Příběhy OH: Melbournská krvavá lázeň
Stejně jako Československo sehrálo památný hokejový zápas se Sovětským svazem v roce 1969, i vypjaté historické vztahy Maďarska a SSSR se přelily na sportovní kolbiště. Možná na tom něco změní finále Srbska s Chorvatskem, Melbournská krvavá lázeň nicméně dodnes zůstává nejslavnějším zápasem vodního póla v historii.
Rok 1956 nebyl jen rokem olympiády v Melbourne – velkými turbulencemi si procházel východní blok. Situace se snažilo využít Maďarsko a vymanit se ze sovětského vlivu, povstání však v listopadu 1956 v Budapešti vykrvácelo.
Zatímco hlavním městem korzovaly sovětské tanky, olympijský tým ve vodním pólu se připravoval na olympiádu v Melbourne – v horách za Budapeští v izolovaném tréninkovém kempu. Obhájci vítězství z Londýna 1952 tak neměli ponětí o rozsahu toho, co se ve městě dělo. O povstání nevěděli až do té doby, co měsíc poté dorazili na olympiádu do Melbourne.
V prosinci už však byly nepokoje utlumeny, a tak podobně jako Československo v hokeji o jedenáct let později, i maďarští pólisté se snažili vyhrát pro celou zemi – a hlavně oplatit alespoň na hřišti Sovětům porážku.
K souboji došlo v semifinále turnaje. Protože i Maďaři se museli učit rusky, vodní pólisté přišli s taktikou vyprovokovat Sověty a odvést jejich pozornost od zápasu. Už od začátku utkání provázely nesčetné kopance a pěstní údery, maďarský tým nicméně nerozhodil ani podobný průběh zápasu a těsně před koncem vedl 4:0.
V tu chvíli se už sovětský reprezentant Valentin Prokopov neovládl a neunesl nadávky od Ervina Zándora. Střelce dvou gólů vší silou udeřil do obličeje, maďarský pólista začal krvácet a semifinálová "krvavá lázeň" pak i kvůli publiku, které se bouřilo proti Sovětům, zůstala nedohrána. Maďaři byli dodatečně vyhlášeni jako vítězové zápasu.
Účastníci "krvavé lázně" se setkali po padesáti letech při natáčení dokumentu Freedom’s Fury. Ten americký režisér Quentin Tarantino označil za "nejlepší příběh, o kterém se nemluví", a to i proto, že v něm hráči po šedesáti letech dokázali o věcech mluvit tak, aniž by byli pod tíhou historických okolností.
