Snowboarding – bouřlivý nástup sněžných prken
Snowboarding patří mezi nejmladší sportovní odvětví, jež se probila do olympijské rodiny. Sport, v němž i dnes více než kde jinde platí tradiční olympijské "není důležité zvítězit, ale zúčastnit se", se brzy po svém zařazení do programu Her stal jedním z diváckých vrcholů olympiády. V Soči se navíc k závodům v U-rampě, paralelním slalomu a snowboardcrossu, které se objevily již na předešlých Hrách, přidá poprvé i slopestyle. A na co se mohou těšit tentokrát i čeští fanoušci? Česká republika totiž má ve snowboardingu hned tři zcela reálné medailové naděje.
Snowboarding rozhodně nepatří k zavedeným sportům s dlouhou tradicí. Jeho historie sahá sotva do přelomu 50. a 60. let do Spojených států. Nikdo ale přesně neví, kdy a kde snowboarding vznikl. Legendy praví, že na začátku stáli surfaři a vyznavači skateboardingu, kteří začali experimentovat s "ježděním na prkně na sněhu."
Tehdejší snowboardy se dnešním dokonalým modelům podobaly jen vzdáleně, většinou ani neměly vázání. Často šlo vlastně jen o širší lyži nebo dvě lyže smontované dohromady, na nichž se stálo bokem ze svahu. Snowboard se ale rychle vyvíjel a i díky pionýrům jako Tom Sims a Jack Burton se konstrukce prken posouvala kupředu závratným tempem.
Snowboarding bývá spojován s volnomyšlenkářským způsobem života a lyžařská komunita (a potažmo i firmy vyrábějící lyžařské vybavení) se na něj dlouho dívaly svrchu. Snowboard byl na amerických sjezdovkách nežádoucí. Snowboarďáci ještě v osmdesátých letech nesměli používat vleky, ale netrvalo dlouho a snowboard si získal masovou popularitu.
Rychlé a složité olympijské začátky
Snowboarding se vyvíjel ve dvou liniích – rychlostní (v lecčems se podobají alpskému lyžování) a freestylu. Byly to ale spíše freestylové disciplíny jako U-rampa a slopestyle, které získaly pro snowboarding obrovské množství nadšenců a dnes reprezentují snowboarding v očích fanoušků.
První světový šampionát se konal v roce 1985 v Rakousku, Mezinárodní snowboardová federace byla založena dokonce až v roce 1990, přesto se už v Naganu v roce 1998 objevil snowboarding v programu olympijských her. V Japonsku se jel pouze obří slalom a U-rampa, další disciplíny přibyly až později. Olympijské začátky snowboardingu ale rozhodně nebyly hladké.
Nejlepší jezdec v U-rampě té doby Nor Terje Haakonsen odmítl na olympijských hrách startovat, historicky první olympijský vítěz na snowboardu Kanaďan Ross Rebagliati o medaili zase rychle přišel, jelikož v jeho těle byly nalezeny stopy THC, aby mu zlatá medaile zase byla po chvíli vrácena, protože marihuana nebyla na seznamu zakázaných látek. Postupně se však snowboarding i díky dvěma vítězstvím populárního Shauna Whitea v U-rampě stal pevnou součástí olympijských her.
Soči předvede slopestyle
V Soči se bude na snowboardu závodit v pěti disciplínách. Pojede se v U-rampě, na programu je i snowboardcross a nově i slopestyle. Rychlostní disciplíny bude zastupovat paralelní slalom a paralelní obří slalom.
SNOWBOARDING - OLYMPIJSKÉ DISCIPLÍNY:
U-rampa – Závodníci se po jednom vydávají do sněhového koryta, jehož stěny obvykle ční nad sjezdovkou zhruba ve výši 7 metrů. Jezdci nad hranou předvádějí triky, jež hodnotí bodoví rozhodčí. Závodník s nejvyšším součtem bodů vítězí, počítá se lepší ze dvou jízd.
Snowboardcross – Závodníci se ve čtyřech spouští ze svahu na trať plnou klopených zatáček a skoků. Jede se vyřazovacím způsobem, nejlepší dva z každé jízdy postupují do dalších kol.
Slopestyle – Jezdci se vydávají na sjezdovku plnou různých skoků a railů. Předvádějí libovolné triky na libovolných překážkách a jejich výkon hodnotí bodoví rozhodčí. Závodník s nejvyšším součtem bodů vítězí, počítá se lepší ze dvou jízd.
Paralelní slalom – Dva jezdci zároveň vyjíždějí do dvou vedle sebe umístěných a co nejpodobnějších slalomových tratí. Jede se vyřazovacím způsobem, rychlejší z jezdců postupuje do dalších bojů.
Paralelní obří slalom - Dva jezdci zároveň vyjíždějí do dvou vedle sebe umístěných a co nejpodobnějších tratí obřího slalomu. Jede se vyřazovacím způsobem, rychlejší z jezdců postupuje do dalších bojů.
České medailové žně?
Ač snowboarding nepatří v Česku mezi nejpopulárnější sporty, je to právě "sněžné prkno", které by České republice mohlo ze Soči přivézt největší sbírku medailí. Český snowboarding vyslal na olympiádu hned trojici dívek s ambicemi na stupně vítězů.
Největší naděje čeští fanoušci vkládají do Šárky Pančochové. Třiadvacetiletá závodnice se v U-rampě představila již na olympiádě ve Vancouveru, v Soči se krom U-rampy ale předvede i ve slopestylu, v němž bude patřit mezi hlavní favoritky. V nové olympijské disciplíně už Pančochová nasbírala pěknou řádku úspěchů. V minulé sezoně jako vůbec první Češka vyhrála seriál World Snowboard Tour a byla druhá na bedlivě sledovaných X-Games. Koncem prosince si navíc připsala i první vítězství ve světovém poháru.
Na nedávné úspěchy může v Soči navazovat i Ester Ledecká. Osmnáctiletá naděje si začátkem ledna letošního roku vyjela své první umístění na stupních vítězů ve světovém poháru, když skončila druhá v paralelním slalomu v rakouském Bad Gasteinu. A nejednalo se o ojedinělý výsledek. O necelé dva týdny později Ledecká dokonce poprvé v kariéře ovládla závod světového poháru, když zvítězila v paralelním slalomu ve slovinském Rogle a zařadila se mezi hlavní adeptky na medaili v Soči.
Medailové ambice si v nevyzpytatelném snowboardcrossu může dělat i Eva Samková. Také dvacetiletá Samková načala skvěle letošní sezonu, když poprvé v kariéře ovládla závod světového poháru a navíc si připsala i vítězství na univerziádě. Pak ji sice na chvíli zbrzdilo zranění kolene, dalším vítězstvím ve světovém poháru, na které dosáhla v polovině ledna, ale jasně ukázala, že je zpět ve velké formě. Na nedávných X-Games pak dosáhla na výborné druhé místo.
