Co se v Riu nepovedlo? Boj s přírodními živly, komplikace ve vesnici i nevolnosti sportovců

Před zahájením Her v Riu byla ústředním tématem kvalita a bezpečnost vody v zátoce Guanabara, určené pro soutěže jachtařů, veslařů či dálkových plavců. Studie odhalily množství nebezpečných virů i bakterií v zátoce, včetně některých odolných vůči všem známým antibiotikům. Tyto problémy ale postupně zastínily další komplikace, které byly ale opět spojeny s vodou. 

Pátý den olympijských her čekalo závodníky ve skoku do vody nepříjemné překvapení. Voda v bazénu nezvykle zazelenala a při pohledu na vedlejší bazén byl odstín hladiny znatelně odlišný. Stejný osud potkal o den později hlavní bazén určený pro vodní pólo a synchronizované plavání.

I přesto, že organizátoři Her nejprve označovali vodu v bazénech za neškodnou, rozhodli se nakonec k radikálnímu řešení. Celý bazén v noci ze soboty na neděli vypustili a před zahájením nedělních soutěží v synchronizovaném plavání do něho přečerpali vodu ze sousedního tréninkového bazénu. Ani odčerpání a následné načerpání nové vody ale plavce nespasilo. Podle českých akvabel Bernardové a Dufkové nebylo vidět na stěny bazénu, které jsou právě pro orientaci ve vodě při synchronizovaném plavání klíčové.

Voda způsobila trable i v olympijské vesnici

Voda v Riu působila paradoxně problémy i v olympijské vesnici. České sportovce vyhnalo z pokojů ve čtvrtek v noci před zahájením Her prasklé vodovodní potrubí, respektive voda valící se ze schodů. Proud tekoucí z vrchních pater se valil po schodištích a výtahovými šachtami v jedné části domu, zaplavil chodby mezi apartmány, ale do pokojů se voda nedostala. Na vině byla podle pořadatelů prasklá stoupačka.

Ani další z přírodních živlů Rio v době Her neušetřil. Silný vítr narušil program některých sportů, nejvýrazněji se měnil rozvrh tenisu, vodního slalomu nebo veslování. Nepříznivé povětrnostní podmínky nejvýrazněji poznamenaly program veslařů, kterým byly nejprve zrušeny tréninky a poté i několikrát odkládány samotné závody. Vinou velkých vln se některé posádky převrhly, o koupel v Riu nepřišla ani česká zástupkyně Miroslava Topinková Knapková, naštěstí však pouze během tréninku.

Po vodě a větru udeřil v Riu také oheň. Požár se šířil lesem nedaleko olympijského areálu Deodoro a prostupoval dál směrem k areálu, kde měl proběhnout závod bikerů. Důsledky ohně zaznamenali také pětibojaři, před jejichž tréninkem se do bázenu dostal popel. 

Nedokončená olympijská vesnice i zažívací problémy sportovců

Ani olympijská vesnice se nevyhnula problémům. Některé výpravy si po svém příjezdu do Ria stěžovaly na nedokončené stavební úpravy a nevyhovující stav pokojů. Členové australského týmu nejprve dokonce odmítli nastěhovat své sportovce, zklamání nad stavem ubytování vyjádřila také novozélandská výprava.

Italové si najali elektrikáře, instalatéry a zedníky, aby uvedli byty pro účastníky Her do přijatelného stavu. Sportovci si převážně stěžovali na ucpané toalety, prosakující potrubí, odkryté elektrické vedení anebo na špinavé podlahy.

Dalšími nevyjasněnými komplikacemi byly žaludeční nevolnosti některých sportovců. Vlna žažívacích problémů se nevyhla ani české výpravě, nejvíce si v Riu protrpěli Lucie Šafářová a Daniel Havel. Po stříbrném závodě si na problémy podobného rázu stěžoval i Jaroslav Kulhavý. I přesto se tato trojice v Riu dočkala medailí. 

Nedotaženým aspektem, který se také výrazně dotkl české výpravy, byla intepretace pravidel v olympijských závodech. Na původně špatný verdikt rozhodčích doplatil kanoista Martin Fuksa, který obsadil v semifinále čtvrté místo, a postoupil tak údajně do boje o medaile. Po vyřčení opravného verdiktu už ale Fuksa na listině finále A nefiguroval. "Postupová pravidla byla špatně interpretována," napsali organizátoři ve stručné oficiální zprávě.