Duka: Člověk prohrává i v životě, nejen ve sportu
Soči - Slavnostního zahájení zimních olympijských her v Soči se zúčastnil i kardinál Dominik Duka. Pražský arcibiskup přijel do Ruska na pozvání Českého olympijského výboru a v neděli se vrací domů. Ještě předtím však stihne alespoň jeden závod - ženskou třítisícovku v rychlobruslení za účasti jedné z favoritek Martiny Sáblíkové.
Hlava české katolické církve podle svých slov nikdy aktivním sportovcem nebyla, a když už, tak jen v mládí. "Příliš sportovně nevypadám, jen jako kluk jsem hrával fotbal, vybíjenou, hokej. Třeba lyžování je v mém Královéhradeckém kraji, o kterém se říká, že je to lívanec, veliká vzácnost," uvedl Duka.
Na klukovská léta vzpomíná rád. "Znamenalo to pro nás, že jsme se lidově vyřádili, něco se naučili a to vedlo k určité souhře, solidaritě a patriotické pýše, kdy hrála jedna vesnice proti druhé hokej," dodal Duka, jenž se musel naučit prohrávat i vyhrávat. "Což není jednoduché. Jednou jsem zlomil hokejku o led, když jsme se hádali o to, jestli gól platil, nebo ne. Pak jsem jaksi zjistil, že už do konce zápasu hrát nemůžu. Když prohraju, je to hra a nakonec - člověk prohrává i v životě, nejen ve sportu."
Kardinál Dominik Duka: "Když začaly olympijské hry, znamenalo to, že se odložily zbraně a po celou dobu to bylo období míru. Tehdy si všichni uvědomili, že válka není něco, co patří k dobrému, radostnému životu. A to je nesmírně důležité."
Duka si s nadsázkou myslí, že musel být do jisté míry zajímavým objektem pro pozorování. "Ne když jsem hrál, ale když jsem fandil. Běhal jsem po zasněženém břehu potoka a téměř jsem dával gól."
Páteční zahájení Her si užil. "Cesta na stadion byla delší, ale pochopil jsem, že Rusko je opravdu velká země. Šli jsme přes půl hodiny a některé spoludiváky z naší výpravy jsem musel popohánět, abychom došli včas. Když jsem to dnes viděl v televizi, zjistil jsem, že jsme měli sedět někde výš, protože jsme to viděli spíše z podhledu a nadhled byl efektnější," řekl Duka.
K letošní pořadatelské zemi, na niž se snáší kritika pro porušování lidských práv, je shovívavější. "Víme, že olympijské hry se v době válek nekonají, v některých případech se tak stalo vzhledem k pokračování demokratických práv a útlaku. V případě Adolfa Hitlera mohla být olympiáda zneužita. Ale v této situaci musíme být spravedliví. Problematika demokratického vývoje v celém světě trochu pokulhává. Nechtěl bych toho černého Petra dávat jen Rusku. I my máme dost problémů."
