"Děda nevěděl, že to jednou bude olympiáda," říká vnuk prvního zimního olympionika
Praha - Dědečkův diplom podepsaný Pierrem de Coubertinem neustále připomíná jeho účast na první zimní olympiádě v Chamonix v roce 1924. Sám Oldřich Kolář, běžec na lyžích z Bílé Třemešné poblíž Dvora Králové nad Labem, však ani na cestě do Francie netušil, o jakou že soutěž to vlastně jde.
"Je pravda, že to nebrali nijak vážně. Jeli na závod do zahraničí a vlastně se nevědělo, že to jednou bude bráno jako olympiáda," říká vnuk Jan Kolář. "Dědeček se narodil v roce 1898 v Bílé Třemešné, takže v roce 1924 mu bylo šestadvacet let. Do Chamonix ho poslal kvalifikační závod, který se běžel na Zvičině, tedy kousek od Bílé Třemešné," popisuje.
"Děda skončil devatenáctý v závodě na 50 km. Ale já se až teď dozvěděl, když jsem se podíval na internet, jaké byly časy. Nor Haug, který závod vyhrál, měl čas 3 hodiny 44 minut na neupravené trati. Dědeček doběhl o hodinu a půl později," směje se Jan Kolář.
Jak je možné, že mezi běžci vznikaly takové rozdíly? "Tehdy se běžel skutečně okruh na 50 km, ne jako dnes, když se běží desetkrát dokola. Vyběhli prostě z města. V Chamonix bylo poměrně teplo, a jak stoupali nahoru, byly tam úplně jiné podmínky – fujavice, úplně jiný sníh, takže se jim to začalo lepit," vypráví Kolář.
"Jediné občerstvení bylo nahoře na hřebenech. V dřevěné budce stál voják, který ani nevylezl ven, jen vystrčil ruku, v níž držel hrnek s čajem. Děda říkal, že doběhl nějakého Nora, a když spolu doběhli k budce, tak si řekli, že toho mají plné zuby, sundali si lyže a dali si pauzu. Sedli si, popili čaj a pak závodili dál," říká s úsměvem vnuk jednoho z prvních českých zimních olympioniků, který se pak celý život věnoval lyžování a vychovával mladé talenty.
