu v ústraní v Jeně hodil oštěpem Jan Železný 98,48 metru daleko. Dekády nemohlo být o jeho překonání řeči. Minulý rok se však tomuto výkonu přiblížil na 72 centimetrů Johannes Vetter a ani letos nebyl od pokoření historicky nejlepšího výkonu daleko. Teď ho čeká v noci na středu našeho času olympijská kvalifikace, v sobotu velké finále. Atletika pod pěti kruhy už zažila mnoho zázračných dnů a večerů.
"Světový rekord je něco, co mne zajímá," ujistil před letošní Zlatou tretrou v Ostravě Vetter. Loni na začátku září hodil v Chorzowě 97,76. Železného výkon na dosah.
Letos zůstal za historickým výkonem zpět o dva metry. Přes devadesát metrů hází vysokou kadencí. "Jsem teď na dobré úrovni, stabilní a možná už letos budu mít štěstí. Možná příští rok. Tvrdě trénuju, abych jednou atakoval světový rekord," zdůraznil německý fenomén, který na minulé olympiádě na medaili těsně nedosáhl a skončil čtvrtý.
O motivaci má Vetter postaráno. A pokud se trefí, má předpoklady překonat nejen všechny protivníky, ale také všechny předchůdce.
Světového rekordmana si považuje. "Jan je legenda mužského oštěpu," říká mistr světa z roku 2017 Vetter.
Lichotky míří i z opačného směru. "Má obrovskou sílu a zároveň je strašně flexibilní, a to je jeho výhoda," poznamenal na Vetterovu adresu Železný.
Ideál neexistuje
Jak by měl vůbec vypadat podle české legendy ideální oštěpař? "Dva metry vysoký, hrozně moc silný, strašně rychlý a naprosto koordinačně dokonalý. A takového nenajdete," dodal s úsměvem Železný před pár měsíci.
Stále je co zlepšovat. Ale Vetterovy dispozice od ideálu rozhodně nejsou příliš vzdálené. Ke dvěma metrům mu chybí dvanáct centimetrů, se 103 kilogramy je to pořádný pořízek a oplývá i nezanedbatelnou výbušností a rychlostí.
Atletika v Olympijském magazínu. Připomínka Železného rekordu v čase 14:00:
Železný hodil světový rekord s podstatně horším oštěpem, než se kterým se hází v současnosti, a měl rovněž výrazně skromnější podmínky na přípravu i regeneraci, navíc neměl k dispozici moderní technologie. Rekord ale stále drží. Jak dlouho ještě?
"Jednou to padne a já se na to tak moc zlobit nebudu," podotkl Železný. Jenže…
Na velkých podnicích se povětšinou v nervózní soutěži nepředvádějí ty nejlepší výkony. Atlet nejprve musí projít ošidnou kvalifikací. Teprve potom nastane skutečné drama, které se děje jednou za čtyři nebo pět let. Tíha okamžiku nesnesitelná.
Jen pro srovnání: Železný byl na olympijských hrách v Atlantě jasným favoritem. Dva měsíce po jenském rekordu vybojoval zlatou medaili výkonem o více než 10 metrů kratším.
Každý superhod do dějin je jednou překonán, a pokud jeden z těch vůbec nejhodnotnějších atletických výkonů může být někým poslán do minulosti, je tím vyvoleným Johannes Vetter. Na horké tokijské půdě to ještě přijít nemusí, i přesto může být oštěpařské klání na olympijském stadionu nezapomenutelné. Po středeční kvalifikaci bude dostatek času na odpočinek, finále je na programu až v sobotu večer tokijského času.
