To jsme nezažily. Brazilky byly díky fanouškům tři, hodnotily Hermannová a Sluková
Rio de Janeiro – Během kariéry si zahrály na kurtech po celém světě. To, co však zažily během úvodního duelu olympijského turnaje, pro ně byla naprostá novinka. Plážové volejbalistky Markéta Sluková s Barborou Hermannovou se v zápase s Brazilkami Agathou a Barbarou musely kromě favorizovaných soupeřek potýkat i s bouřlivou atmosférou, kterou vytvořili domácí příznivci. A právě jejich podpora byla podle českého páru jedním z důvodů porážky.
Majestátní stavba s výhledem na oceán vzbuzuje respekt. V okolí si na bílém písku užívaly tisíce lidí víkend, tropické bary podél několika kilometrů dlouhé slavné pláže neměly volné místo. Třímetrové vlny, živá hudba, bubny v rytmu samby, vůně brazilského koktejlu caipirinha, otevřené kokosy s brčkem, ale i vojenské plavidlo na moři tvoří kulisu olympijského turnaje. A české hráčky na něm zanechaly dobrý dojem.
"Brazilky byly dneska na hřišti tři," shodly se české plážové volejbalistky. I když zpočátku to tak nevypadalo. Volejbal se hrál i na desítkách kurtů na slavné pláži, kde je i mnoho fotbalových hřišť. Pozdní příchod fanoušků k pokladnám způsobil, že byla třetina volných míst v prvním setu, který české hráčky dokázaly nečekaně vyhrát. Závěr zápasu už ale patřil domácím, možná i díky zaplněnému kotli.
"To jsme ještě nezažily," prohlásily obě hráčky. "Byla to velká zkušenost, na větším stadionu jsem nehrála," uvedla Hermannová. Sluková má za sebou úspěšný olympijský turnaj v Londýně, kde byl podobný stadion, ale v Brazílii, to byla jiná písnička. "Musela jsme se hodně soustředit," řekla Sluková.
Nepříjemné byly nejen výbuchy brazilské radosti při vítězném míči, ale třeba také bučení při podání české dvojice. "Zkuste si tam stoupnout na podání a ignorovat to. Je to těžké," uvedla Sluková. "Ale myslím si, že jsme se s tím popraly dobře, protože jsou opravdu hlasití, a můžeme z toho nyní těžit. Přežily jsme to a ještě jsme hrály docela dobře," hodnotila.
Plážový volejbal není tenis, při kterém mezi výměnami musí být ticho. Zelenožlutý dav nezůstal klidný ani na chvíli a v závěru zápasu, při vedení svých favoritek, už na deset tisíc lidí stálo. "Člověk drží míč a lidi mu řvou za zády. Musíme to zvládnout, ale není to jednoduché, když jsou takhle hodně aktivní proti nám," líčily české hráčky.
Podobný kotel čekaly a byly na to připravené. "Nemyslí to asi osobně, ale mají to fandění hozené jinak. Tohle je pro ně normální povzbuzování jejich místních hrdinů," komentovaly bučení a projevy zlovůle. "Čekaly jsme to a zas tak nás to nepřekvapilo," prohlásila Sluková. Hermannová dosud zažila největší fandění na turnaji v Klagenfurtu. "Ale tam jsme nehrály proti domácím," uvedla.
Asi klíčový moment zápasu se odehrál ve třetím setu za stavu 5:4, kdy Sluková zablokovala smeč soupeřek, ale rozhodčí jí odpískal dotek sítě. Česká hráčka se začala hádat, ale neuvědomila si ihned, že může požádat videorozhodčího o přezkoumání situace. Na vyžádání takzvané challenge předepsaným gestem ruky má však jen pět sekund. "A já jsem o to požádala asi šest a půl sekundy po konci výměny," řekla Sluková.
Dotyk si neuvědomuje. "Proto jsme se vztekaly. Byl to hodně důležitý bod ve třetím setu, mohly jsme odskočit, ten bod jsme potřebovaly," uvedla Sluková.
Novinku platnou od letošní sezony totiž ještě nemají hráčky zažitou. "Je to těžký. Člověk je v emocích, tak mu nedocvakne, že na to má nárok, protože je to nová věc. Je to škoda, kdybychom to zkusily o pár vteřin dřív...," litovala Sluková. "Ale zase víme, co příště," pousmála se.
