BLOG: Je Ayanaová ženský Zátopek, dopingová královna nebo jen kvalitní závodnice?
Rio de Janeiro – Je to přirozený důsledek množství dopingových afér, které se v atletice, ale samozřejmě i dalších sportech, udávají, že jakékoliv vylepšení rekordů přináší pochybnosti. Když tak Almaz Ayanaová zaběhla na OH v Riu na trati 10 000 m takový čas, jenž je rychlejší než světové maximum (o 14 vteřin), její osobní rekord (o 50 vteřin) a stejný, jako měl Emil Zátopek na olympiádě v Helsinkách, okamžitě se vyrojily pochybnosti. Ty jsou jistě oprávněné. Situace ale při bližším pohledu nemusí být tak zřejmá.
Kdo vůbec je Almaz Ayanaová? Pro někoho, kdo není vášnivým příznivcem běhů na delší tratě, může jít prakticky o neznámé jméno. Etiopská závodnice se ovšem v uplynulých třech letech vyprofilovala jako jednoznačná nástupkyně fenomenální Tiruneš Dibabaové. Ayanaová dokonce na pětikilometrové trati málem překonala rekordní čas své krajanky, za nímž zaostala o necelou vteřinu a půl.
Etiopanka se po svých úspěších rozhodla závodit i na dvojnásobné trati, čímž už se dostáváme blíž k jejímu úspěchu v Riu. Ayanaová totiž svůj první (alespoň tedy první oficiálně změřený a zanesený) běh na 10 000 m absolvovala teprve na sklonku letošního června. Její čas (30:07,00) na etiopském nominačním závodě byl nejrychlejším debutem historie. O jeho výjimečnosti pak svědčí především to, že jím porazila Dibabaovou, což se žádné závodnici předtím na této trati nepodařilo.
Ayanaová je zkrátka výjimečnou běžkyní, která má ve 24 letech všechny předpoklady k tomu, aby zatřásla dlouhými běhy. Čím naopak není, je atletický no name, zjevivší se odnikud. I její čas v Riu – jakkoliv je jistě na první pohled překvapivý, podezřelý, ba až znepokojující – je potřeba zasadit do kontextu.
V Riu běžely rychle všechny závodnice
V prvé řadě šlo o velice rychlý závod, kde výsledným časům výrazně napomohlo ostré tempo, které v první polovině závodu držela nakonec čtvrtá Keňanka Nawowunaová (běžkyně v Riu vytvořily celkem osm národních rekordů, polovina účastnic si tu zlepšila osobní maxima a dokonce čtyři zaběhly pod 30 minut, což se nikomu v posledních sedmi letech nepovedlo). Cílový čas Ayanaové (29:17,45) je o čtrnáct vteřin rychlejší než letitý světový rekord Číňaňky Wang Tün-sia z roku 1993, která letos přiznala, že byla součástí státního dopingového programu. Ta věta sama o sobě s vědomostí reality atletické současnosti jistě nevěstí nic dobrého.
Můžeme se ale na nové světové maximum podívat podrobněji: Ayanaová rekord vylepšila o 0,8 procenta. Zajímavé je v tomto případě procentuální porovnání časů některých dalších atletů, pro srovnání – Paula Radcliffová zaběhla v 2003 v maratonu rekordní čas, který byl o 1,4 % lepší než její předchozí rekordní běh (od druhé nejrychlejší maratonkyně ji oddělují 2,3 % výsledného času).
Podívejme se ale i na některé rekordní výkony sportovců přímo z Ria. Adam Peaty na prsařské stovce zaplaval čas, který byl o 1,36 procenta rychlejší než kterýkoliv dříve dosažený. Jeho kolegyně Katie Ledecká plavala na čtyřstovce volně o 0,8 % rychleji, Katinka Hosszúová v polohovce na 400 metrů zase o 0,77 procenta. Ačkoliv jde samozřejmě o úplně jinou trať, tak rekord Usaina Bolta na stovce (9,58) je o 1,65 % rychlejší, než jaký zaběhl druhý muž historického pořadí Asafa Powell (9,74).
Jde samozřejmě o srovnání disciplín, které k sobě mají daleko. Avšak kontext je v tomto případě důležitý, a to hlavně pro ty, kteří úspěch Ayanaové hned a rázně odsoudí jako zfalšovaný, dopingem ovlivněný. Její rekord se může jevit jako zarážející – Ayanaová navíc pochází ze země, v níž antidopingoví komisaři nemají takovou přítomnost. Etiopanka si zaslouží velkou kritickou pozornost – odsuzovat ji ovšem jen na základě skutečnosti, že běžela závod na první pohled výrazně rychleji, nemusí být příliš prozíravé.
