Profil sportu: Veslování

Momentálně je v programu Her 14 medailových závodů, v nichž bude český olympijský tým reprezentovat celkem pět lodí. Největší naděje mají znovu oba skifaři, obhájkyně olympijského zlata Topinková Knapková a dvojnásobný stříbrný medailista Synek. Dále se představí ženský dvojskif ve složení Lenka Antošová a Kristýna Fleissnerová, dvojka bez kormidelníka Lukáš Helešic – Jakub Podrazil a čtyřka bez kormidelníka lehkých vah (Miroslav Vraštil, Ondřej Vetešník, Jiří Kopáč a Jan Vetešník). Jako náhradník je v Riu Michael Humpolec.

Zmínky o veslařských závodech nalezneme v řadě starověkých svitků, na malbách hrobek faraonů či ve Vergiliově Aeneidě, od 13. století jsou pak doložené veslařské závody v rámci závodů lodí zvaných regata, které pořádali Benátčané. Historie moderních veslařských klání se začala psát v 18. století na řece Temži, kde závodili převozníci, mimo jiné i na tradiční trati od London Bridge do Chelsea. Od roku 1829 se pak jezdí nejslavnější veslařský závod světa, klasický souboj univerzitních osmiveslic Oxfordu a Cambridge.

Soutěže veslařů se brzy rozšířily do celého světa a už v roce 1892 vznikla Mezinárodní veslařská federace. Veslování se prosadilo už do programu úplně prvních novodobých olympijských her. Jenže v Aténách překazilo premiéru počasí, a tak se první medaile rozdělovaly až v roce 1900 v Paříži. Od Stockholmu 1912 se závodí na trati 2000 metrů, ženy se poprvé představily v Montrealu 1976. Nejprve závodily na poloviční trati, ale od roku 1988 měří i jejich distance 2 kilometry.

Muži i ženy závodí na skifu, dvojskifu, párové čtyřce, dvojce bez kormidelníka a osmiveslici. Muži mají navíc i nepárovou čtyřku bez kormidelníka. U nepárových lodí má veslař pouze jedno veslo, u párových disciplín dvě. Od Atlanty 1996 jsou na programu i závody lehkých vah. Do nich nesmí nastoupit veslař těžší než 72,5 kg (59 kg u žen), průměrná váha posádky nesmí překročit 70 kg (57 kg). Muži i ženy závodí na dvojskifu, muži i na nepárové čtyřce.

České veslování má bohatou tradici, první závody se konaly už v roce 1845. Od roku 1909 se jezdí slavný závod osmiveslic O primátorský štít. O první úspěch na olympiádě se postarala před 64 lety v Helsinkách zlatá čtyřka s kormidelníkem (Mejta, Havlis, Jindra, Lusk - Koranda). O osm let později na ně navázal v Římě dvojskif Kozák-Schmidt a bronzová osma. V Tokiu skončila osma opět třetí a stejného úspěchu dosáhl i dvojskif Andrs-Hofman.

Sedmdesátá léta přinesla dvě medaile bratřím Svojanovským, k mnichovskému stříbru jejich dvojky pomohl kormidelník Petříček, u montrealského bronzu asistoval na stejné pozici Vébr. V Mnichově byla bronzová také čtyřka s kormidelníkem (Mareček, Neffe, Jánoš, Provazník - Petříček), o čtyři roky později čtyřka bez (Hellebrand, Lacina, Pecka, Vochoska). Dva posledně jmenovaní pak získali bronz i na dvojskifu v Moskvě 1980.

V devadesátých letech držel tradici českého veslování zejména Václav Chalupa, stříbrný z Barcelony 1992. Senzační 2. místo vybojovala i párová čtyřka (Kopřiva, Hanák, Karas, Jirka) v Aténách 2004 a ve stříbrné tradici pokračoval v Pekingu a Londýně Ondřej Synek. Premiérového medailového úspěchu v ženské kategorii dosáhla před čtyřmi lety na kanále v Eton Dorney skifařka Knapková, která navíc získala pro Česko první veslařské zlato po 52 letech.