Jednání Abeho s Bachem napoví, jaký bude osud olympiády
Osud olympijských her se může v příštích hodinách a dnech vyjasnit. Telefonicky o konání OH budou jednat japonský premiér Šinzó Abe a prezident Mezinárodního olympijského výboru (MOV) Thomas Bach. Tokio bude podle agentury Kjódó požadovat, aby se Hry konaly nejpozději dvanáct měsíců po původním termínu 24. července až 9. srpna. Konečný verdikt se očekává v řádu dnů.
Japonský předseda vlády Abe v pondělí poprvé prohlásil, že odklad OH by byl nejlepší variantou v případě, že by se jinak olympiáda nemohla uskutečnit v kompletní podobě. Den předtím možnost změny termínu poprvé připustil i MOV s tím, že rozhodnutí padne nejpozději do čtyř týdnů. Telefonická konference začne podle informací japonské vlády v poledne.
Zúčastní se jí také tokijská guvernérka Juriko Koikeová a prezident organizačního výboru OH Joširo Mori. MOV až do závěru minulého týdne trval na tom, že tokijské Hry se navzdory světové zdravotní krizi uskuteční v původním termínu. Ke změně postoje přiměl MOV i tlak ze strany národních olympijských výborů, sportovních federací a samotných sportovců.
Hry v původním termínu v minulých dnech odmítli zástupci Británie, Norska, Rakouska, Polska, Švýcarska či Kanady. V pondělí se k nim přidal i vlivný olympijský a paralympijský výbor Spojených států amerických, který na základě průzkumu mezi sportovci také vyzval k posunutí Her.
"Nejdůležitějším závěrem tohoto rozsáhlého průzkumu mezi sportovci je to, že i kdyby se současná zdravotní situace v průběhu léta uklidnila, není možné uspokojivě překonat obrovské problémy v tréninkovém procesu, antidopingu a kvalifikačním systému," uvedl USOPC. Pro odložení Her se v interním průzkumu mezi 1780 americkými sportovci vyslovilo zhruba sedm z deseti.
Koranavirem se podle aktuálních údajů nakazilo ve 194 zemích světa více než 377 tisíc lidí, nemoci COVID-19 jich 16 500 podlehlo. Snaha o zastavení šíření viru vedla k velkým cestovním, komerčním a společenským omezením, jež výrazně ovlivňují přípravu mnoha sportovců.
Odložení Her by znamenalo obrovské finanční ztráty především pro pořadatelské Japonsko, jež do nich investovalo více než 12 miliard dolarů (310 miliard korun). Hlavní ekonom finanční společnosti SMBC Nikko Securities Džuniči Makino vyčíslil japonské ztráty v případě odložení na 670 miliard jenů (přes 155 miliard korun). Kacuhiro Mijamoto z univerzity v Kansai došel k částce o 30 miliard jenů nižší.
